Cestománie: Francie: Zapomenutá Bretaň

Cesta po poloostrově, který dodnes dýchá mystikou, za nevyzpytatelnou silou přílivu, větrem ošlehanými strážci majáků a na místo, které pro naše předky představovalo jeden z konců světa (2000). Scénář a režie pořadu Cestománie: Francie: Zapomenutá Bretaň J. Sebechlebský.

Až do konce 15. století lidé věřili, že tento výběžek francouzské pevniny představuje konec světa. Kamenitá krajina, strmé útesy a kromě běsnícího Atlantiku už vůbec nic. Snad i toto drsné prostředí způsobilo, že zdejší lidé, jejichž jazyk se nejvíc podobá velštině, se vůbec necítí být Francouzi, ale Bretonci. Říká se o nich, že se rodí se srdcem ponořeným do slané vody.

Oceán byl nejen odjakživa jejich obživou, ale poznamenal i tvář zdejší krajiny. Nic není pro Bretaň typičtější než osamělé majáky, které dodnes ukazují námořníkům cestu k Lamanšskému průlivu. Krajinu většinou zahalenou mlžným oparem charakterizují i středověké kláštery a tajuplné kamenné mohyly považované za nejstarší stavby zbudované lidskýma rukama.

Místní obyvatelé však jako by s krajinou, která jim byla předurčena, zcela nesrůstali. Důkazem jejich spontánního veselí a tance v krvi jsou například oslavy sklizně či sousedské festivaly typické pro malé vesničky.

Zdroj, foto: Česká televize