Brno - vila Tugendhat

Po přečtení knihy Skleněný pokoj od Simona Mawera jsem toužila vilu Tugegedhat vidět. Trvalo to pár roků a v březnu letošního roku jsem udělala rezervaci – páni – první volný termín o víkendu byl až koncem července.  Nicméně uteklo to jako voda a já s kamarádkou a synovcem (který nám poskytl v Brně ubytovací azyl) stojím před vilou.

Zatímco se chladím na travertinové terase, kamarádka vyzvedává rezervované lístky a pár návštěvníků je zklamáno – přišli na blind a na prohlídku se nedostanou.

Sympatická průvodkyně Bára začíná vykládat. Ještě předtím strčíme nožky do takové  vymakané mašinky, která nám obalí boty igelitem – vidím poprvé a nejsem sama. Ale k samotné vile. Mnozí z vás jste určitě tento klenot funkcionalismu již viděli a byli jste určitě nadšeni stejně jako my.

Architektonický návrh vytvořil v roce 1928 německý architekt Ludwig Mies van der Rohre na zakázku pro manžele Tugendhatovy. Paní Gréta dostala od svých rodičů pozemek a volný rozpočet na stavbu domu. To se panu Miesovi stavělo…Stavba trvala pouze 14 měsíců a rodina se mohla stěhovat. Celá stavba stála 8 mil. korun – což v té době bylo 30 rodinných domků.

Posloucháme se zatajeným dechem a pak nám doslova „sklapne čelist“ – vcházíme do obývacího prostoru – nevíme na co se máme dívat dříve, jestli na vyhlídku z prosklené stěny  nebo na onyxovou stěnu. Průvodkyně vypráví o onyxové stěně – koncem války ji nechal Willy Messerschmitt (pouhá shoda jmen s vynálezcem stíhacích letadel) zazdít a tak přečkala i řádění ruských vojáků, kteří se po válce ve vile ubytovali.  Další stěna z makassarského ebenu byla za války odstraněna a našla se v menze právnické fakulty  Masarykovy univerzity – kde mělo gestapo svůj štáb. V roce 2012 se vrátila zpět na své místo do vily. Není to tak dávno, kdy jsem byla synovci na promoci právě na této fakultě a v menze jsme se byli občerstvit... 

Procházíme ložnice, koupelny, zimní zahradu a nakonec technické místnosti pro chod celé firmy. Na tu dobu vše velice funkční, co se týká topení, klimatizace, stahování velkých oken – kdy vzniká otevřený výhled na zahradu a na celé historické Brno. Jedna z otázek na průvodkyni – proč tady mají tak málo výzdoby? Skoro žádné obrazy… Jak prosté – panu Miesovi se nedalo moc odporovat – dali jste mi volnou ruku (což se ukázalo opravdu jako nejlepší řešení) a já si nepřeji, aby tady nějaká výzdoba byla. Nicméně paní Gréta si chtěla trochu vilu zútulnit, takže obrazy zde visely. Pan Mies často jezdil na návštěvu, tak se obrazy sundávaly a schovávaly v komoře. Nádherná vila i zahrada. Škoda, že si jí rodina užila tak málo, když v roce 1938 utekla rodina Tugendhatova před fašismem z Československé republiky.

Ještě jedna zajímavost – v roce 1992 se zde setkal Václav Klaus a Vladimír Mečiar, aby se dohodli o rozdělení Československa – dohoda byla podepsána 26. srpna.

O vile by se dalo hodně napsat – o interiéru, křeslech – Barcelona, Brno, atd.  Lepší bude, když vilu navštívíte a necháte se unést do 30. let 20. století.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10