Bolesti pohybového aparátu - epidemie 21. století

Životní styl 21. století našemu pohybovému aparátu příliš nesvědčí. Jedním z velkých minusů současnosti je nedostatek pohybu. Celý den v práci sedíme, většinou ve stejné, a ne vždy správné poloze, a neustále staticky zatěžujeme nebo opakovanými pohyby přetěžujeme určité svalové skupiny. Vše se pak snažíme dohnat často nepravidelnou, nárazovou, ale o to intenzivnější pohybovou aktivitou. Díky nepřiměřenému přetížení může snadno dojít k namožení nebo v horším případě i k poranění svalů a kloubů. Tak vznikají akutní bolesti pohybového aparátu, které mohou přejít i v chronické, jimiž trpí přibližně 10 % populace.

Podle délky trvání můžeme bolest rozdělit na akutní a chronickou. Akutně vzniklá bolest souvisí s jednorázovým přetrénováním svalů při nadměrné fyzické námaze, natažením některého svalu nebo jeho drobným poraněním (pohmožděnina - kontuze) či poraněním kloubu a jeho okolních struktur, jako jsou kloubní vazy, kloubní pouzdro a šlachy (podvrtnutí - distorze).

Chronické bolesti vznikají tak, že přetěžované svaly se zkracují, a svaly, které aktivně nepoužíváme, oslabují. Svalová nerovnováha pak mění dráhu pohybu v kloubu a jeho provedení. Nejvíce postiženy bývají klouby kyčelní, kolenní a dále drobné klouby krční a bederní páteře. S přibývajícími roky se projevuje přetěžování opotřebením kloubních struktur. Kloubní chrupavky ztrácejí pružnost, ztenčují se a tvoří se v nich defekty v podobě artrózy či výrůstků kostní tkáně. Nejvíce přetěžovány bývají svaly zad, krku a týla - proto také bolesti zad a bolesti hlavy bývají nejčastější chronickou bolestí.

Bolest pohybového aparátu může být také příznakem jiných celkových onemocnění (chřipka, viróza), zánětlivé revmatické choroby (např. revmatoidní artritida), metabolicky podmíněné choroby (dna, osteoporóza), na jejím vzniku se může zásadně podílet také nadváha a stres.

Bolest je varovným signálem organismu, který nás upozorňuje, že něco není v pořádku. Zatímco léčba chronické, tedy dlouhodobé či opakující se bolesti vždy patří do kompetence lékaře, s akutní  a ne příliš intenzivní bolestí si můžete poradit sami. I když nejste příznivcem „polykání pilulek“, v některých případech je zcela zbytečné se bolestí trápit a z medicínského pohledu je v naprosté většině bezpečné a dokonce žádoucí, (jelikož hrozí, že neléčená akutní bolest může přejít v chronickou) užít vhodný lék proti bolesti.

Pro léčbu akutní bolesti je možno použít širokou škálu léků. Mezi jedny z nejužívanějších patří léky obsahující ketoprofen. Ten je však směsí dvou typů zrcadlově obrácených molekul – pravotočivé a levotočivé, přičemž léčebný účinek je vázán pouze na jeden typ molekuly. Moderními biotechnologickými postupy byl z ketoprofenu získán dexketoprofen obsahující „správné“ pravotočivé molekuly, které zajišťují lepší farmakologické vlastnosti (rychlost nástupu účinku, účinnost, méně nežádoucích účinků, nižší metabolickou zátěž pro organismus atd.). Dexketoprofen (po úpravě s trometamolovou solí – např. Dexoket 25 tablety) se používá pro léčbu bolestí pohybového aparátu, např. při akutních bolestech kloubů, svalů, šlach a vazů, při bolesti zad, krční páteře, horních a dolních končetin (ramena, lokty, kolena) nebo při poranění  kotníku. V každém případě byste si měli pečlivě pročíst příbalový leták.

Správně zvolený lék vám od bolesti rychle uleví, v každém případě je ovšem třeba zamyslet se nad příčinami bolesti, a pokud možno se jich napříště vyvarovat. Jestliže si přivodíme bolest při sportu, to nejhorší, co můžeme udělat, je vzít si lék proti bolesti a ve sportovní činnosti dále pokračovat!  Základním opatřením při akutní bolesti je naopak klid příslušného kloubu či svalové skupiny. Při lehkých úrazech, jako je vyvrknutí či pohmoždění, je velmi prospěšné co nejdříve zahájit chlazení ledem, což snižuje otok a bolest. Také zvýšená poloha poraněného místa přispívá k rychlejšímu ústupu otoku. Po odeznění bolesti poraněného kloubu či svalu je dobré oblast zafixovat elastickým obinadlem. Pro správné zhojení bez komplikací je důležité nikam nespěchat a úraz vždy doléčit.

Ke statickému přetížení i k namožení opakovanými pohyby dochází často při sedavém zaměstnání, zejména při práci na počítači. Trpí obvykle nejvíce bederní a krční páteř, oblast ramen a zápěstí. Dbejte proto na správnou polohu při sezení (nohy na zemi, kolena od sebe na šířku pánve, nehrbit se, bedra opřená, pravý úhel v kolenou, tupý úhel v lokti, předloktí podepřená, monitor ve výši očí) a dělejte si v práci krátké přestávky na uvolnění a protažení.

Mezi preventivní opatření proti bolestem pohybového aparátu patří především pravidelný pohyb, při němž budete rovnoměrně zatěžovat a posilovat celé tělo. Je také důležité, aby pohybová aktivita odpovídala vašemu věku a kondici – mějte na mysli, že méně někdy  znamená více. Vhodným pohybem je třeba i obyčejná chůze. Před náročnějším sportováním je velmi důležité protažení před i po výkonu. Dále je třeba udržovat optimální tělesnou hmotnost a jíst vyváženou a pestrou stravu s dostatkem rostlinných bílkovin, minerálů a vitaminů. Vhodné je také dbát na správné držení těla, s tím vám může pomoci odborník - fyzioterapeut. Ten vás také naučí jednoduché protahovací a posilovací cviky, které vám pomohou bolestem předcházet, a poradí vám, jaké sportovní aktivity jsou pro vás nejvhodnější.
 
Akutní bolest pohybového aparátu ve většině případů do několika dní odezní. V případě, že tomu tak není, bolesti přetrvávají, zhoršují se a přestávají být snesitelnými, je  nutné vyhledat lékaře, který navrhne další postup.