Červená řepa - nejoblíbenější receptyČervená řepa - nejoblíbenější recepty Houbový guláš - nejoblíbenější receptyHoubový guláš - nejoblíbenější recepty Kdy se slaví Halloween v roce 2017?Kdy se slaví Halloween v roce 2017? Nakládané zelí - nejoblíbenější receptyNakládané zelí - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Narozeninový poklad
Soutěžte o výhry za
více než 150 000 Kč
do startu zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Úterý 17.10. 2017
Dnes má svátek Hedvika
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Atom muzeum Javor 51

27. 02. 2015 | Česká republika

Koncem 80. let minulého století jsme jezdili za synem do Příbrami. Asi kilometr za Míšovem začínal Vojenský újezd Brdy, do něhož byl vstup přísně zakázán. Ze silnice, po které jsme projížděli, byla v lese vidět obrovská vrata a střechy nějakých budov. Tehdy se šířily zvěsti, že jsou v lesích ukryty jaderné hlavice, které hlídají sovětští vojáci.  Říká se, že zakázané ovoce nejvíc chutná a já si hrozně přála vidět, co se v lesích ukrývá. Nikdy by mě nenapadlo, že se mi to jednou povede.

Koncem léta 2013 jsme se od známých dozvěděli, že bylo zpřístupněno Atom muzeum Javor 51 v místech, která byla čtvrt století Čechům zapovězena. Jednoho sobotního zářijového odpoledne jsme se do Míšova v Brdech vypravili. Před obrovskou železnou bránou stály desítky osobních aut se svými pasažéry. Vstupenky jsme sice neměli, ale čekali jsme, jak se situace vyvine. Ve 14,30 hod. se otevřela brána, ze které vyjížděly automobily se svými posádkami. Než se vrata opět zavřela, předstoupil před nás průvodce, který si zapsal jména a čísla OP nás všech, kteří jsme vstupenky neměli. Vstup do prostoru byl pouze ve vlastním osobním automobilu. Jakmile byly vyřízeny formality všech zájemců, obrovská vrata se opět otevřela a my jsme projížděli územím, které bylo vždy přísně střeženo sovětskými vojáky. Míjeli jsme malé městečko, které původně tvořily čtyři typicky ruské bytovky, obchod, školka, kulturní dům, nemocnice, vodárna, kotelna, psinec a dokonce i věznice. Vše dost poničené, zpustlé. Psinec je stále v provozu.

Muzeum Javor 51Dále následovalo území, které bylo velice přísně střeženo sovětskými vojáky s nabitými zbraněmi a vycvičenými psy. Tady se nacházely různé sklady, rampy, garáže, střílny apod. Všechny nápisy kolem byly psané azbukou. Sjet z cesty nebylo možné.

Asi po 500 m jsme dojeli na parkoviště, kde jsme zanechali auta a odtud šli pár metrů k vlastnímu bunkru. Před vchodem do atomového bunkru nás zaujala socha dobrého ducha Fabiána, který je jakýmsi brdským Krakonošem.

 A to už nás vítal p. Václav Vítovec – předseda správní rady Nadace železné opony,  který byl spoluzakladatelem Atom muzea Javor 51. Dříve, než nás provedl vlastním bunkrem, seznámil nás s jeho historií.

V letech 1965-1968 vybudovaly Vojenské stavby na základě smlouvy mezi ČSSR a  SSSR podzemní objekt u Míšova v Brdech, který měl údajně sloužit jako sklad spojovacích kabelů. Celou stavbu, podle „dohody“, financovala česká strana. V roce 1968 ji převzala Sovětská armáda. Vojenské stavby nevěděly, co vlastně budují. Do velice přísně střeženého areálu pak 25 let nevkročil ani jeden Čech. Do prostoru, kde údajně bydlelo 170 sovětských vojáků se svými rodinami, přijížděl autobus s českým řidičem, který odvážel sovětské děti do internátní školy v Milovicích.

Celý areál zaujímal plochu 150 hektarů. Vstup do obrovského podzemí blokovala dvoje šestitunová pancéřová vrata.

Od prosince 1968 se zde budovalo skladiště jaderných hlavic. Hlavice se sem po dobudování přesouvaly vždy v noci, většinou z nádraží v Jincích.

