Bystřice pod Hostýnem

Začátkem května jsme se vydali na další poznávání našeho Zlínského kraje. Tentokrát jsme si vyjeli na výlet do Bystřice pod Hostýnem, což je město na západním okraji Hostýnských vrchů. Ve městě je hezký zámek, který bohužel poslední majitelé prodali v roce 1933 Ministerstvu obrany, které si zde udělalo sklady a tak místnosti zámku jsou skoro prázdné. V předzámčí je turistické informační centrum a do parku se také nelze podívat. Zámek nyní patří městu. Na nádvoří se pořádají koncerty a v zámku výstavy. Přes řeku Bystřičku a silnici od zámku je  kostel sv. Jiljí a hned budete na náměstí. V době naší výstavy kvetly na náměstí stovky tulipánů, byla to nádhera.

My jsme se šli ještě projít kousek platanovou alejí kolem Bystřičky, mají tam zajímavou moderní fontánu, říkají jí Duha, když svítí sluníčko, tak paprsky a voda spolu kouzlí. U školy jsme si prohlédli bustu Michaela Thoneta, který se zasloužil o rozvoj města a dá se říci, že jeho židle thonetky jsou světoznámé a možná ji máte i vy ve vaší domácnosti. Ještě jsme se chtěli jet podívat na sv. Hostýn, který je dominantou Hostýnských vrchů. Jak nám poradili v infocentru, je dobré nechat auto na odstavném parkovišti u hřbitova a použít autobus městské dopravy. Tak jsme se svezli.

Na Hostýně jsem byla docela okouzlena místem. Přišli jsme k bazilice minor Nanebevzetí Panny Marie a šli si prohlédnout okolí. V okolí jsou dvě křížové cesty. Obě jsou hezké, ale ta od Dušana Jurkoviče je zvláštní, mozaiková, každé zastavení vás okouzlí. Zašli jsme i na vrchol Hostýn s nejstarší rozhlednou u nás na Moravě. V roce 1879 zde položil základní kámen císař František Josef I. a rozhledna po něm dostala své jméno. Součástí rozhledny je údajně i kaple, ale ta je nepřístupná. Na rozhlednu se jde úzkým schodištěm, občas vyvstane i problém, jestli se dva protijdoucí navzájem obejdou. Rozhledna je jen 15 metrů vysoká, ale jsou z ní nádherné výhledy do okolí a ještě jak stojí na vstupence, přispějete na opravnu této staré, ale krásné kamenné rozhledny. U rozhledny stojí už několik let větrná elektrárna. Kolem hřbitůvku a Jurkovičovou křížovou cestou jsme zašli k bazilice a prohlédli jsme si okolní komplex budov. Jsou zde možnosti stravování i ubytování.

Svatohostýnské muzeum v Jurkovičově sále bylo ten den zrovna zavřené, škoda. Sešli jsme s mužem to velké schodiště, čítající 250 mohutných schodů, dolů k Vodní kapli, ochutnali vodu a vydali se po značené turistické stezce lesem dolů do města k našemu autu. Procházka to byla krásná, mám dojem, že asi tři kilometry. Z lesa jsme vyšli u Lázní. Asi zde byly dříve lázně. V dnešní době je cestou hezký hotel s parkovou zahradou. Sešli jsme ke hřbitovu, teď mne docela mrzí, že jsme na hřbitov nezašli. Mají tam zajímavou kapli a náhrobky rodiny Laudonů, jak jsem se doma dočetla na prospektu z informačního střediska. Ale Bystřice pod Hostýnem není daleko a možná se tam ještě někdy vydáme třeba na kole a hřbitov si prohlédnu. Byl to hezký výlet. Mohu doporučit, jestli někdy třeba pojedete do Kroměříže na pár dnů, tak by návštěva Bystřice i sv. Hostýna stála za zastávku vašeho putování.