Azurové pobřeží

Loni v únoru jsme trávili pár dnů na jihu Francie. Tomu místu se také říká Francouzská riviéra. Jezdí sem lidé nejen z Francie, ale z celého světa. V únoru se tady konají již asi 140 let festivaly květin a slavnosti citrusů. Cesta do Cannes, kde jsme byli ubytovaní, je dlouhá, ale jsem ráda, že jsme se tam vydali. Cestou z italského Janova do Cannes jsou tunely a svahy s obrovskými skleníky, to bylo neuvěřitelné, tolika tunely jsem v životě nejela. Dálnice je prokopaná ve skalách a dolů jsou malá městečka a moře. Jistě znáte z televize Filmové festivaly v Cannes, v tomto období je zde jistě hlava na hlavě.

V únoru to bylo klidné, přímořské město, kde se dalo díky klimatickým podmínkám chodit bez bundy, na záhonech kvetly krásné jarní květiny, od moře vál vánek, bylo tam prostě nádherně. Byli jsme se projít  městem k Festivalovému paláci a do parku s otisky slavných na chodnících, vyšli jsme na kopec s kostelem, odkud byl krásný výhled na přístav a celé Cannes. Druhý den jsme jeli do města Antibes, starého městečka s tržištěm, kde to vonělo levandulí a dobrými sýry. Byli jsme se projít i velkým přístavištěm plachetnic. Říká se mu Milionářský, našinec by neměl ani na krásnou jachtu, a asi ani na parkovné v přístavu, ale podívaná to byla nádherná.

Zašli jsme úzkými, křivolakými uličkami k hradu rodiny Garimaldů a do muzea Pabla Picassa, který všechny obrazy, které zde během svého pobytu namaloval, věnoval městu Antibes. Po prohlídce Antibes jsme jeli do Monte Carla a Monaka. To je jak jistě víte město kasin, zábavy a milionářů. Zašli jsme se podívat ke knížecímu zámku, do parku se sukulenty, do katedrály, kde má hrobku nejznámější Monacká princezna Grace a také do mořského akvária. Večer jsme se projeli vláčkem městem plným kasín, světel a také po okruhu F1, vláček jel sice rychle, ale přece pomaleji než formule při závodech. Další den jsme jeli do města Nice. Je to asi největší město na Azurovém pobřeží. Jsou zde promenády, paláce, obchody a dlouhá pláž. Také je zde letiště. Nice je krásné historické město s úzkými uličkami, restauracemi, s vůní dobré kávy, jídla a samozřejmě výborného vína. V minulosti se nad městem tyčil hrad, nyní je na pahorku vyhlídkové a odpočinkové místo.

Ale našim nejhlavnějším důvodem byl odpolední Květinový festival v Nice. Je to atrakce, která láká lidi z celého světa. Po Andělské promenádě na břehu moře jde několikahodinový průvod alegorických vozů, krásně nazdobených květinami. Hraje zde hudba, prochází tanečnice jako z Ria, mažoretky, sličné dívky házely návštěvníkům větvičky mimózy a květiny, byl to krásný zážitek. Ve večerních hodinách jsme se opět vrátili do našeho hotelu v Cannes a po snídani jsme odjeli do Mentonu, města kousek od italských hranic, kde se každoročně pořádají Slavnosti citrusů. Je to moc hezké město, kde je pláž a hned nad městem se tyčí štíty hor a jejich vrcholky se bělaly sněhem. Město je jakoby ukryté mezi horami. Všude jsou stromy obsypané mandarinkami. Pro nás nezvyklá podívaná a na náměstí stovky umělců a pracovníků z květin a citrusů - mimochodem přivezenými ze Španělska, vytvořili krásné dílo. Odpoledne a večer pak na promenádě kolem pláže prochází také průvod s vozy nazdobenými citrusy. Byly to nádherné zážitky. Ve večerních hodinách jsme zase nastoupili skoro dvanáctihodinovou cestu domů. U nás je v únoru mnohdy nevlídné počasí, ale na jihu Francie bylo již opravdu jaro.