Šlapanice u Brna

Město Šlapanice najdeme v Jihomoravském kraji pouhých deset kilometrů jihovýchodním směrem od Brna. Rozloha dosahuje 1464,9 ha, nadmořská výška města se pohybuje ve výšce od 220 do 260 m n. m. První zmínka o městě pochází již z roku 1235, z čehož můžeme soudit, že se jedná o místo s významnými kulturními i historickými památkami a více než tisíciletou kulturou. Status vlastního města s rozšířenou způsobností získaly Šlapanice v roce 2003, správní obvod tvoří 40 okolních měst a obcí. K poslednímu sčítání lidu na začátku roku 2018 byl počet obyvatel téměř 7500 osob.

Původ názvu pochází ze staročeského názvu šlapan, které označuje dnešní sloveso šlapati, potomek Šlapánův neboli ves lidí Šlapánových. V latinských textech pak najdeme označení nejčastěji Slapanicz nebo také Lapanicz, v německých zase Schlappanitz či Lapanz.

Šlapanice u Brna Archeologické nálezy v oblasti dnešního Masarykova náměstí a kostela datují osídlení dnešního města do období Velké Moravy, tedy přelom 9. a 10. století. Ve 13. století se pak Šlapanice staly bohatou osadou, což zapříčinily mnohé kupecké cesty, které vedly blízkým okolím. Později osada získala městská privilegia (právo tržní, soudní a hrdelní). Začátkem 17. století ale město ztratilo na významu i bohatství, protože se změnily obchodní cesty, které mířily směr Brno. Na úpadku nesou svůj díl také války, živelné pohromy, epidemie či drancování. V 19. století se čistě zemědělská osada začíná transformovat, vzniká první místní průmysl v původním zámečku (První brněnské strojírny), rozvíjí se také vzdělaní (vznik škol, gymnázií), obchod (živnosti) a vznikají úřady. Období První republiky (1918-1938) znamenal pro městys po překonání válečných ztrát rozvoj všemi směry, velký pokrok se udál také ve výstavbě – vznikaly nové městské čtvrti, nájemní domy, nové ulice či stavení. Období druhé světové války přineslo ztráty na životech i majetku, po jejím konci se ale život opět začal pomalu vracet do starých kolejí. Zbytek 20. století se nese opět ve znamení výstavby a průmyslového rozvoje. V současné době jsou Šlapanice městem s rozšířenou působností spadající pod oblast Brno venkov.

Ve městě a jeho blízkém okolí nalezneme řadu historických památek a turistických zajímavostí:

·Hospodářská škola

Budova nacházející se na dnešní Nádražní ulici byla postavena roku 1899. V přízemí se nacházela ředitelna a dvě učebny, v 1. patře ředitelský byt, ve sklepě pak byla dílna a kuchyň. V roce 1912 budova získala elektrické osvětlení a zlepšil se také přístup do ní pomocí dlážděného chodníku. Druhá světová válka ji nijak zvlášť nepoškodila, pouze změnila účel jejího používání – ze školy se totiž stal lazaret pro ruskou armádu. V roce 1952 se přestalo v budově vyučovat, což způsobilo její zchátrání. Vyučování bylo znovu obnoveno teprve v roce 1958. Začátkem 60. let došlo k opravě budovy – včetně fasády a výměny oken. První patro bylo přebudováno na ředitelnu, sborovnu, účtárnu a jednu třídu, ze sklepa se stala kulturní místnost, kuchyně s jídelnou a skladem potravin. Došlo také k přestavbě půdního prostoru na tři ložnice, kabinet a sklad lůžkovin. Škola byla zrušena v roce 1976 a budovu začal využívat Krajský pedagogický ústav jako vzdělávací středisko. Dnes areál slouží jako další vzdělávací centrum učitelů, konají se zde různé semináře, kurzy, konference či školení.

·Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Nachází se na nejvyšším místě Masarykova náměstí a jedná se o nejstarší a také jednu z nejhodnotnějších stavebních památek města. Původně se jednalo o románskou stavbu z 12.-13. století, která ale na přelomu 13.-14. století získala gotický nádech. Ve středověku budova získala okolní hradby pro ochranu před vojenským nebezpečím. Na začátku 15. století se kostela zmocnil loupežník Keyzolt se svými kumpány, což mělo za následek zpustošení budovy, která navíc byla za husitských válek v polovině století vypálena. Následně došlo k vydrancování kostela během třicetileté války, v průběhu let kostel ještě několikrát vyhořel. To všechno mělo za následek přestavbu kostela do dnešní barokní podoby (vyjma presbytáře v gotickém slohu a jádra jižní věže ve slohu románském). Roku 1887 byla zvýšena věž.

·Městský úřad

První zmínka o této budově pochází z roku 1605, až do 18. století se jí užívalo coby obytného domu. Poté se zde otevřel hostinec U Černého orla, na konci šedesátých let zde byl vybudován poštovní úřad, sídlem pošty a městského úřadu je budova dodnes.

·Orlovna

Budova se nachází na okraji Masarykova náměstí a původně sloužila jako statek. Ve 20. století pak sloužila jako spolkový dům Jednoty Orel, který byl později sloučen se Sokolem. Poté několik let budova pustla, až byla navrácena původním majitelům, kteří ji opět zrestaurovali, aby mohla plnit svůj kulturní, vzdělávací i sportovní účel.

·Radnice

Radnice se nachází na Kalvodově ulici a jedná se o druhou nejstarší restauraci města. Z původní budovy druhé poloviny 16. století se dochovalo pouze sklepení, které sloužilo coby místní žalář. Býval zde uložen obecní archív a důležité obecní dokumenty. Ačkoli dnes budova nese na fasádě nápis RADNICE, jedná se o restauraci.

·Scholasterie

Budova nacházející se na Masarykově náměstí je dnešní muzeum a cukrárna. Pochází z přelomu 13. a 14. století, vystřídala se zde spousta významných scholastiků. Původně k budově patřil i mlýn, který se ale nedochoval.

·Sokolovna

Toto významné kulturní a sportovní středisko vzniklo na konci 19 století. Původní stavba se pyšnila přepychovým vchodem se čtyřmi sloupy podpírajícími balkon, po přistavění kina (dnes již nefungujícího) ale došlo k její změně. Jedná se o jednopatrovou budovu – v přízemí je sál a restaurace, v prvním patře tělocvična. Venku je sokolovna obklopena parčíkem s dětským hřištěm.

·Zámek

Letní sídlo místodržícího Moravy a Slezska barona Jindřicha Kajetána Blumegena bylo vystavěno v roce 1750. Později budova sloužila jako klášter či lazaret, začátkem 19. století se z ní stává textilní továrna, později proslula jako celosvětově známý podnik První brněnská strojírna. Od 20. století budova slouží jako osmileté střední gymnázium.

Za zmínku stojí také drobné stavební památky – sochy, kameny, významné oblasti. Na hranici s obcí Podolí nalezneme například bývalé stanoviště císaře Napoleona Bonaparteho zvaného jako Žuráň. Je to místo, na kterém se nachází spousta hrobů z pravěku či mauzoleum krále Wacha. Ze soch jmenujme alespoň Plačící matku věnovanou padlým šlapanickým vojínům, sochu rudoarmějce, sochu svatého Floriána nacházejícího se v horním patře budovy muzea či sochu svatého Jana na Svatojánském náměstí. Jsou zde také významné kameny, například Kalvodův náhrobní pomník, smírčí kámen označující místo bývalého popraviště, smírčí kříž, Náhrobník a mnohé další.

Uprostřed Masarykova náměstí nalezneme kašnu z roku 1999 nesoucí název Spirála života. Jedná se o stavbu z barevné keramiky.

Semolina - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete