8 rad, jak naučit dítě jezdit na kole

Máte doma malého adepta na první kolo? Poradíme vám, jak vybrat takové, na kterém se mu bude dobře jezdit, i jak ho to hravou formou naučit.

Vybrat správné dětské kolo není nijak jednoduchá záležitost a rodiče se často nevědomky dopustí chyb, jimiž mohou dítěti cyklistiku i znechutit. Tou nejčastější je výběr větší velikosti kola, než je třeba. Takové kolo je pak pro dítě těžké a špatně se mu ovládá. To samé může platit při nákupu nekvalitního levného kola ze supermarketu

Velikost musí odpovídat vzrůstu dítěte. Dětská kola se vyrábějí ve velikostech 12, 16, 20 a 24” (určují se podle průměru pneumatik v palcích). Správnou velikost poznáte tak, že se dítě obkročmo postaví přes horní rámovou trubku. Mezi ní a rozkrokem musí zůstat alespoň na pěst místa. Je-li to méně, kolo je pro dítě velké, a naopak. U všech dětských kol je nutné při výběru sledovat také hmotnost, která by měla být co nejnižší. Dítě musí zvládnout kolo pohodlně řídit a jízda pro něj nesmí být příliš fyzicky náročná.

A jak naučila jezdit na kole své 4 děti Štěpánka Štrougalová? Zde jsou její rady, jak na to, aby učení nebylo bolestivé mučení, ale hlavně zábava:

1. Nejlepší je začít s dítětem na odrážedle. Dítě má na něm stále kontakt se zemí, cítí se bezpečně a zároveň stálým prodlužováním kroků při odrážení získává postupně žádoucí cit pro rovnováhu. Odrážedla považuji za naprosto revoluční – ta za mých prvních dětí nebyla, proto jsme to řešili tak, že jsme z kol odmontovali pedály. To ostatně může být i dnes řešení při nedostatku financí nebo máme-li kolo po sourozenci.

2. Balanční kolečka bych vůbec nepoužívala. Při jízdě na kole s přídavnými kolečky se dítě nenaučí potřebné rovnováze. Ale pokud po nich dítě touží, můžete mu je dát na vyzkoušenou při přechodu na kolo. Z mého pohledu je to čistě psychická záležitost. Mnohem lepší je nechat dítě déle jezdit na odrážedle, aby získalo patřičnou sebedůvěru, a pak přejít rovnou na kolo a případně malého cyklistu při prvních metrech přidržovat za sedlo.

3. Sedlo dejte dítěti opravdu nízko. Tak, aby dosáhlo celými chodidly na zem.

4. Začněte hned na jaře. Z hlediska učení a pádů je lepší začít v době, kdy děti na sobě mají více vrstev, a tedy padají do měkčího.

5. Příhodnější je rovina. Nebo zvolte terén i mírně do kopce. Jen ne z kopce, kdy děti často nemají jak zastavit a kvůli brždění pak odepíšete boty.

6. Motivačně skvěle působí barevné zvonky. Nechte dítě, aby si jej vybralo samo! Dobře funguje i plyšák v košíčku či barevná lahev apod.

7. Vydejte se poprvé na nějakou hezkou odlehlou cestičku. Cyklostezkám nebo cestám, kde se kombinují brusle, závodníci a psi na vodítku, se rozhodně vyhněte – to je stres pro všechny zúčastněné…

8. Myslete vždy na bezpečnost dítěte. A to už i při zkušebních jízdách. Jistotou bezpečnosti je kvalitní dětská cyklistická přilba a také rukavice, které ochrání ruce před sedřením při případném pádu.