Jak vybrat sporák s indukční deskou

Jaké jsou výhody a nevýhody vaření s indukční technologií? Jaká výbava a vlastnosti trouby jsou užitečné? Odpovědi na další otázky kladené při výběru volně stojících sporáků najdete v následujícím článku.

Kombinace sporáku na vaření a trouby na pečení, dvou různých přístrojů tvořících jeden spotřebič, je na trhu k dostání v několika variantách. Můžete mít sporák i troubu na plyn, nebo oboje na elektřinu či kombinaci plynového sporáku a elektrické trouby. Mezi elektrickými sporáky můžete vybírat mezi modely s klasickou plotýnkou nebo sklokeramickou varnou deskou. A sklokeramické varné desky se dále dělí na ty s topnou spirálou a ty využívající indukční technologii… aby náhodou někdo netápal, o čem je řeč.

Rozdíl mezi indukční deskou a ostatními třemi zmiňovanými typy sporáků je ve způsobu ohřevu. Indukční deska nepoužívá k ohřevu teplo, které produkuje pomocí hořáku nebo topné spirály, ale funguje na principu elektromagnetické indukce. Ta vzniká působením cívky umístěné pod sklokeramickou deskou na železné dno hrnce, kde se vytváří teplo díky indukovaným proudům.

Proč byste měli chtít indukční desku?

Výhodou této technologie je, že teplo vzniká tam, kde je ho zapotřebí. Umožňuje to maximální efektivitu, protože neuniká okolo hrnce jako u vaření na plynu, ani nedochází ke „zbytečnému“ ohřívání samotné desky jako u sklokeramiky s topnou spirálou. Deska indukčního vařiče se pouze zpětně zahřívá od ohřáté nádoby.

Pokud hrnec odstavíte z varné zóny, indukce se přeruší a žádné teplo dál nevzniká. Pokud zapomenete desku vypnout, sama to po krátké době udělá. Některé indukční desky jsou schopny rozpoznat prázdnou nádobu na plotně a snížit její výkon. A v okamžiku, kdy dojde k přetečení vroucí vody na desku, reagují vypnutím plotýnky. To je velmi užitečné u desek s dotykovým ovládáním, které by kvůli vařící vodě nešlo používat.

Všechny varné desky, bez ohledu na to, jestli mají pod sebou topnou spirálu nebo indukční cívku, jsou sklokeramické. V názvu obsažené „sklo“ může někoho zaskočit a může si myslet, že se deska snadno poškrábe. Opak je však pravdou, protože tvrdost skla odpovídá stupni 5 Mohsovy stupnice tvrdosti, tedy tvrdosti apatitu. Při našich testech se ho podařilo poškrábat až živcem, který má tvrdost 6 (z 10 stupňů, nejtvrdší je diamant). Při čištění desky se tak nemusíte bát použít běžný čisticí prostředek. Součástí balení bývá také speciální škrabka na sklo.

Druhá tvář indukce

Vaření pomocí indukce má však i své nevýhody. Nejčastějším překvapením pro většinu uživatelů je hlučnost indukčních desek. Zatímco sklokeramické vaří zcela bezhlučně, indukční podivně hučí a při vaření se ozývají zvuky podobné bzučení a jemným vibracím. Hučení je způsobeno větrákem, kterým jsou indukční desky vybaveny. Má za úkol odvádět teplo z prostoru pod deskou, neboť zde jsou umístěny citlivé součástky, které by se mohly vlivem tepla přecházejícího z horké nádoby poškodit. S tím je třeba počítat při umísťování desky. Je nutné zachovat dostatečný volný prostor pod deskou, aby teplo mělo kudy unikat. Odstupy jsou uvedeny v návodech k použití.

Bzučení a vibrace, které mohou vzbuzovat podezření, že něco není v pořádku, jsou také zcela přirozené. Tyto zvuky vznikají ve dně nádoby, protože elektromagnetická indukce rozvibruje molekuly železa ve dně na frekvenci 20–60 kHz. Tím vzniká samotné teplo. Některé menší nádoby mohou na takové desce dokonce lehce vibrovat. Každý hrnec má svůj specifický „zvuk“ podle konstrukce jeho dna. Nejhlučnější, ale také nejúčinnější co se rychlosti vaření týče, jsou nádoby s tlustým, „sendvičovým“ dnem.

Shrnutí výbavy indukčních desek:

• rychlý var (boost) – maximální výkon varné plotny je navýšen za účelem urychlení ohřevu
• rozpoznání přítomnosti hrnce – plotýnka indikuje, že na ní není umístěn žádný hrnce
• rozpoznání prázdného hrnce – plotýnka automaticky sníží výkon, aby nedošlo k poškození hrnce
• indikace zbytkového tepla – dioda varuje před rozehřátou plotýnkou a jejím okolím
• zámek ovládání (dětská pojistka) – tlačítko zabraňuje náhodnému zapnutí desky
• automatické vypnutí – pokud po odstavení hrnce zapomenete desku vypnout, udělá to po určité době sama
• časovač – funkce umožňuje nastavit přesnou dobu vaření
• stop and go – užitečná funkce ve chvíli, kdy vám třeba někdo zavolá nebo zazvoní u dveří; funkce přeruší vaření a poté pokračuje se stejným nastavením výkonu

Trouba

Trouba ve volně stojícím sporáku se od vestavné trouby vlastně nijak neliší. Jediný rozdíl je v tom, že místo kuchyňské linky je uložena (vestavěna) do kuchyňského spotřebiče. Pro její výběr tedy platí stejná pravidla jako pro běžnou troubu. Čemu byste tedy měli věnovat pozornost?

• Trouby s digitálním nastavením jsou obecně přesnější než modely s mechanickými otočnými ovladači.
• Pokud je trouba vybavena otočnými ovladači, kvůli snadnější údržbě je výhodou, pokud je lze zasunout.
• Dotykové ovládání si v prodejně vyzkoušejte, některé modely vyžadují poměrně silný stisk.
• Nerezová povrchová úprava v okolí tlačítek je nepraktická, protože na ní zůstávají otisky prstů. V okolí kontrolního panelu je nejlepší skleněný povrch, který lze snadno udržovat.
• Uvnitř pečicí komory jsou praktičtější dvě světla, budete tak mít lepší přehled o stavu připravovaného pokrmu. Některé modely jsou ale dobře osvětleny i s jedním světlem. Každopádně si to v obchodě ověřte.
• Také si vyzkoušejte, jak náročná je manipulace s dvířky, protože některé modely vyžadují hodně síly.
• Boční teleskopické kolejnice/pojezdy jsou výhodou pro snazší manipulaci s plechy. Jsou osazeny bezpečnostní zámky nebo pojistkami, které však mohou nasazování a sundávání plechů komplikovat. I to si proto v obchodě vyzkoušejte.

Čištění trouby

Udržování vnitřku trouby v čistotě je velmi otravná činnost. Některé modely jsou proto vybaveny samočistícími funkcemi.

Aquaclean – k čištění se používá hluboký plech naplněný vodou umístěný na dně nádoby. Na troubě se zapne příslušný program, trouba se ohřeje a odpařovaná voda změkčí spálené zbytky jídla. Ty by pak měly být snáze odstranitelné. V tomto případě se však o samočistící funkci mluvit nedá.

Katalytické stěny – jsou vyrobeny z mikroporézního smaltového materiálu, který se za určitých podmínek, dalo by se říct, aktivuje a spálí na sobě ulpělé zbytky tuku a mastnoty. Nevýhodou tohoto systému je, že katalytické stěny mají určitou životnost a po několika letech je nutné je vyměnit. Navíc dochází k pronikání „nečistot“ i za tyto stěny. Na stropě, zadní stěně ani na dně trouby navíc žádné katalytické panely nejsou, takže jednou za čas je stejně potřeba vyčistit troubu pomocí chemických přípravků.

Pyrolýza – vnitřek trouby se zahřeje na teplotu 500 °C, při které dojde ke spálení všech organických zbytků uvnitř trouby. Po skončení programu stačí setřít mokrým hadříkem prach za dna trouby a je hotovo. Výrobce uvádí, že při pravidelném používání dokáže pyrolýza obnovit troubu do továrního stavu.