Akorát ty banány?

Nevím, nakolik autor myslel svůj výrok vážně, ale ve mně vzbudil značnou nevoli. O to větší, že se tak stalo ve chvíli, kdy mi, obrazně řečeno, ještě nezaschlo bláto na pohorkách z dalšího krušnohorského putování po pozůstatcích komunistických pracovních lágrů, určených převážně pro politické vězně. Míst, která toto hanebné období velmi dobře ilustrují. Nacházely se například i na Příbramsku nebo u Horního Slavkova, ale nejznámějším místem pro uranové tábory se stal Jáchymov.

Pracovních táborů bylo v okolí Jáchymova celá řada, Vykmanov, Mariánská, Vršek, Eliáš, Rovnost, Svornost, Bratrství, Nikolaj... Fungovaly především v padesátých letech (zhruba mezi roky 1949-1961). Místa plná utrpení a silných lidských příběhů. 

Po zrušení tábora byly obvykle veškeré stavby odstraněny a prostor urovnán buldozery, aby zmizely jakékoliv připomínky.

Část štol dolu Bratrství slouží od roku 1974 jako úložiště jaderných odpadů, v případě tábora Rovnost bylo jeho území rozparcelováno a rozprodáno pro stavbu rekreačních objektů. 

Lidé, čas a příroda udělaly své, a tak dnes můžeme v terénu nalézt obvykle jen betonové základy budov. I ty brzy zarostou a zmizí nám z očí, ale nikdy by neměly zmizet z naší mysli. 

Pokusem o připomenutí této smutné kapitoly naší historie je Naučná stezka Jáchymovské peklo. Na jednu její část, do bývalého tábora Svornost, se nyní podíváme.

Svornost je nejslavnější z jáchymovských dolů, jedinečný po mnoha stránkách. Je, jako jediný v Česku, v provozu od roku 1530 dodnes, a zároveň prvním a nejstarším uranovým dolem na světě. V průběhu staletí se zde těžily stříbrné rudy, kobalt, uran. V dnešní době se využívá radioaktivní pramen pro potřeby lázní.

Původní název Konstantin byl ještě v průběhu 16. století změněn na Einigkeit (Svornost). Nemá tedy nic společného s Francouzskou revolucí, šlo o připomenutí urovnání sporu dvou těžařů.

I tak se nám určitý odkaz na Francouzskou revoluci nabízí, neboť kromě dolu Svornost nalezneme v okolí Jáchymova i bývalé doly Rovnost a Bratrství. Jak uvedeno výše, i u nich byly pracovní tábory. Tedy Rovnost - Svornost - Bratrství. Kampak se ale poděla Volnost? To už by byla moc velká ironie, že.

Před dvěma lety se nám podařilo do dolu Svornost sfárat, viz článek Dole v dole aneb půl kilometru pod zemí, tentokrát zůstaneme na povrchu a vydáme se kolem těžní věže vzhůru po žluté turistické značce. Pod námi v údolí zůstává Jáchymov a na úpatí kopce Štola č. 1 spadající pod Sokolovské muzeum (v sezoně možnost návštěvy štoly).

Kraj lesa „zdobí“ první ze strážních věží a dvojitý plot z ostnatého drátu. Můžeme pokračovat stále po žluté značce, ale abychom nevynechali podstatnou zastávku, je lepší odbočit po neznačené lesní cestě vpravo. Podle mapy by právě tudy měla jít NS Jáchymovské peklo, ale v terénu - zcela nepochopitelně - značení i jakákoli směrovka k této památce, chybí.

Po zhruba 160 metrech přicházíme na jedno z nejdůležitějších míst naučné stezky, k replice  tzv. Mauthausenských schodů. Respektive jejich části - tento koridor mezi dolem a táborem původně sahal až do údolí. Před jeho vybudováním chodili vězni dnes již zaniklými ulicemi s obytnými domy, ale kontakt vězněných s civilními osobami nebyl žádoucí. Zhruba 260 kluzkých schodů ve velmi svažitém terénu museli vězni každodenně vystoupat po těžké směně. Branami a strážními věžemi ohraničené a plotem z ostnatého drátu lemované schodiště sloužilo nejen ke kontrole a počítání vězňů, ale například i pro dopravu pitné vody, protože tábor nebyl napojený na vodovod.

V září 1950 byli v těchto místech při pokusu o útěk zastřeleni dva vězni Rudolf Kindl (21) a Ilja Stalev Chubenov (28). Jejich těla byla do druhého dne ponechána u paty schodiště jako varování pro ostatní vězně. Pro koridor se poté začal používat název Schody hrůzy. 

Vystoupali jsme na úzkou náhorní plošinu, a vstupujeme symbolickou bránou s nápisem PRACÍ KE SVOBODĚ. Slovo symbolický je důležité, protože původní brána stávala v místě dnešní vodárny a dvojitý plot z ostnatého drátu nedosahuje 2,5 metru kvůli vedení vysokého napětí. 

Pro představu zde bylo vybudováno částečné oplocení tábora a dřevěné strážní budky, jaké stávaly v rozích a uprostřed a byly vybaveny reflektory a kulomety. 

Při rekonstrukci prostoru došlo k odkrytí táborové korekce.  Doporučuji vstoupit. Vlhká vybetonovaná díra v zemi je nejlepší místo k úvahám o tom, čeho je člověk schopen ve jménu jakékoliv ideologie...

Na závěr musím zopakovat, že naše putování se tentokrát týkalo pouze oblasti Jáchymovska. Pokud chcete vidět autenticky dochovaný vězeňský areál, navštivte Památník Vojna Lešetice u Příbrami. 

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz