Červená řepa - nejoblíbenější receptyČervená řepa - nejoblíbenější recepty Houbový guláš - nejoblíbenější receptyHoubový guláš - nejoblíbenější recepty Kdy se slaví Halloween v roce 2017?Kdy se slaví Halloween v roce 2017? Nakládané zelí - nejoblíbenější receptyNakládané zelí - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Narozeninový poklad
Soutěžte o výhry za
více než 150 000 Kč
do startu zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Sobota 21.10. 2017
Dnes má svátek Brigita
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

A pak choďte na pohovory, díl druhý

5. 09. 2015 | Vaše příběhy

Minule jsem vás opustila ve chvíli, kdy po těžké dřině v nově otevíraném obchodě s domácími potřebami byly „vybrány“ známé a příbuzné vedení společnosti, zatímco my „normální lidé“ jsme se mohli za minimální plat účastnit pouze stavby obchodu. A tím jsem si také myslela, že to skončí. (článek A pak choďte na pohovory)

Ubíhaly dny, a já se snažila na příhodu zapomenout. Žíly se mi nezkrátily, a snad i dorazí penízky. Koupím si za ně něco, co mi zpříjemní to zapomínání. Třeba novou kabelku. To jsem si plánovala. Dokonce jsem si vybrala i novou, moderní kabelku v jednom z obchodů. Chodívala jsem se na ni dívat a čekala na peníze.

Ale peníze stále nepřicházely. A tak jsem znovu kontaktovala pana ředitele oné společnosti. Možná došlo k omylu. Máme přece dohodu, tudíž nám nikdo nemůže upřít, že jsme na prodejně pracovali? Abych ušetřila, řešila jsem věc e-mailovou cestou. Ale další týden se nic nedělo, nedorazila ani odpověď na můj e-mail. Začínala jsem mít strach.

„Jsi moc důvěřivá. Měli nejdřív zaplatit, a pak jste měli dělat,“ radila mi kamarádka.

„Ale já v první chvíli byla vůbec ráda, že jsem se tam dostala. Doufala jsem, že mě přijmou. Ani na chvíli mě nenapadlo, že to bude podvod a personál je dávno vybraný,“ bránila jsem se.

pohovory„Naivka,“ řekla kamarádka a vyfoukla kouř z cigarety k oblakům.

„Budu se soudit!“ řekla jsem odhodlaně.

„A kdo ti dosvědčí, že jsi tam byla? Nakonec z toho udělají, že jsi tam ani nepřišla,“ řekla kamarádka.

Těch pět dvanáctihodinových šichet jsem ještě cítila po celém těle. Zvláště mi to zkomplikovalo léčbu bolavého kolene. A tři tisíce, které byly jen slabou almužnou za takovou dřinu, jsem nikomu nechtěla nechat. Mám už přece vyhlídnutou kabelku?

A tak následoval další e-mail. Tentokrát jsem jej nazvala „pokusem o smír“. Na tento již pan ředitel zareagoval. Zavolal mi, že mám peníze připraveny na prodejně.

„Vyzvedněte si je u vedoucí prodejny. Je to 1500 korun,“ řekl naštvaně.

„Prosím? Jakých 1500 korun?“ zalapala jsem po dechu.

„Pět směn po šesti hodinách, padesát korun na hodinu,“ řekl ředitel.

„Tak to ne, my dělaly dvanáctihodinové šichty, a často jsme v prodejně byly ještě déle,“ protestovala jsem.

„Mám tady vámi podepsanou šichtovnici. Denně šest hodin,“ řekl ředitel.

„Jakou šichtovnici?“ Po celou dobu jsme dělaly v prodejně a nikdo nám nikdy nedal nic podepsat. Ani jsem netušila, že se nějaká docházka píše.

Pan ředitel asi pochopil, že ona šichtovnice byla zfalšovaná, a přestal o ní mluvit.

„Můžete být ráda, že máte aspoň to,“ řekl, a zavěsil.

Druhý den jsem si vyzvedla almužnu na prodejně. Skutečně jsem obdržela jen polovinu za odpracovanou práci. Smutně jsem se loudala k domovu. Mám si vůbec kabelku kupovat?

Později jsem pochopila, proč mi pan ředitel řekl ono: „Můžete být ráda, že máte aspoň to.“

Spojila jsem se s novými kamarádkami, které se mnou v prodejně pracovaly, abych se jich zeptala na to, jak byly s výplatou spokojeny.

Dvě mi sdělily, že obdržely od firmy pouze tři sta korun. A ostatních sedm prý nedostalo vůbec nic. Když telefonovaly na firmu, dostalo se jim odpovědi, že se do zaměstnání vůbec nedostavily a neodpracovaly ani jedinou hodinu. Pan ředitel měl přece před sebou šichtovnice?

A tak jsem si sedla s kalkulačkou a spočítala, že firma si ponechala 27900 korun za to, co měla vyplatit a nevyplatila.

Tak jsme zaplatily panu řediteli docela slušnou dovolenou!

Pro kabelku jsem si přece jen zašla. Připomíná mi mou důvěřivost a je slabou náplastí na to, že jsem byla podvedena…

Pegonela - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 



Komentáře
« Předchozí   1   2   3   4  Následující » 
Obrázek uživatelky
profil
je to hnus. Já stále hledám, ale už nedoufám. Mám řidičák, ale neřídím, takže se musím spoléhat jen na autobus, případně vlak. A jako samoživitelka se začínám obávat. Syn je na střední, půjde na výšku, musím platit byt, intr, cestu do školy i školu. A práce nic. Kancl pro známé, dělnická práce pro ty bez vzdělání, případně někdy pro mladé.
Obrázek uživatelky
profil
přesně jak píšeš.. minule dostal sice triko a monterky..i když je opral, vyžehlili jsme je poskládali, tak mu stejně strhli 1200 za pracovní oděv, protože byl používaný, na nic mu to nebude,nebude přece někam chodit s Firmou přes celá záda ..Smajlíktak pracoval a vlastně nedostal zaplacený skoro týden, aby měl doma monterky na nic..SmajlíkSmajlíkTeď dělá dvanáctky..s cestama 14hodin fuč a mám vždy strach, když jede ráno z noční, aby dojel a neusnul za volantem.. Spojení vlakem či autobusem by bylo ještě delší a na ranní směnu by se ani na 6.ráno nedostal.Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
děkuji Ti za komentář. Ano, o tom to je. A nejhorší je, že pak člověk vypadá jako fluktuant! Protože firmy zaměstnávají jen na tři měsíce, někdy ani to, aby nemusely poté zvyšovat základní plat. Čerpají příspěvky od státu za to, že zaměstnali, a v okamžiku, kdy přijde chvíle, kdy by se plat zvýšil, jsou lidé propuštěni. Hodně firem dnes nedává první tři měsíce prémie, často ani pracovní oblečení, stravenky...nic. Až po třech měsících, ale to nenastane.
Obrázek uživatelky
profil
Já mám synka - 30let a chodí z práce do práce, vždy mu smlouvu prodlouží, jen pokud to jde na dobu určitou, pak řeknou pápá.. on vždy, když se blíží termín-konec smlouvy, tak už nejí, nespí, je jako lunt, protože zase bude lítat na pohovory a shánět práci.. přes léto dělá i třeba na stavbě, práce se nebojí i když má maturu... nyní je zase zrovna ve zkušební lhůtě, dojíždí 70km denně, asi víc projede než vydělá...Smajlík My už měli ve 30letech děti, on nemá ani holku, protože by ji nemohl ani pozvat na večeři.. a dnešní holky by rády i jely na dovolenou za partnerovy prašulky..je jiná doma..Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Já práci nemám, a syn je ve třeťáku na střední. Má sice přítelkyni, ale také studentku. Já nemůžu živit je, a přítelkyně mého syna je také jen s mámou. Takže to dnes není tak, že rodiče mají, děti ne, ale často nemá nikdo. Je to špatné. Kdysi byly naše podniky, všichni měli práci, bylo na výplaty... Stálo se na banány, no bóže. Ale dnes lidi skáčou pod vlak, že tu práci nemají a vyhodí je z bytu, pokud vůbec byt mají!
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

Potřebujete stylová a pohodlná křesla do pracovny? Vyberte si kvalitní kancelářské židle Hawaj.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  ? Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles

Zlato