Deštníková tráva aneb Pěstujeme šáchor

Šáchory jsou tropické vodní rostliny původem z Afriky. Nejznámějším zástupcem je asi cyperus papyrus, z jehož stonků vyráběli Egypťané svitky papyru. V našich domácnostech plní šáchory především okrasnou funkci. Předpokladem atraktivního vzhledu je ale dobrá péče.

Něco málo o šáchorech

Deštníková tráva, Chufa nebo sítina, tak se u nás šáchorům říká. Jejich původní domovinou jsou africké močály a břehy řek. Jsou to rostliny velmi odolné. Jako jedny z mála dokážou například zarůstat plavební kanály, které ke svým cestám intenzivně používají hroši.

Ve starověku posloužil jeden ze šáchorů Egypťanům jako výborný materiál pro výrobu papyru. Ne nadarmo je nazýván jedním z pilířů moderní civilizace. Výroba papyru byla totiž mnohem snadnější a finančně únosnější než psaní na vyčiněné kůže zvířat nebo kůru stromů. Papyrové stvoly se nařezaly na tenké proužky. Ty se položily křížem přes sebe a zatížily. Lepkavá šťáva jednotlivé pruhy spojila a papyrus byl na světě.

Šáchory doma i na zahradě

V našich podmínkách můžeme šáchory pěstovat jako bytové nebo přenosné květiny. V obou případech je třeba dbát především na dostatečný přísun světla. Polední úpal sice rostlinám nesvědčí,  ale jinak slunce milují.

Vyžadují lehce propustnou výživnou půdu a hlavně dostatek vody. Květináč by měl stát na široké misce naplněné kameny, ve které je neustále udržována vysoká hladina vody. Ale pozor! Jedna třetina květináče musí být nad vodou, jinak hrozí uhnívání kořenů a úhyn rostliny. Majitelé zahradních jezírek mohou květináče přes léto jednoduše posadit do vody na břehu a na podzim rostlinu přenést do bytu.

A zajistíme-li rostlině pravidelné hnojení, nebude jí ke štěstí scházet už vůbec nic. V létě pak určitě vykvete hojným množstvím stvolů. Ty mohou dosáhnout výšky až 120 cm a tvoří je několik drobných květů, vyrůstajících v paždí deštníkovitých listenů. Pokud k nim dostanou přístup opylovači, vytvoří se na podzim tmavě hnědá semena.

Rozmnožování šáchorů

Šáchory množíme nejlépe dělením trsů na jaře. Každý trs zasadíme do samostatného většího květináče (pamatujeme na rychlý růst rostliny). Šáchor můžeme vypěstovat také z jeho květu. Stačí vložit květ do vody obrácenou stranou (stopkou nahoru) a po 2-3 týdnech se na něm objeví kořínky. Řízek pak stačí zasadit do půdy.

Šáchory je možné množit i semeny, ale nedoporučuji to. Semenáčky rostou velmi pomalu, v prvním roce jsou náchylné k úhynu a kvetou až za 5-8 let. Ale pokud se o to chcete přesto pokusit, vysejte semena lehce na povrch substrátu. Udržujte teplotu prostředí mezi 22-24° C a umírněně zalévejte. Po třech týdnech by se měly objevit malé semenáčky. Ty jsou velmi náchylné na přemokření i přeschnutí. Po půl roce je začínáme hnojit a po roce přesadíme. Ne dříve!

U nás jsou obvykle k dostání dva druhy šáchorů - cyperus papyrus a cyperus zumula. Ten druhý rozhodně doporučuji začátečníkům. Pozor jen, máte-li doma kočky. Ty totiž tuhle trávy s chutí okusují. Pomáhá jim při trávení.