Balet pro zdraví a krásu

Určitě se najde málokterá žena, která by neobdivovala lehkost a eleganci baletních tanečnic a která někdy aspoň v koutku duše nezatoužila se jim přiblížit. Dostat se na jeviště bez taneční průpravy, která začíná u profesionálů už v dětství, je nepravděpodobné. Ale něco z pohybů a ladnosti, které toto umění ztělesňuje, je možné získat na nejrůznějších kurzech baletu pro dospělé. Je už pozdě, když je mi xy let? Co si mám vzít na první hodinu? Potřebuji mít zvláštní dispozice? Budu to stíhat? Nebudu vypadat jako blázen, když se nechci tancem živit? Mnoho takových otázek se objevuje na diskusních fórech a tak určitě neuškodí, když se na ně podíváme pěkně v souhrnu.

Podoba hodiny klasického tance

Klasický tanec, jak se správně tahle technika nazývá (balet je přísně vzato jen označení pro jeho divadelní podobu), využívá systém pohybových prvků, které se rozvíjejí už od dob baroka. Jejich množství je konečné, ale možnosti jejich kombinací jsou prakticky neomezené. Důležitá je hudba, práce s rytmem a dynamikou, která každé kombinaci dává jiný rozměr. Proto mohou být každá vyučovací hodina, každý trénink nové. Klasický tanec se tedy výborně hodí pro lidi, které běžné cvičení svým opakování a sériemi nudí. Samozřejmě ze začátku, než si člověk osvojí správné provedení, se budou jednoduché prvky opakovat – ale kdo vytrvá, dočká se odměny v podobě tréninků, které jsou opravdu nesmírně variabilní. Základní sled cvičení zůstává každou hodinu stejný, vychází z přirozených fyziologických potřeb. Začíná se „u tyče“, která slouží jako opora. Následuje „volnost“, kdy se prvky, pózy staví v prostoru bez opory, točí se piruety. Hodinu uzavírají skoky. Předesílám, že k velkým skokovým vazbám se člověk dostane až po několika letech učení! Hodiny pro začátečníky u některých pedagogů začínají cvičením na zemi. V hodinách se většinou v tanečních studiích pouští jako doprovod CD s klavírní hudbou, kterou nahráli profesionální korepetitoři. Živá korepetice bývá spíš výjimkou.

Je někdy pozdě?

Pro klasický tanec jako koníček neexistuje žádné věkové omezení. Pedagog se nikdy nepozastavuje nad tím, kolik je jeho studentovi let nebo jaké má tělesné proporce. Je tu pro vás, aby vám co nejlépe předal svou dovednost. Všichni na kurzu jste tu za stejným účelem, takže se vám nikdo nebude pošklebovat, že si hrajete na baletku nebo tanečníka. Klasický tanec je stejně prospěšný pro ženy i muže, ale na kurzech převažuje krásné pohlaví J.

Co od klasiky čekat?

- Lepší držení těla - Lepší koordinaci - Zpevnění svalového korzetu - Pozvolnou modelaci postavy - Estetický prožitek

Co od klasiky nečekat?

Úbytek na váze - Nárůst svalové hmoty

Klasický tanec není dieta ani posilování, proto nečekejte zázraky! Je to převážně aerobní cvičení. Prvky klasického tance jsou stavěné tak, že svaly se při nich rovnoměrně smršťují a protahují, protože je žádoucí, aby tanečníci měli dlouhé štíhlé svaly – nárůst svalové hmoty není vítaný ani u tanečníků mužů. Klasika posiluje také vazy (ty jsou z velké části odpovědné za to, jak vysoko zdvihnou tanečnice nohy). A protože většina póz se musí vystavět na jedné noze, posiluje se při balancování hluboký stabilizační systém a vůbec svalový korzet. Můžete čekat pevnější tělo, které má krásné držení a pohybuje se elegantně. Velký rozdíl samozřejmě bude v tom, jestli budete trénovat jednou týdně nebo skoro každý den. Při častém trénování se také může stát, že začnete při chůzi vytáčet nohy, protože kyčle si zvyknou na otevřenou polohu – není to nezdravé, ale někomu se taková chůze nelíbí.

Jak často trénovat?

Začátečníci obvykle chodí na jeden kurz týdně, ale pokud chcete vidět opravdové výsledky, doporučuji brzy počet hodin zvýšit. Nejde jen o známou poučku, že cvičit je potřeba několikrát týdně (pokud nemáte další pohybovou aktivitu), ale klasický tanec procvičuje i váš mozek – pohybovou paměť. A ta se lépe vyvíjí, když jsou tréninky časté.

Jak je to s dipozicemi?

Na vašich dispozicích nezáleží, dobrý pedagog je rychle rozpozná a přizpůsobí jim své nároky na to, jak cviky provádíte. Samozřejmě člověk s flexibilními klouby a dobrou pohybovou pamětí bude dělat větší pokroky a jeho výkony budou výrazně lepší. Je třeba se s limity těla smířit a propracovat to, co jde. Máte-li malé vytočení v kyčlích, je nebezpečné, že v touze přiblížit se disponovanějším tanečníkům budete tzv. přetáčet nohy, což zatěžuje kolena. Navíc tělu nedovolíte, aby našlo přirozenou osu. Vrozené je vytočení, ale třeba i tvar nártu: krásně klenuté nárty tanečnic jsou samozřejmě i výsledkem toho, že trénovaly na špičkách v době růstu kostí, někdo je ale disponovaný od přírody a i u dospělého se dá cvičením dosáhnout viditelných výsledků. Vrozený základ ale dělá hodně.

