Dívejte se na svět zdravýma očima

Už v renesanci lidé zjistili, že pokud se před oko umístí ta správná skleněná čočka, člověk s oční vadou opět vidí ostře a jasně. Zdá se tedy, že medicína od té doby nepokročila – i dnes vám na oční vadu obvykle předepíše brýle, které časem vyměníte za silnější, ještě silnější... Naštěstí ale existuje i optimističtější varianta: budete-li poctivě cvičit a pracovat sami na sobě, můžete brýle odložit navždy.

Začátkem minulého století totiž Američan William Bates vypracoval jedinečnou metodu zlepšení zraku, na kterou dodnes navazují osvícení lékaři i léčitelé po celém světě. Zjistil totiž, že svaly, které se podílejí na správném zaostření, lze velmi snadno trénovat. A také že to, co vidíme, odpovídá stavu našeho vědomí.

Oči jsou totiž prodloužením našeho mozku, zvláště pak tzv. limbického systému, které je centrem našich emocí. Každné zhošení zraku proto odpovídá určitému duševnímu stavu. A chceme-li opět vidět jasně, musíme nejen cvičit oči, ale pracovat i na své osobnosti, emocích a myšlení.

Život v rozmazaném světě

Pozorujeme-li nějaký předmět, paprsky světla, které se od něj odrážejí, projdou zorničkou do našeho oka. Podle toho, jak je onen předmět vzdálený, se pomocí změny vyklenutí čočky a tvaru oční bulvy zakřiví tak, aby se protly na sítnici. Tam je oční receptory změní na bioelektrické impulsy, které jsou očním nervem vedeny do mozku. Pokud se ale paprsky nezakřiví správně, protnou se mimo sítnici a výsledkem je rozmazaný obraz.
My se dnes podíváme na nejčasnější oční vady, které toto mohou způsobit.

Krátkozrakost – narozdíl od našich předků většinu dne zaostřujeme na blízko – při čtení, práci na počítači či sledování televize. Tzv. ciliární sval, který zplošťuje či vyklenuje čočku, a šest vnějších očních svalů měnící tvar bulvy se dostávají do křeče, čočka zůstává vyklenutá, bulva prodloužená. Dotyčný vidí dobře na blízko, ale svět v dálce má rozmazaný.

Podle amerických psychologů má většina krátkozrakých má podobné osobnostní rysy: jde o lidi introvertní, kteří obtížně komunikují, jsou nejistí, mají strach z okolního světa i z budoucnosti (někdy může jít i o nezvládnutý strach jejich předků), a proto se uzavírají do svého vnitřního světa. V něm, tedy na blízko, vidí dobře, ale vše dále od nich je rozmazané. Z tělesných obvykle mívají oslabené ledviny.
Brýle na dálku ale nic neléčí. Naopak křeč svalů fixují a umožňují další zhoršování zraku. Náprava je možná pouze cvičením, prací na emočních a myšlenkových stereotypech a nácvikem tzv. zenového vidění.

Dalekozrakost – zde je díky špatné činnosti očních svalů čočka příliš zploštělá a oční bulva zkrácená. Do dálky vidíme dobře, ale při pohledu na blízko se světelné paprsky se protínají až za sítnicí. Dalekozrakost je spojena s obavou dívat se na to, co je teď, a také s hněvem, ať už projeveným či potlačeným (tj. s frustrací). Dalekozraký odhání problémy daleko od sebe (proto také na blízko vidí špatně, ale do dálky dobře). Má přehnanou touhu po svobodě a nezávislosti, nechce se vázat a je spíše extrovertní.
Léčba dalekozrakosti proto kromě cvičení předpokládá učit se být laskavým k sobě i svým bližním, učit se zvládat hněv a přistupovat k životu s pokorou.

Vetchozrakost – jinak také stařecká dalekozrakost se většinou objevuje po 40. roce a souvisí s krizí středního věku. Postižený si začíná uvědomovat, že už asi díru do světa neudělá, ale snaží se to nepřipouštět a „zůstat mladý”. Nepřipouští si daný stav, ale opakuje vzorce chování, které už nemají smysl (chce znova prožívat lásku, vrhá se do dobrodružství...) Zároveň s tím ztrácí pružnost i jeho čočka, nedostávají se k ní živiny a toxiny ucpávají její kanálky. Důležitou roli tu opět hraje hněv, frustrace z nenaplněných představ o životě a svádění příčina našich problémů na okolí.
Ačkoliv lékaři tvrdí opak, jde o možná nejlépe léčitelnou vadu. Kromě cvičení to chce najít pokoru, odvahu dívat se přítomnosti do tváře a neuhýbat zrakem před tím, co nás štve.

