1. Jak funguje přirozená obrana ženského těla vůči vaginálním infekcím?
 
Ženské intimní zdraví závisí na vzájemné rovnováze mikroorganismů vaginální mikroflóry, která zajišťuje přirozenou ochranu genitálního ústrojí před vstupem, rozvojem a šířením infekce. Vaginální mikroflóra je tvořená převážně laktobacily, které hrají důležitou roli při ochraně proti patogenům a také produkují kyselinu mléčnou, jež udržuje v těle přirozenou hodnotu pH a vytváří tak kyselé prostředí, které není pro bakterie pohostinné. Ženské záněty a infekce jsou způsobeny právě narušením rovnováhy těchto mikroorganismů vnějšími i vnitřními rizikovými faktory.  

2. Jaké jsou základní rizikové faktory, které rovnováhu mikroorganismů v ženském těle narušují?

Rizikové faktory se dají rozdělit do tří základních skupin:

Životní styl a hygiena - Při vzniku infekce mohou být na vině nesprávné hygienické návyky. Ty se nesmí zanedbávat, ale ani přehánět, neboť časté mytí může narušit ideální pH. Zvýšené riziko infekce se váže k návštěvám fitness center, tělocvičen, plaveckých bazénů a vířivek. Někdy potíže souvisí také se sexuálním životem, zvláště v případě pokud máte nového partnera nebo máte sexuálních partnerů více. Muži se často mohou stát pouze přenašečem infekce. Svůj podíl ovšem má také nesprávné oblékání.

Hormonální faktory - Hormonální výkyvy souvisí zejména se změnou hladiny estrogenu.  Hladina estrogenu se mění v souvislosti s hormonálním cyklem, v těhotenství, po porodu nebo při menopauze. Nežádoucí vliv může mít i užívání antikoncepce, ať už hormonální nebo nehormonální (používání pesarů a spermicidů).

Zdravotní stav a užívání léků - Velmi často se žena potýká s intimními potížemi například po užívání antibiotik, která mají zásadní vliv na rovnováhu mikroorganismů v těle. Antibiotika totiž kromě léčby původního onemocnění zabíjí i mikroorganizmy, které jsou pro tělo příznivé. Problémem trpí také ženy s poruchami imunity, nezanedbatelný vliv má také stres a únava. To všechno jsou faktory, které mají vliv na celkové oslabení organismu a dávají tak mnohem větší šanci nežádoucím mikroorganizmům proniknout do oblasti ženských intimních partií.

Naruší-li jakýkoliv z výše uvedených rizikových faktorů fyziologickou rovnováhu, ve vaginální mikroflóře začnou přerůstat potenciální patogeny (bakterie a kvasinky), což vede k její nerovnováze. Pokud není tento stav urychleně řešen, může vést právě k vaginální infekci a zánětu poševní sliznice.

3. Jaké jsou příznaky vaginální infekce?

Typickými příznaky jsou tlak a bolest v podbřišku. Dále úmorné až bolestivé svědění v oblasti stydkých pysků a nepřehlédnutelný bělavý, hrudkovitý, bílý výtok, který často velmi nepříjemně zapáchá. V některých případech se můžeme setkat i s pálením při močení a bolestí při pohlavním styku. Nepříjemnými se tak stávají i pohybové aktivity, žena je tak v době výskytu potíží velmi limitována a často se musí vzdát svých běžných aktivit a koníčků. Tyto nepříjemné příznaky neohrožují sice ženu na životě, ale výrazně ji obtěžují a významně tak snižují její kvalitu života.

4. Jak těmto potížím předcházet a jaké zásady dodržovat?

Potížím můžeme předcházet, když se budeme snažit minimalizovat všechny výše uvedené rizikové faktory, které svým chováním a životním stylem můžeme ovlivnit. Patří mezi ně například dodržování hygienických pravidel při sexuálním styku a pravidelné kontroly u gynekologa. Velmi důležitá je také správná intimní hygiena. Je poměrně alarmující, že přestože se dvě třetiny žen v životě potkaly s vaginální infekcí a pětina žen těmito problémy trpí pravidelně, pouze 13 % žen zařazuje do péče o své tělo prostředky ženské intimní hygieny.

V létě dbejte na to, abyste nezůstávaly příliš dlouho v mokrých plavkách a vyhněte se také koupání ve špinavé vodě. Celoročně potom pamatujte na to, že není vhodné nosit těsné oblečení a spodní prádlo z umělých materiálů. Nedoporučuje se ani používat parfémované slipové vložky, toaletní papír nebo parfémovaná intimní mýdla.

5. Jak lze rozlišit bakteriální infekci od kvasinkové?

Z laického hlediska je velmi těžké rozlišit bakteriální infekci od kvasinkové. Obě mohou mít, především z pohledu laika, společné příznaky, mezi které patří zejména zmiňované svědění genitálií, tvarohovitý či vodnatý výtok s nepříjemným zápachem, lokální zarudnutí či otok.

I z tohoto důvodu se většina žen při prvním výskytu intimních potíží obrací na svého gynekologa. Následně má tendenci při opětovném výskytu podobných symptomů opětovně použít stejný prostředek, který jí pomohl v prvním případě.

Tento způsob s sebou ovšem nese riziko, že samoléčba nemusí být účinná nebo může dokonce potíže zhoršit, protože se může jednat o jiný typ infekce než v předchozím případě. Vhodným řešením tedy je užít takový přípravek, který se umí vypořádat s oběma hlavními typy vaginální infekce – kvasinkovou i bakteriální.