Česká fenka Cama bude pomáhat v boji proti masivnímu vybíjení slonů v Africe

Ve Střední Africe jsou kvůli svým klům ročně zabity tisíce slonů. Alarmující čísla nenechávají chladnou ani ZOO Liberec, která se společně s dalšími organizacemi i jednotlivci pustila do boje s pašeráky. Do centra černého obchodu se slonovinou, kde jde často o život, se vydává i poprvé v historii speciálně vycvičený český pes.

Vyčenichat ukryté drogy, tabák, bomby, zbraně a třeba i pašovanou slonovinu dokáží jedinečně vycvičení psi.Poprvé v historii vyjede na misi k záchraně masivního vybíjení slonů do Republiky Kongo český pes - fenka Cama. Je to vůbec první český pes připravovaný na záchranu afrických zvířat. Z Česka odletí do hlavního města Brazzaville vzdáleného přes 6 tisíc kilometrů vzdušnou čarou 15. února se svojí cvičitelkou.

Dvouletou fenku belgického ovčáka Camu Sony Black čeká na černém kontinentě nelehký úkol. Bude pomáhat celníkům v hlavním městě Brazzaville vyhledávat slonovinu, zachraňovat jedinečné šupinaté savce luskouny podobné mravenečníkům, gorily avyhledávat maso tamní divoké zvěře, takzvaný bushmeat, se kterým se rozsáhle obchoduje a pašuje se i do Evropy. Pes totiž rozezná až 19 pachů. Má za sebou měsíce každodenního výcviku. V Africe ji čeká další měsíc a půl tréninku se svojí cvičitelkou Hanou Böhme z České Lípy, která přesněví, proč vybrala právě Camu.

„Je to první pes, co od nás do Afriky letí. Musí letět, protože je prostě nejlepší. Oproti ostatním plemenům vyniká akčností, je temperamentní a zdravá. Odolá extrémním africkým podmínkám. Vyžaduje dril a hlavně ji baví vyhledávání na rozdíl od obrany. Aby ne, na letišti ji čeká prohledat až 120 zavazadel u jediného letadla,“ vysvětluje Hana Böhme. Zároveň ale o svěřenkyni mluví s mírným smutkem v hlase. Vychovávala ji od štěněte a v Africe fenka zůstane. A co ji čeká? Nejprve se aklimatizuje, obnoví trénink a nakonec zamíří do akce proti pašerákům a pytlákům.

„Pevně věřím, že Cama bude úspěšná. Podporujeme využití psů k ochraně biodiverzity. Vždyť pytláci ročně zabijí až na pětatřicet tisíc slonů. Pomáhat psovodům s výcvikem psů a realizovat operacek odhalování pašované slonoviny, mrtvých i živých ohrožených zvířat a zbraní je proto velmi důležité,“ míní ředitel nejstarší české zoologické zahrady David Nejedlo.

Proč právě Kongo?

„Spolupracujeme s neziskovkou, která tam působí už několik let a má zkušenosti s terénním zatýkáním lidí opravdu velkého formátu. Jsou to třeba i čínské firmy, které vozí i několik set kilo slonoviny ročně. Za několik posledních let se situace v Africe zhoršila kvůli čínské přítomnosti nejen pro slony, ale také pro vodní želvy, jejichž maso Číňané milují, a pro luskouny, jejichž šupiny jsou v čínské medicíně ceněny ze stejně primitivních důvodů jako nosorožčí rohy. Ostatně, materiál je to stejný: keratin, jako naše nehty. Jde i o pomoc Afričanům, protože hodně z nich se stane pytláky jen proto, že se nemají jak uživit,“ říká šestadvacetiletý Arthur Sniegon a pokračuje o misi českého služebního psa Camy: „My s tímto psem budeme pracovat hlavně na letištích, v přístavech, ale i na okrajových silnicích. Zkrátka všude tam, kde se slonovina a bushmeat pašují.“

Republiku Kongo označovanou jako Kongo-Brazzaville v půli rozděluje rovník. Je jen pětkrát větší než Česká republika avšak rozmanitost zvířat je tu ojedinělá. Existují tu i místa, kam dosud člověk nevkročil a kde je prales stejný jako před tisíci lety. Žijí tu antilopy a opice včetně goril a šimpanzů, ale zejména vzácní sloni pralesní, kteří zde a v sousedním Gabonu mají své poslední útočiště. Avšak tihle sloni mají něco, co lidé chtějí: slonovinu. Přestože se zdají zákony v Kongu mířené proti pytlákům a pašerákům dostatečně tvrdé, při jejich vymáhání i dodržování naráží dobrovolníci na zkorumpované úředníky i policisty. Kontroly jsou často neúčinné a příprava celníků či získání povolení na akci v terénu trvá doslova věčnost. Sniegon svůj život zasvětil zvířatům a v posledních letech pak naplno věnuje ochraně divoké africké přírody. Nápad zapojit do honby za pašeráky vycvičené psy jej napadl při dlouhém čekání v koloně aut. Afričtí policisté dopravu zastavili kvůli kontrole. Dívali se do každého kufru a to bylo velmi pomalé. Pes by kontrolu velmi urychlil a je neuplatitelný. Kontraband slonoviny by tak nebylo vůbec těžké objevit.

Než fenka Cama odletí do Afriky, pustí ji celníci na letišti do zázemí prostoru pro zavazadla, aby si mohla kontrolu vyzkoušet přímo v terénu. Do Afriky by chtěli dobrovolníci v tomto roce sehnat až tři další psy. Kromě hledání pašované slonoviny by stopovali pytláky.

Fenka Cama

Dvouletá fenka belgického ovčáka – plemene malinois neboli „maliňák“ celým jménem Cama Sony Black. Oproti ostatním plemenům vyniká akčností, temperamentem, pevným zdravím, baví ji vyhledávání.

Úbytek slonů

Pytláctví zejména afrických slonů v několika posledních letech opět graduje. Mezinárodní obchod se slonovinou je již od roku 1989 zakázaný, nicméně v zemích, jako je Čína, se slonovina – údajně legální ze starších zásob – stále volně prodává. Její cena roste každým dnem a dnes dosahuje i 50 000 Kč/kg.  Ročně je nelegálně zastřeleno 30 až 40 000 divokých slonů. Slonům hrozí vyhubení. Sloni napříč celou Afrikou přicházejí až o 10 % populace ročně. Každý den umírá přibližně 100 slonů. Každých patnáct minut jeden. Pytláci jich ročně zabijí až 35 000. Sloni z Afriky tak mohou zmizet do deseti let. Ze slonoviny se vyrábí tradiční medicína i dekorativní předměty, které končí v Číně, Thajsku i Japonsku.