Jak poznám dobrého pedagoga?

Najděte si lektora, který má pedagogické vzdělání (HAMU, VŠMU, FTVS…). To, že byl někdo vynikajícím tanečníkem, není vůbec zárukou toho, že bude umět dobře i učit! Pedagogické schopnosti jsou dar, a i když chybí, studenti pedagogiky získávají na školách základy psychologie, metodiky taneční výuky, anatomie atd.

- Dobrý pedagog nikdy nekritizuje váš vzhled ani to, zda vám cvičení právě jde či nejde.
- Nenutí vás dělat něco, co je vám nepříjemné nebo bolí.
- Podporuje vás, umí pochválit a především vše pečlivě vysvětluje.
- Umí přizpůsobit trénink úrovni pokročilosti účastníků.
- V hodinách se začátečníky doporučuje, kdy si protahovat achillovky nebo se napít.
- Dokáže poznat vaše psychické rozpoložení a dopřeje vám odpočinek.
- Jako všude jinde i tady platí, že si s pedagogem musíte „sednout“, jinak nemá práce smysl. Z vlastní zkušenosti vím, že i s všeobecně oblíbeným pedagogem, se kterým v pohodě komunikujete pracovně, si jako žák nemusíte rozumět nebo vás znervózňuje. Každý pedagog má také něco jako svůj vlastní styl, někdo klade důraz na variabilitu kombinací, někdo dělá více silový trénink, existuje i víc baletních škol, ze kterých pedagogové vycházejí – časem poznáte, kdo vám vyhovuje víc a kdo méně.

Mohu si ublížit?

Jako u každé fyzické aktivity je nutné naučit se znát hranice svých sil a možností svého těla. Důležitá je role pedagoga, který pozná vaše dispozice. Měl by dohlížet na to, abyste nedělali nic, co pro vás není přirozené. Je třeba poslouchat i v tom, když rozhodne, že na některé cviky ještě nejste připraveni. Někdy doporučí jen naznačovat (markýrovat) nebo udělat jednodušší variantu. Po letech se ale naučíte naslouchat svému tělu sami a poznáte, co je pro ně vhodné a co je risk. Některé věci úplně neovlivníte, chvilková nepozornost ve skoku nebo kluzká podlaha po nedbalé uklízečce dovedou pořádně zatopit i profesionálům…

Co na sebe na první hodiny?

Určitě jste si všimli z reportáží a fotografií, že někteří tanečníci trénují ve volném domácím oblečení. To časem můžete také, ale ze začátku volte přiléhavý oděv (na úvodní hodině vám to doporučí i pedagog) – např. legíny a tričko na tělo, kdo chce být stylovější, tak punčochy a baletní trikot, ke všemu samozřejmě můžete nosit krátkou sukni. Důležité je, aby pedagog ze začátku viděl linii větší části nohou: nutně musí vidět postavení kolen a kotníků – takže volné tepláky určitě ne, také potřebuje vidět postavení páteře, držení těla a paží – takže žádné plandavé rukávy. U volných nohavic je také nebezpečí, že se vám v nich může při malých skocích zachytit druhá noha a upadnete. Je běžné nosit trikot a přes něj přiléhavé tričko, pokud si v trikotu připadáte divně (někdo se v nošení baletního oblečení vyžívá, někdo raději chodí v civilu). Praktické jsou i běžecké kalhoty s našitou sukní. Co se týká obuvi, někomu stačí jen ponožky, ale vyplatí se zainvestovat do piškot. Z materiálů si můžete vybrat mezi kůží, saténem a plátnem, podrážka bývá nejčastěji dělená. Plátěné a saténové se opotřebovávají rychleji než kůže (kožené vydrží až dva roky při pěti trénincích týdně). Někdo nosí obuv na gymnastiku. Naboso cvičí většinou jen profesionálové z oblasti moderních tanečních technik, kteří jsou na to zvyklí. Na špičky ze začátku úplně zapomeňte! Uvažovat o nich můžete po dvou třech letech, až budete mít tréninkem zpevněné kotníky. U špičkové techniky je potíž v tom, že existuje jen málo pedagogů, kteří ji učí amatéry. Pokud se ale většina účastnic na kurzu domluví, pedagog jistě vyjde vstříc a základy do hodiny zařadí.

Klasický tanec nabízí dnes naprostá většina tanečních studií a každoročně absolvují noví a noví pedagogové, kteří se práci s neprofesionály věnují. Pokud tedy toužíte vyzkoušet si cvičení, které je estetické a sytí nejen tělo, ale i ducha, neváhejte. Hodně zdaru!

P.S.: Pokud jste v článku nenašli odpověď na své otázky, nebojte se mi napsat a třeba vznikne další povídání o tanci.