Muzeum má čtyři expozice. Jedna představuje studenou válku, druhá sovětský atomový program, třetí americký atomový program a čtvrtá  je o mírovém využití atomu.

Jakmile se před námi otevřela obrovská vrata, objevil se třicetimetrový sál, na jehož pravé straně jsou kóje, kde byly v minulosti zavěšeny odpružené jaderné hlavice, aby v případě zemětřesení nebo napadení nedošlo k jejich poškození. V místnosti, mezi silnými betonovými stěnami, je stálá teplota 6,5°C. U stropu viselo několik jeřábů určených k manipulaci s jadernými hlavicemi nebo raketami. Betonový areál měl vlastní studnu s rozvodem vody, rezervní dieselelektrický agregát, systémy filtrace i úplného odsátí vzduchu, rozvod helia, odvod odpadových produktů. Dochovala se zde řada zajímavých exponátů: nástroje, nářadí, stroje, protiradiační obleky, plynové masky, vojenské stejnokroje, ale i různé fotografie, dokumentace a spousty jiných předmětů. V dalších místnostech byly ukázky sovětského, ale i amerického jaderného programu. Prohlídka trvala asi 1 ½ hodiny. Ještě jsme se dozvěděli, že Sovětská armáda opustila objekt v Míšově 4. července 1990. Po jejím odchodu byl objekt dlouho opuštěný.

V naší vlasti byly podobné betonové bunkry pro uložení jaderných hlavic ještě dva - v Bělé pod Bezdězem a u Bíliny na Teplicku. Do dneška se jako jediný, včetně vnitřního vybavení a bez jakýchkoliv úprav, zachoval atomový bunkr v Míšově. V 90. letech zde bylo skladováno několik miliard federálních korun v bankovkách a mincích, které byly staženy z oběhu v době rozdělení Československa.

Začátkem nového tisíciletí zde na 5 let spočinuly ostatky 4.400 bývalých vojáků wehrmachtu, kteří padli ve druhé světové válce na našem území a nyní jsou pohřbeni na Vojenském hřbitově v Chebu.

Tím končila naše prohlídka. Kdybych byla mužem, zřejmě bych podrobněji popsala to, co jsem v bunkru uviděla. Během celé prohlídky průvodce trpělivě odpovídal na všechny zvídavé otázky, většinou odborného charakteru, kterým jsem často nerozuměla. Vůbec jsem se necítila dobře, když jsem si uvědomila, že něco tak hrozného jsme měli  doslova „za humny“. Po výstupu z atomového bunkru jsme se nemohli volně pohybovat po okolí, neboť prý dosud není prostor zbaven veškeré munice. Nastoupili jsme do aut a průvodce nás opět společně doprovodil z prostoru ven. Jakmile jsme prostor opustili, byli opět vypuštěni hlídací psi a já byla šťastná, že jsme se pohybovali v minulosti.

Moc bych si přála, aby atom lidem na celém světě sloužil pouze k mírovým účelům.


Macizaj - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Atom muzeum Javor 51:

Atom muzeum Javor 51
Atom muzeum Javor 51
Atom muzeum Javor 51
Atom muzeum Javor 51
Atom muzeum Javor 51
Atom muzeum Javor 51
Atom muzeum Javor 51
Atom muzeum Javor 51
Atom muzeum Javor 51
Atom muzeum Javor 51
Atom muzeum Javor 51
Atom muzeum Javor 51
Atom muzeum Javor 51
Atom muzeum Javor 51
Atom muzeum Javor 51
Atom muzeum Javor 51
Atom muzeum Javor 51
Atom muzeum Javor 51
Atom muzeum Javor 51
 



Komentáře
« Předchozí   1   2   3   4   5  Následující » 
Obrázek uživatelky
profil
Moc hezky napsané.
Obrázek uživatelky
profil
moc děkuji za komentáře.Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Marci,. moc pěkně jsi to napsala .Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Hodně zajímavý článek.
Obrázek uživatelky
profil
jsi napsala, jak to v Atom muzeu vypadá. Že by to mohlo být takto hrozné, jsem netušila.
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

Potřebujete stylová a pohodlná křesla do pracovny? Vyberte si kvalitní kancelářské židle Hawaj.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  ? Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles