Chcete udělat něco pro svůj mozek? Pak se co nejrychleji zvedněte od počítačů, televizí a paradoxně i knih a jděte cvičit. Dopřejte mu správnou stravu, meditujte a občas mu dejte na chvíli dovolenou.

1. Svaly nebo mozek? Obojí!

Výzkumy prokazují, že sportovci mívají zpravidla nadprůměrnou inteligenci i paměť. Vědci z Univerzity v Oregonu testovali IQ celkem 824 sportovců a jeho průměrná hodnota činila 110. Studie z Univerzity v Illinois zase prokázala vztah mezi aerobním cvičením a zlepšením paměti – 48 desetiletých dětí bylo rozděleno do dvou skupin. První každý den hodinu cvičila, druhá nikoliv. Zpočátku mezi nimi nebyl rozdíl, ale už po třech týdnech výkony u všech fyzicky zdatnějších výrazně předčily necvičící děti. Zlepšila se jejich dlouhodobá paměť i logické myšlení.

Věnujeme-li se jakémukoliv sportu déle než třicet minut, dojde k lepšímu okysličování mozku, protože lépe dýcháme. Jakákoliv fyzická činnost zlepšuje průtok krve do části mozku, jež ovlivňuje naši schopnost učit se a také za tvorbu nových mozkových buněk. Když cvičíme, cítíme se navíc prokazatelně lépe, jsme pozitivnější, máme víc energie a jsme přístupní novým věcem.

2. Projezte se k lepší paměti

A čím mozek nakrmit, aby lépe pracoval? Rozhodně zvýšením omega 3 mastných kyselin, které jsou pro něj zcela stěžejní a naše tělo si je neumí vytvořit samo. Musíme mu je dodat správnou stravou například v podobě lněných, konopných nebo dýňových semínek nebo v nejrůznějších zdravých olejích jako jsou lněný či konopný. Velmi vhodné je doplnit i rybí tuk neboli zdravé tuky z říše živočišné. Velkou sílu má také kokosový olej. Když jíme hodně potravin z pšeničné mouky či ty s obsahem jednoduchých rafinovaných cukrů, časem vzniká inzulínová resistence, což bohužel negativně ovlivňuje i mozkovou činnost. Pomoct mozku může právě kokosový olej, který se, na rozdíl od jiných zdravých olejů, dá upravovat i tepelně.

Za potravu pro mozek je považovaný také lecitin, jehož přírodním zdrojem jsou opět nerafinované rostlinné oleje lisované za studena, ale také ořechy, semena, sójové boby (zejména tempeh), čočka, melasa, kaviár a žloutky. Zdrojem spousty prospěšných látek pro mozek je i jedna z nejstarších rostlin světa ginkgo biloba. Extrakty z ní posilují paměť a pomáhají při léčbě Alzheimerovy choroby.
 

3. Čistá střeva, bystrý mozek

Vědci také zjistili, že velmi intenzivní je propojení střevního systému a mozku. Střeva do mozku odesílají obrovské množství informací a to zásadně ovlivňuje jeho činnost. Pokud nefungují, pak i mozek trpí. Všemu můžeme pomoct tím, že podpoříme tvorbu probiotických baktérií, například konzumací kysaného zelí nebo čerstvých zeleninových šťáv. Náš trávicí trakt si podle něj skvěle odpočine, když mu jednou týdně dopřejeme jednodenní detoxikaci, kdy konzumujeme jen čerstvé zeleninové šťávy.

4. Restart vlastního já

Každý máme někdy pocit, že náš mozek je přepracovaný. Jeho přílišné a často jednostranné přetěžování a opakovaný ničím nekompenzovaný stres, vedou z dlouhodobého hlediska ke snižování pracovního výkonu a k narůstající nespokojenosti. Je proto dobré do života zařadit pravidla work-life balance, tedy vyvážení práce a osobního života.

Náročnou duševní práci doporučuje vyvážit sportem nebo jinými pohybovými aktivitami, a to každý den. Stejně důležité je udělat si čas na své blízké a především na sebe. Čas od času, například jednou za měsíc, je velmi účinné „spočinout jen sám se sebou“ a provést "revizi" svého nitra – vyšetřit si hodinu času, který bude opravdu jen váš a zvážit všechna pro a proti ve svém životě. Utřídíte si tak mnohdy potlačené a "zasunuté" myšlenky, uvědomíte si, co chcete, jaké jsou vaše priority, co vás energizuje, co brzdí i co způsobuje nižší výkonnost. Takovou jednoduchou terapií odhalíte spoustu věcí, a jakmile dojdete ke změnovému kroku, je už prakticky vše hotovo.

5. Zlepšete emoční centrum meditací

Podle nejnovějších průzkumů zlepšuje stav mozku, konkrétně našeho emočního zpracovávání informací, meditace. Nemusí přitom jít o nic náročného. Stačí si najít klidné místo a soustředit se na svůj dech – tím bychom se měli ideálně na tu chvíli stát. Při správném provedení někomu může pomáhat pár minut denně, jiný ale potřebuje třeba hodinu. Důležité je nespěchat, začít pomalu, postupně a zvyknout si na tuto činnost pravidelně. Ale pozor, nejedná se o relaxaci, náš mozek je i zde aktivní – slábne centrum strachu, sníží se pocity úzkosti a naopak postupně vznikají nové nervové dráhy s lepší empatickou reakcí.