Jindřišská věž

Procházím se ulicemi Prahy a hledám nové spojení, protože je zase výluka v dopravě. Zastavila jsem se u Senovážného náměstí a zadívala na Jindřišskou věž. Naproti přes tramvajové koleje je hezký kostelík. Obvykle chodím kolem ponořená do svých myšlenek a teprve změna v jízdním řádu mě vytrhla z rutiny. Při psaní těchto řádků si uvědomuji, jak se historie opakuje a že katastrofy zasahovaly do životů lidí stejně v historii jako dnes.

Krásná Jindřišská věž vysoká přes 65 metrů zaujme na první pohled. Tato jedinečná stavba z 15. století je nejstarší volně stojící zvonicí v Praze a její historie sahá ještě dále do minulosti. Když Karel IV. římský císař a král český podepsal 3. dubna 1347 na Křivoklátě zakládací listinu Nového Města pražského, staly se jeho hlavními centry Dobytčí trh (Karlovo náměstí), Koňský trh (Václavské náměstí) a Senný trh (Senovážné náměstí). V této době byly také vytyčeny Jindřišská a Vodičkova ulice, které spojovaly všechna tři místa. A právě v Jindřišské ulici byl postaven již v polovině 14. století farní kostel sv. Jindřicha a sv. Kunhuty spolu se hřbitovem, zvonicí, farou a farní školou. Jindřišská věž plní funkci zvonice, protože původní věž kostela by váhu zvonů neunesla.

Jindřich II. byl posledním římským císařem a po roce 1000 sňatkem s Kunhutou, dcerou lucemburského hraběte, se oba stali výraznými osobnostmi s významným vlivem. Jako panovníkova manželka byla Kunhuta velice politicky aktivní. Měla velký podíl na vládě jako zástupkyně krále a císaře během jeho krátkodobých nepřítomností a také organizovala obranu země proti Boleslavu Chrabrému. Přestože pár zůstal bezdětný, manželství bylo šťastné.

Poté kdy Jindřich II. v 52 letech zemřel v Göttingenu v dolním Sasku, se Kunhuta uchýlila v Kaufungenu do kláštera, kde po několika letech zemřela. Oba jsou pohřbeni v biskupské katedrále v Bamberku a prohlášeni za svaté. V roce 1513 byl od Tilmanna Riemenschneidera v bamberské katedrále nad ostatky císařských manželů vytvořen sarkofág a ozdoben jejich ležícími postavami v nadživotní velikosti. Naši předkové Jindřicha II. zařadili mezi zemské patrony vzhledem k jeho zásluhám o udržení Přemyslovců a o návrat pokoje v zemi.

Kostel sv. Jindřicha a sv. Kunhuty byl založen v gotickém slohu, obklopený hřbitovem, který sloužil až do druhé poloviny 18. století. V roce 1801 postihla Českou zemi přírodní katastrofa. Velká vichřice způsobila obrovské škody a měla dopad i na tento kostel se zvonicí známou dnes jako Jindřišská věž. Celá střecha byla zničena a spolu s ní i mnoho cenností. Provizorní oprava vydržela do roku 1878, kdy byla provedena rozsáhlá rekonstrukce. Současně s ní bylo do věže ukryto poselství pro příští generace v podobě časového pouzdra. V něm byly uloženy zprávy o dění v zemi a poklady. Při další opravě v roce 1971 bylo uloženo druhé časové pouzdro s poselstvím.

Co ukrývaly obě schránky, se ukázalo v roce 2002. Horolezci ve výšce 65 metrů strávili téměř hodinu, než se jim podařilo vyjmout tubusy s dokumenty. Předpokládalo se, že informace budou popisovat období husitů, ale bohužel tyto nikdy nalezeny nebyly. Možná, že se nacházely pod střechou věže a byly zničeny při katastrofě. Místo nich nalezli písemné dokumenty na pergamenu a článek z Národních listů z roku 1878, ve kterém se píše, že dne 6. listopadu je to již 4. den, kdy je přerušeno telegrafické spojení mezi městy. Ještě nikdy se nic podobného nepřihodilo, dále autor rozebírá atmosféru dané doby. Další nalezené pouzdro z roku 1971 obsahovalo zprávy, které popisují jak stavební rozvoj hlavního města, tak život ve společnosti. Stavělo se metro a Nuselský most. Většina města byla rozkopaná a hojně se budovala sídliště. Ve zprávě se doslova píše, že doba je velmi krutá a morálka špatná.

Ve stejném roce, kdy byla vyzvednuta pouzdra s poselstvím, byla ve věži provedena vestavba. Nyní se zde nachází výstavní síň, kavárna a restaurace se zajímavou nabídkou nejen tradičních pokrmů. Na stole můžete mít koroptev, jehně i divočáka, nechybí polévka z raků, štika nebo candát a jako dezert krupicová kaše. A ještě jedna dobrá zpráva, není třeba zdlouhavě chodit po schodech, nahoru Vás vyveze rychlovýtah. Je to příjemné a hezké spojení historie a modernosti. Interiér věže působí velice romanticky a za zmínku stojí i unikátní zvonkohra, která nabízí více než tisíc skladeb k poslechu.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10