Cvičení pro zlepšení zraku

Následující cviky jsou hlavní součástí léčby krátkozrakosti, dalekozrakosti i vetchozrakosti (při zeleném zákalu, astigmatismu a šilhavosti je nutná porada s lékařem). Provádějte je bez brýlí a zároveň přestaňte brýle nosit (máte li méně než 2,5 dioptrie), nebo je alespoň vyměňte za slabší. Jakmile si je totiž po cvičení nasadíte, oční svaly se vrátí do původní křeče. Pokud je potřebujete při práci, začněte cvičit o dovolené (po dvou týdnech již zaznamenáte značné zlepšení).

Každý cvik by se měl provádět alespoň 5 minut. Pokud ovšem cítíte únavu, bolest, či negativní emoce (cvičení by měla provázet radost), ihned jej ukončete. Dbejte také na správné dýchání.

Palming – toto cvičení uvolňuje očních svaly a W. bates ho považoval za vůbec nejdůležitější. Provádějte ho co nejčastěji. Rychle třete dlaně o sebe, pak z nich vytvořte misky a přiložte je na zavřené oči (prsty se kříží na čele, levá ruka je vespod). Nesmí jimi pronikat žádné světlo. Lokty se opírají o stůl, váha hlavy spočívá ve dlaních. Při každém výdechu uvolňujte svaly krku, obličeje a očí.

Skákavý pohled – postupně zaostřujte na různé předměty v okolí (na každý max. 2 vteřiny).

Pumpování – Střídavě zaostřujte na nějaký velmi vzdálený předmět (s výdechem) a na ukazováček, který držíte asi 15 cm před obličejem.

Krosing – Předpažte jednu ruku a vztyčte palec. S nádechem jej pomalu přibližujte až ke kořeni nosu a při výdechu pomalu vracejte zpět.

Obálka – očima pomalu opisujte tvar dopisní obálky: anižbyste pohybovali hlavou, dívejte se co nejdále doleva nahoru, pak doprava dolů, doprava nahoru a doleva dolů.

Hodiny – zavřete oči a představte si, že máte před sebou obrovský ciferník. Pomalu otáčejte očima tak, jako byste se dívali na jednotlivé číslice – nejprve po směru a poté proti směru hodinových ručiček.

Zen a umění správně vidět

Americký badatel Jacob Liberman považuje za základ léčby očních vad i tzv. zenové vidění. Jedním z hlavních problémů naší civilizace je totiž nadměrné úsilí a z něj vyplývající zúžená pozornost. Většinu času se totiž stále o něco snažíme a jen málo času prost JSME. Úsilí nám zužuje pozornost, soustřeďuje pohled na detail na úkor celku a znemožňuje prožívat život v celé kráse. A s tím souvisí i zrak – neustále na něco úsilím zaostřujeme a jen málo necháváme své oči svobodně bloudit. Převládá tzv. tunelové na úkor periferního vidění. Důležitou součástí léčby zraku proto je obnovit harmonii mezi úsilím a bytím, stejně jako mezi tunelovým a periferním viděním.

Několik tipů pro vaše oči

Co nejčastěji mrkejte. Při tom se uvolňují slzy, které vyživují rohovku a odplavují toxiny. Oči jsou citlivé na nedostatek kyslíku. Proto dbejte na správné dýchání a provádějte dechová cvičení. Z jógových cviků jsou rovněž vhodné stoj na hlavě, svíčka a pozice lva. Důležité je i uvolňování krčních svalů, jejichž blokády zhoršují prokrvení očí.

Důležitý jej i přísun živin, hlavně antioxidantů, zinku, omega-3-mastných kyselin a karotenů. Nejde jen o beta-karoten, ale i další, které najdete např. v kukuřici, vejcích, kiwi, špenátu, pomerančích, meruňkách a cuketě.

Škodlivý je naopak cukr a vše, co zhoršuje průchodnost cév (zejména živočišné tuky).
Při práci s počítačem a čtení zařazujte často pauzy, v nichž se volně dívejte do dálky, několikrát rychle zamrkejte nebo si zacvičte palming.
Neponocujte, omezte sledování televize, práci při umělém světle (převažují v něm pro oči škodlivé vlnové délky) nebo si alespoň pořiďte tzv. plnospektrální osvětlení.

Zdroj: www.minervazdravi.com

Petra Dítětová
Chytrá Žena.cz

Tento článek také můžete

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout