Nejlepší velikonoční beránek?Nejlepší velikonoční beránek? MDŽ nebo Den matek?MDŽ nebo Den matek? Jak vyfouknout velikonoční vajíčkoJak vyfouknout velikonoční vajíčko Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Velikonoční nadílka
Soutěžte s námi o 350 skvělých výher
do konce zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Čtvrtek 28.03. 2024
Dnes má svátek Soňa
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Zahrada u lesa

26. 08. 2009 | Zahrádka
Je překvapující, působivá a vlídná. Její součástí je prostředí v němž vznikla a bez něhož by nebyla tak zvláštní a neočekávaná. Dům, ke kterému patří, stojí na samém kraji lesa, na konci dlouhého kopce pod horami a na okraji malé kolonie domů.

Je jich jen sedm a stojí ve dvou řadách pěkně vedle sebe, mezi sebou zahrádky a za sebou na kopečku mají hájovnu. Jen v první řadě jsou domky tři a pod nimi sráz a na rovině hřiště. To je lemováno kaštany ze tří stran a lípami na straně čtvrté. Pak už směrem z kopce dolů stojí malé nádraží a před ním vede železniční trať. Těch pár vlaků, které za den projedou určuje  malé kolonii domků denní rytmus. Vedle domu  od trati nahoru vpravo  je volný pás louky a na opačné straně domu teče z hor potok. Malá studená bystřina, zdroj vody pro místní vodovod.

Dům postavila rodina mého otce, bratr s manželkou a babička ve třicátých letech minulého století. Je postaven v kopci a proto je poměrně  velký výškový rozdíl mezi dolní zahradou a horním dvorem pro drůbež a domácí zvířata. Moje teta zde dříve chovala králíky, kachny, slepice a v chlívku vždy nějakou kozu. Na kozy mám  pěkné vzpomínky  i když  kozí mléko v kafi jsem neměla ráda. Koziček se vystřídalo několik, každá byla jiná, ale většinou vždy svéhlavá a někdy těžko ovladatelná. Chov koz požadovala matka mé tety, která zde žila u dcery. Právě babička měla vždy starost o kozu a její blaho.

Častá otázka byla pastva a pití pro kozu. Dokud dokázala kozu na pastvu odvést, chodila s ní sama. Mezi potokem a hřištěm vede cesta a podél ní se táhne malá loučka s kaštany a tady babička sedávala, v ruce  háčkování a tak měla celá rodina časem filetové záclony. Později bylo potřeba kozu odvést a přivázat ji ke stromu a babička jen hlídala. Jak babička stárla, stále více členů domácnosti se muselo zapojit do akce a tak jsem někdy i já pomáhala.

Nesla jsem deky a polštáře na sezení, teta vedla babičku a bratranec táhnul kozu, která nejraději lezla na cizí pozemky a okusovala nezralá jablka či stromy. O pití pro kozu se starala teta a o mnoho let později  jsem se  shodla s jednou přítelkyní, že pití pro kozu je nezaměnitelná věc, zvláště když se ho omylem napijete...

Základem receptu je voda z nádobí (dříve samozřejmě bez chemických přípravků). Do ní moje teta přidávala se značnou dávkou fantazie prakticky cokoliv co v kuchyni našla – slupky z brambor, zbytek polévky, kousky chleba, ohryzky jablek, zbytek kafe melty, okrojky zeleniny, slupky z hrášku, nezralá padančata atd. Fascinovaně jsem přihlížela nejen výrobě, ale také konzumaci. Koza si opravdu pochutnávala, vousatou bradu mokrou, pysky vybírala lahůdky, mlaskala, hlasitě  chroupala a oči jí svítily. Musela to být pro ni opravdová pochoutka, protože alespoň hodinu potom nemečela.

Dolní zahradu tvoří dvě části - u domu vepředu okrasná zahrádka a vzadu pode dvorem, kde je až třímetrový výškový rozdíl, užitná zahrada. Z dolní zahrady vede do domu řada schodů až na krytou verandu, která spojuje dům s hospodářským dvorkem. Tam chovala teta drůbež, králíky a oblíbené kozy.  Z kuchyně na dvorek se projde touto verandou, která v létě výborně  slouží i  k posezení. I odtud je vidět část okrasné zahrady. Za sousedním domem pak původně ležela zmíněná louka, kterou si naši pronajali a obdělávali jako malé políčko. Dnes tam stojí nový dům osmý a poslední. Na jejím horním okraji pod strání stál strýčkuv včelín. Překvapující na okrasné zahradě je její uspořádání. V podstatě vypadá jako malá  zahrada francouzského typu, tvořená obdélníkem asi 7 x 5 metru  a na něm centrálně uspořádaný záhon ve tvaru oválu.

Uprostřed oválu jabloň a kolem ní hebký, čistý, pěstovaný trávník zcela bez plevelu, přímo ukázka dobré zahradnické práce. Obvod oválu zhruba jeden metr široký, je zrytý a osázený růžemi a lemovaný nízkým rozchodníkem. V každém pomyslném rohu oválu jsou krásné vysoké floxy dvou barev - střídavě bílé a růžové,  pastva pro včeličky, motýly, pro oči i čich. Celé léto nádherně kvetou a voní  a spolu s růžemi  zahradu krášlí až do podzimu. Pozoruhodné jsou široké cestičky, vysypané jemnou růžovo-šedou drtí kamene z místního zdroje s velkým obsahem blýskavé slídy. I to dotváří vlídnost a úpravnost této zahrady. Branku po obou stranách zdobí keře šeříku a dále po obvodu zahrady u plotu jsou keře rybízu tvořící živý plot se sousedy.

Podobně v zeleninové zahradě keře angreštu tvoří další živý plot. U domu je užší, přilehlý záhon, který lemuje celý dům v této části zahrady. Přímo na zdi se pne vinná réva a před ní kvetou na jaře cibuloviny, hlavně narcisy. I tento záhon olemovaný nízkým rozchodníkem, osázený maceškami poskytuje na jaře i během léta příjemný pohled. Macešky totiž kvetou neustále, na jaře i na podzim ve všech barvách a velikostech květů a konkurují všem ostatním květinám. Taková živá je tato zahrada v mých vzpomínkách.

Působila na mne silně a zcela jistě ovlivnila můj budoucí vztah ke květinám a zahradničení vůbec. Samozřejmě zde stála lavička a tak při posezení byl každý obklopen jak vůní květin tak také bzučením včel a pestrým rejem motýlů. Včelín byl nedaleko a všichni jsme měli včeličky rádi a nebáli jsme se jich, bohužel naši sousedé se asi báli hodně. Jeden rok se včelstva často rojila a protože u sousedů měli příhodnou jabloň přímo před domem,  usedal roj právě zde. Teta se strýcem si pro roj k sousedům chodili, a věřte, že se to sousedům nelíbilo a tak vznikaly často velké nepříjemnosti. Včelí roj je třeba sklepnout do pytle a umístit zpět do včelína. Pokud se včely rojí příliš často včelstvo se oslabuje. Teta se strýcem měli pro tyto případy připravenou nůši přivázanou na tyči a snažili se u sousedů pobývat co nejméně. Vypravili se již po několikáté toto léto pro roj. Strýček plně vybaven ochrannými pomůckami vylezl na strom a teta s připravenou nůší čekala dole na roj. Bohužel, nebyla podobně jako strýček vybavena kuklou a tak se stalo, že sklepnutý roj nejen že nespadl do nůše, ale spadl  tetě přímo na hlavu. Moje klidná a rozvážná teta přežila tuto událost zcela bez jediného štípnutí. Co si v té chvíli myslela o svém manželovi nevím, nikdy to nahlas neřekla. Na sousedy to mělo hodně negativní dopad, protože příští roj postříkali vodou a ten odletěl do blízkého lesa, kde se usadil a zdivočel. Mého strýčka mohla ranit mrtvice, jak se zlobil. Naštěstí zasáhl můj otec, vychoval nové matky - královny a ve všech včelstvech je se strýčkem do zimy stihli vyměnit. Od té doby byl klid a narušené vztahy se sousedy se časem vrátily do normálu.

Jezdila jsem na prázdniny každý rok a nejen na letní, ale kdykoliv jsem mohla i na zimní a také o Vánocích. Zpočátku s otcem na motorce a později sama autobusem. Vystoupila jsem dole u silnice a šla dlouhou cestu do kopce až k lesu. Celou cestu jsem se těšila až otevřu vrátka, přejdu celou zahrádkou, zatočím doleva,  vyběhnu schody, projdu verandou a vstoupím dovnitř. Cítila jsem se  tu jako doma a byla jsem šťastná. Těšila jsem se úplně na všechno, na koláče, cukroví, chléb s máslem a medem, televizi, sníh o Vánocích, houby a kamarády v létě, potok, lezení na stromy i na to, až mi teta pět minut před obědem řekne, abych skočila do lesa pro houby do polévky. To se mi líbilo, čekala jsem to a  vždycky jsem měla někde nějaké houby připravené ke sběru.

Chodívala jsem do lesa často se všemi muži z rodiny i s kamarády z hájovny  a les jsem důvěrně znala.

Zdena Němcová
ChytráŽena.cz



Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
 
Čtěte také



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
akurát by som sa obávala zveri
Obrázek uživatelky
profil
jak vystřižené z mého dětství z návštěvy u mé prababičky....tam těch koz měli hned 5Smajlík, jediné, co vzmomínku mi kazí, vzpomínka na domlouvání, abych mlíko pila (kdepak to mi nejeloSmajlík)
Obrázek uživatelky
profil
Pěkné počteníčko.Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
krásným vzpomínkám, které nám nikdo nikdy nevezme!
Obrázek uživatelky
profil
byl by to nádherný a určitě krásnýpožitek,ale zatím je to bohužel jenom sen,ach jo mít takovou zahradu,asi bych vůbec nikam mezi městkou džungli nevylezla!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles