Co jsem to jen chtěl aneb trénujme svoji paměť

Zíráte do otevřené lednice a nemůžete si vzpomenout, co jste to v ní vlastně chtěli? Máte potíže vzpomenout si, kde jste před půl hodinou zaparkovali auto nebo kam jste založili doma klíče? Setkáte se s někým, kdo vás nepochybně zná, ale vy nemáte nejmenší ponětí, kam si ho zařadit? Podobné situace zažívá mnoho lidí téměř s železnou pravidelností. Zásadní je však otázka, proč tomu tak je.

Možná jste cestou k ledničce přemýšleli o něčem jiném. Mysleli jste na hádku, kterou jste měli s manželem nebo manželkou dnes ráno? Je to pravděpodobné? Tak proč se divíte, že trpíte výpadky paměti? Za většinu z našich potíží může obyčejná neschopnost soustředit se. Jsme zvyklí říkat, že jsme na něco zapomněli, ale v mnoha případech to vůbec není pravda. Danou informaci jsme vůbec nikdy nedostali, proto nás minula, aniž by byla zaznamenána v naší paměti.

Mozek zlobí po třicítce

Lidský mozek je plně vyvinut asi ve věku 25 let a poté se jeho stav jen každodenně zhoršuje. Zpočátku to není příliš zřejmé, ale ve věku mezi padesáti a šedesáti lety už nemůžeme přehlédnout stále častější výpadky paměti. Po třicítce nám také déle trvá naučit se něco nového a je těžší se soustředit na více úkolů najednou, pokud náhle vyžadují naši pozornost. V průběhu stárnutí se také prodlužuje reakční doba, což ovlivňuje naše každodenní aktivity.

Odborníci na paměť odhadují, že 50 % všech lidí po šedesátce je postiženo tzv. věkem ovlivněným zhoršením paměti. Po sedmdesátce tento počet stoupá nad 70 %. Většina populace považuje problémy s pamětí za nevyhnutelné. Nedá se proti nim nic dělat stejně jako proti zhoršení fyzické kondice i duševních schopností. Pravdou však je, že pokud jde o naši paměť a její fungování, máme svůj osud víceméně ve vlastních rukou.

Cvičit, cvičit, cvičit

Mozek se chová podobně jako sval, který ztrácí svou funkci, když není neustále používán. Nikdo se zlomenou rukou, kdo se po šesti týdnech zbaví sádry, by nepochyboval o nutnosti dlouhého období intenzivního rehabilitačního cvičení, aby znovu získal ztracenou sílu své paže. Proč tedy nepřijmout cvičení paměti jako účinnou metodu rehabilitace mozku?

Paměť lze dobít jako baterku

Základem všech našich problémů s pamětí je fakt, že sama příroda nás příliš nevybavila k tomu, abychom si mnoho pamatovali. Rozsah naší krátkodobé paměti je omezen na sedm informací (slov nebo čísel) nebo přesněji v průměru na pět až devět při jednom vjemu. Kdybyste dostali seznam deseti, dvaceti nebo více slov, stejně byste si jich nezapamatovali více než sedm. Je to, jako by krátkodobá paměť byla poháněna baterií, která má v daný moment jen omezenou kapacitu. Baterie má dost síly, aby v povědomí uchovala sedm prvků, ale nemá dost síly, aby jich zachovala víc.

Naštěstí je velmi snadné výrazně zvýšit množství naučeného materiálu s využitím specifických postupů, kterým se říká mnemotechniky a které vám mohou pomoci naučit se a zapamatovat si téměř všechno. Paměťové techniky se datují již do dávnověku. V antickém světě byla trénovaná paměť životně důležitá. Staří řečtí a římští řečníci přednášeli dlouhé projevy s bezchybnou přesností, protože se tyto projevy učili s použitím mnemotechnik. Naneštěstí později tyto postupy upadly v zapomenutí a byly dál využívány jen jako zdroj zábavy umožňující předvádět „mentální triky“ na pódiu, ale jen zřídka, pokud vůbec, byly upotřebeny k praktickým účelům nebo opravdovému vzdělávání.

Jak si hrušky hrají na schovávanou

Jednou z pomůcek, jak si lépe pamatovat, je např. využití techniky LOCI. Její podstatou je, že si každou položku z našeho seznamu spojíme s určitým místem, které známe stejně dobře jako svůj vlastní domov. V duchu procházíme domem a pokládáme položky na nezvyklá místa. Pokud jde třeba o seznam nákupu, je nutné, aby člověk nedával předměty na běžná místa. Například mléko umístil na lustr, a ne do lednice. Později se v duchu vracíme zpět a jednotlivé předměty „posbíráme“ v daném pořadí. Jako první se snažte zapamatovat si seznam věcí v následujícím pořadí: pytlík mouky, jablka, tři láhve piva, hrušky, květák, rajčata, balíček kávy, jedno máslo, šest vajec, okurka. Nyní si zkuste zapsat, co si pamatujete, aniž byste se na seznam dívali. Pamatujete si jich alespoň sedm? A co pořadí? Zkusme to nyní s technikou LOCI…

Blížíte se k hlavnímu vchodu do bytu a pokládáte první předmět ze seznamu na rohožku, je to pytlík mouky. Za hlavními dveřmi je chodba a v ní poskakují rozházená jablka. Z chodby vejdete do kuchyně. Je v ní kuchyňský stůl a na něm si tři láhve piva povídají o výsledcích včerejšího hokejového utkání. Je tam také skříň, na které si hrušky hrají na schovávanou. Další dveře vedou do obývacího pokoje s televizí a dvěma křesly. V televizi běží akční film a květák na jednom křesle se od něj nemůže odtrhnout stejně jako rajčata na druhém. Z obývacího pokoje vejdete na balkon, kde se opaluje balíček kávy. V ložnici si zase kostka másla užívá se šesti vejci. A pokračujeme do koupelny. Je tam zrcadlo, před kterým stojí okurka a holí se.

A teď požádejte někoho, aby zopakoval celý příběh, ale vynechal věci ze seznamu. Vaším úkolem je napsat je. Už by to pro vás neměl být problém…

Nákupní seznam nechte doma

Chystáte se na velký nákup? Udělejte si seznam třiceti běžných položek, pečlivě ho přečtěte a pokuste se ho zopakovat, aniž byste se na něj dívali. Kolik položek jste si zapamatovali? Sedm? Tak to je normální výsledek netrénovaného mozku…
Nejprve je potřeba váš nákupní seznam trochu upravit. Vyberete například máslo, jogurt, mléko, tavený sýr a smetanu a dejte je do jedné imaginární krabice s nápisem „mléčné výrobky“. Pak udělejte totéž s ovocem, zeleninou, chlebem a pečivem, masem a mycími prostředky. Dejte pozor, abyste do jedné krabice nedali více než pět položek. Přiblížili byste se totiž hranici kapacity vaší krátkodobé paměti.

Bez pohledu na seznam nyní napište všechny položky v každé kategorii. Kolik jste si jich zapamatovali? Není to povzbuzující? Nechte seznam doma a snažte se při nákupech vždy vzpomenout na položky z každé kategorie. Nekupujte víc věcí, než na které si vzpomenete. Po návratu domů porovnejte seznam se svým nákupem.

Lidé navštěvující kurzy trénování paměti si s použitím této techniky dokážou zapamatovat 100 – 150 různých položek z dlouhého nákupního seznamu, a to je některým i více než devadesát let. Ti, kteří začínají kurzy s pochybami o svých schopnostech, jsou překvapeni množstvím informací, které jsou schopni si s jejich pomocí zapamatovat. Vyjmenovat 43 amerických prezidentů, 99 českých panovníků od roku 623 či sto míst Ludolfova čísla je pro ně hračkou.

Čím jsme starší…

Čím jsme starší, tím je to s naší pamětí horší. Tak hodnotí stav své paměti většina populace, a nejedná se přitom pouze o seniory, ale i lidi v produktivním věku. Lze proti tomu něco dělat? Určitě – způsobů je hned několik: zajímat se o své okolí a aktivně s ním komunikovat, číst knihy, poslouchat hudbu, počítat sudoku, luštit křížovky, učit se nové věci, hrát šachy a bridž. Důležité je mít také své zájmy a koníčky a dbát na pravidelnou fyzickou aktivitu. A nemusí jít přitom o vrcholové sportovní výkony. Je dokázáno, že obzvlášť blahodárný vliv má na duševní svěžest člověka tanec.

Leckdo možná namítne, že mnohé ze zmíněných aktivit pravidelně dělá a stejně má s pamětí problémy. Neustále hledá brýle, když otevře lednici, nemůže si vzpomenout, pro co to jen vlastně šel, nepamatuje si telefonní čísla a o jménech ani nemluvě. S tím vším však mohou kurzy trénování paměti pomoci.