Čachtice: Za hraběnkou Bathoryovou a M. R. Štefánikem

Poslední květnovou neděli jsme se s přítelem vydali na malý výlet do těchto končin s cílem navštívit Čachtice a Čachtický hrad, dále obec Košariská, Štefánikovo rodiště, a Štefánikovu mohylu nad městem Brezová pod Bradlom. Myjavský okres – západní konec Slovenska, sousedící s moravským Horňáckem. Z Myjavy do Velké nad Veličkou je to jen kolem 10 km.

Mluví se zde zvláštním moravsko-slovenským dialektem a lidé z obou stran nově vytyčených hranic k sobě vždycky měli a pořád mají velice blízko. Každoroční setkání Čechů, Moravanů a Slováků na blízké Velké Javorině jsou jedním z mnoha dokladů vzájemné sounáležitosti.

Tento nenápadný kout západního Slovenska proslavily dvě naprosto protikladné historické osobnosti. První byla hraběnka Alžběta Bathoryová, krutá, možná psychopatická vládkyně nad zdejším krajem v 1. polovině 17. století, a druhou osobností byl vzdělaný humanisticky zaměřený generál Milan Rastislav Štefánik, který se spolupodílel na vzniku Československé republiky v roce 1918.

Naše první zastavení bylo na čachtickém hradě. Nejdříve jsme docela složitě hledali cestu k hradu. Věděli jsme, že na hrad se dá dojít ze dvou stran – pohodlnější, ale delší je výstup přímo z obce Čachtice, zeleně značenou cestou, která stoupá stále mírně do kopce a trvá asi 50 minut. Druhá, kratší cesta, ale mnohem strmější, je od obce Višňová (odbočkou ze silnice asi 1 km před Višňovou) a vede lesem po úzké žlutě značené stezce.

Výstup touto cestou trvá 23 minut. Poslední úsek je dost nepříjemný a nevhodný pro starší lidi nebo menší děti. Nám se v Čachticích nepodařilo najít tu schůdnější z obou cest, tak jsme nakonec šplhali po té méně pohodlné. Až po návratu do obce jsme zjistili, že na tu správnou cestu se musí z náměstí zabočit do uličky hned vedle pizzerie.

I přes „alpinistický“ výstup k hradu jsme byli jeho návštěvou uchváceni a nadšeni. Hrad Čachtice je dnes sice v ruinách, ale je vidět, že se zde pracuje na jejich udržení a zakonzervování. Mezi zbytky hradeb, paláce i věže se mohou návštěvníci volně pohybovat, přičemž informace o hradu najdete při vstupní bráně. Visí tam informační tabule o historii hradu i o hraběnce Bathoryové, která byla známá jako vražedkyně mladých dívek, koupající se pak v jejich krvi.

Člověk si dnes těžko představí zločiny, které se zde odehrávaly. Zbytky hradu nyní nepůsobí ani temně ani strašidelně, ale spíš romanticky. Způsobuje to nádherné okolí, ve kterém se hrad Čachtice nachází. Na 350 m vysokém zalesněném vršku uprostřed nádherné přírody Bílých Karpat. Z hradu je překrásný výhled do širokého okolí.

Severnímu panoramatu dominuje příhraniční Velká Javorina se svými 970 metry, na východě jsme v dáli zahlédli obrysy Považského Inovca. Nádherný dojem z výhledu umocňovala ještě květnová blankytně modrá obloha a svěží zeleň okolních luk a polí.

V obci Čachtice se nachází také muzeum věnované krutému vládnutí Alžběty Bathoryové. Odhaduje se, že hraběnka nechala zavraždit přibližně 350 mladých děvčat. Ještě v minulém století byly nalezeny v okolí hradu lebky, zřejmě pozůstatky hraběnčiných obětí.

Čachtické náměstí působí velmi příjemně, a vyhládlí a žízniví turisté se mohou nasytit třeba v pizzerii, restauraci, cukrárně nebo letní pivnici – a možná i v jiných lokálech, tyhle si ale teď zpětně vybavuji.

Po obědě a krátkém odpočinku jsme odjeli do blízkých Košárisk, kde jsme si prohlédli rodný dům generála dr. Milana Rastislava Štefánika, který spolu s T.G.Masarykem a E.Benešem měl největší zásluhu na vzniku Československé republiky v roce 1918. Kromě rodného domu je jeho památce věnován i místní národní dům. Generál Štefánik zahynul tragicky při leteckém neštěstí v květnu 1919. Bylo nu necelých 39 let.

Slováci po jeho smrti uspořádali národní sbírku na vybudování mohyly v jeho rodném kraji. Realizace se chopil Štefánikův rodák a přítel architekt Dušan Jurkovič. Podle jeho návrhu byla v roce 1928 vybudována monumentální mohyla na kopci Bradlo vypínajícím se mezi Brezovou a Košáriskami.

Rozměry obdélníkového památníku jsou 60 krát 90 metrů, sloupy v rozích měří přes 12 metrů. Tělo generála Štefánika a dalších dvou italských vojáků, kteří zahynuli spolu s ním v letadle, leží pod osmimetrovou centrální mohylou. Při naší návštěvě ležely při úpatí mohyly věnce a kytice, položené sem začátkem května při výročí úmrtí M. R. Štefánika. Při významných státních svátcích jsou také ve čtyřech rozích mohyly zapalovány velké vatry, viditelné pak v širokém okolí.

Na malém parkovišti pod mohylou je informační stánek, kde dostane od ochotné paní zajímavé informace o Štefánikově životě i o výstavbě mohyly. Můžete si také za pár centů koupit informační prospekty, pohlednice, mapy atd. Nedaleko parkoviště stojí turistická chata, kde se mohou návštěvníci mohyly osvěžit.

Byl to velice příjemně a taky poučně strávený den a návštěvu obou míst, Čachtic i mohyly, mohu všem jen vřele doporučit. Možná i pro školáky by návštěva těchto míst vydala za víc než deset hodin dějepisu ve škole.