13. komnata Petra Baťka

Osudové nehody přiměly úspěšného herce zpomalit pracovní tempo. Pořad 13. komnata Petra Baťka připravili: J. Hrušková, P. Mazáč a P. Ulrich (Premiéra)

Šestačtyřicetiletý Petr Batěk se od svých patnácti let věnuje hudbě a s bratrem Pavlem patří mezi úspěšné a vyhledávané divadelní, filmové i televizní herce. V současné době Petr z pořadu 13. komnata Petra Baťka hraje v Národním divadle, ale jeho cesta k úspěchu i ke smíření se sebou sama byla trnitá. Od dětství trpěl stresem, strachem a méněcenností, neboť byl obětí šikany svého otce, který holdoval alkoholu a svého syna Petra vychovával despoticky, násilně a autoritativně. Zakázal synovi i umělecké vzdělání, a tak se Petr vyučil strojníkem.

13. komnata Petra Baťka odhalí, že po rozvodu rodičů žili sourozenci s matkou bez jakékoli otcovy podpory. Šrámy z otcovy necitlivé výchovy se na Petrovi podepsaly vnitřním neklidem a labilitou. Světácký způsob života zavedl Petra k muzice i divadlu a později také k alkoholu, jímž řešil své problémy. S bratrem založil v Plzni ochotnický soubor a později začal hrát v řadě západočeských divadel. Brzy přišly nabídky i na velké role v televizních seriálech a hostování v prestižních pražských divadlech. Petr si však potřeboval neustále dokazovat, že není lempl a spratek, za kterého jej otec považoval. Ani v soukromí neměl potřebné zázemí, neboť obě v té době uzavřená manželství skončila.

13. komnata Petra Baťka odhalí, že z věčně nespokojeného herce a hudebníka se stal uštvaný workoholik, jehož nezastavila ani vážná autonehoda. Jel tenkrát na veřejnou generálku do Vinohradského divadla a na křižovatce u Plzně narazil do jiného vozu. Jeho automobil se převrátil na střechu, ale Petra zajímalo jediné: aby stihl divadlo. Tenkrát mu pomohla matka, která ho na jeho naléhání odvezla do Prahy, aby představení odehrál. Ale při nehodě si hnul s páteří, která ho dodnes občas bolí. Své pracovní tempo však nezastavil. Zásadní zlom v jeho životě přišel až ve chvíli, když auto porazilo jeho matku. Uvědomil si, že žila také celý život ve spěchu. Matka nehodu přežila, ale s následky, které se fatálně podepsaly na jejím zdraví. Žije v pečovatelském domě, stalo se z ní „malé dítě“, syna málokdy pozná. To Petra přimělo zastavit se a zmírnit pracovní tempo. Naučil se nebrat každou profesní nabídku. Odstěhoval se z Prahy na vesnici, kde zrenovoval matčinu chatu a občas sem matku vozí. Až tady žije v souladu sám se sebou a s přírodou a také se víc věnuje svým dětem z prvního manželství, se kterými udržuje vřelý vztah.