Dovolenkový strašák – cestovní trombóza

Dovolená je pro většinu z nás nejlepší částí roku. Pojí se s ní samé příjemné zážitky, tedy až na jeden. Nějak se do vysněné destinace musíme dostat. Pokud je to daleko, znamená to hodinové sezení v dopravním prostředku, které je nejen nepohodlné, ale může způsobit i vážné zdravotní komplikace, cestovní trombózu.

„Riziko trombózy obecně stoupá v souvislosti s delší cestou, v širším pojetí tedy hovoříme o cestovní trombóze,“ vysvětluje Doc. MUDr. Jana Hirmerová, Ph.D., cévní specialistka. Žilní trombóza je částečné či úplné ucpání hluboké žíly krevní sraženinou v dolních končetinách.
Obvykle se projeví otokem a bolestivostí dolní končetiny, často též barevnou změnou. Poté může dojít k uvolnění trombu či jeho části, jeho pohybu krevním proudem a zaklínění v plicním řečišti, tedy k plicní embolii. „Plicní embolie se může projevit dušností, bolestí na hrudi, kašlem, vykašláváním krve, krátkodobou ztrátou vědomí, poklesem krevního tlaku, šokovým stavem až náhlou smrtí,“ vysvětluje lékařka možná nebezpečí.

Povrchové žíly mohou být také postiženy trombózou, při té ale dochází k zánětu v žilní stěně a okolní kůži, proto se pro toto onemocnění používá spíše název „zánět žil“.

Jaké jsou její příčiny?

„Příčiny trombózy bývají kombinované, respektive uplatňuje se více faktorů, jak vrozených, tak získaných. Tyto faktory na sebe často působí a ne vždy je můžeme ovlivnit. Při vzniku trombózy hrají roli tři hlavní faktory: sklon ke zvýšenému srážení krve, poškození žilní stěny (např. při úrazu, operaci) a v neposledním případě zpomalení toku krve,“ vyjmenovává lékařka. Právě ke zpomalení toku krve dochází i při dlouhém sezení při cestování a při chronickém žilním onemocnění (CVD – zkratka z anglického názvu nemoci Chronic Venous Disease).

Chronická žilní nemoc je souhrnný název pro postižení žil dolních končetin, způsobující dlouhodobé potíže.  Mezi projevy patří otok, křečové žíly, kožní změny, v nejpokročilejším stadiu bércový vřed. Společným rysem je chronická žilní hypertenze (zvýšení tlaku v žilách díky porušenému žilnímu odtoku z dolních končetin).
„Souvislost CVD s rizikem žilní trombózy je možné vysvětlit právě zpomalením krevního toku v žíle. U jedinců s varixy může být riziko hluboké žilní trombózy dvou až čtyřnásobné,“ varuje lékařka.

Trombóza na cestách

Riziko trombózy obecně stoupá v souvislosti s delší cestou, zvyšuje se až čtyřnásobně. Nejvíce se ale riziko trombózy zmiňuje v souvislosti s dlouhými lety (trvajícími déle než 4 hodiny), snad i díky velkému nárůstu leteckého cestování v posledních letech. Uvádí se, že let trvající více než 4 hodiny absolvuje ročně více než 300 milionů pasažérů.
„Problém souvisí právě se zpomalením žilního toku při strnulém dlouhodobém sezení. Proudění krve zpomaluje také těsný oděv a tlak sedadla. Roli hraje i delší nečinnost svalů.  Svaly dolních končetin při chůzi významně napomáhají proudění krve v žilách. Při dlouhém sezení se tato funkce neuplatňuje a díky hydrostatickému tlaku krev v žilách stagnuje,“ vysvětluje specialistka.

Riziko trombózy zvyšuje i dehydratace, která také zhoršuje plynulé proudění krve žilami. Během cestování k ní může dojít díky sníženému příjmu tekutin či naopak většímu příjmu tekutin s diuretickým (močopudným) účinkem (čaj, černá káva), ev. nadměrnému příjmu alkoholických nápojů.

Při leteckých cestách se navíc může uplatňovat i pokles atmosférického tlaku vzduchu. Zároveň s ním totiž klesá i poměrný tlak kyslíku a díky relativnímu nedostatku kyslíku může dojít k aktivaci faktorů krevního srážení.

„Přídatnými rizikovými faktory jsou vyšší věk, obezita, předchozí prodělaná trombóza či embolie, těhotenství či šestinedělí, stav po nedávné operaci, užívání hormonální léčby, trombofilní stav, nádorová onemocnění, závažná srdeční či plicní onemocnění,“ vyjmenovává cévní specialistka.

Tipy, jak se vyhnout cestovní trombóze

Podle přítomnosti rizikových faktorů trombózy lze rozdělit cestující na jedince s nízkým, středním či vysokým rizikem trombózy.

Nízké riziko má vlastně každý jedinec absolvující delší cestu ve strnulé poloze vsedě. Doporučuje se:

• Dostatek tekutin, alespoň 250 ml každé 2 hodiny
• Minimum alkoholu
• Omezit léky na uklidnění / na spaní
• Pravidelné cvičení a protahování končetin, krátké projití se po palubě letadla
• Volný pohodlný oděv
• Nekřížit nohy

Středně zvýšené riziko mají jedinci nad 40 let věku, obézní, uživatelky hormonální antikoncepce či hormonální substituční léčby, těhotné, pacienti se srdečním selháváním a s chronickou žilní chorobou (CVD). Doporučuje se:

• Dodržovat výše uvedená obecná doporučení
• Použít kompresní punčochy
• K prevenci vývoje otoku dolních končetin během cesty a ke zlepšení žilního toku užívejte po domluvě s lékařem léky na žíly – venofarmaka. Použití těchto venoaktivních léků před a během dlouhé cesty je obzvláště vhodné u jedinců s CVD.

Vysoké riziko pak platí pro jedince po prodělané trombóze či embolii, s nádorovým onemocněním, po nedávné operaci či úrazu, s některými trombofilními stavy a při velmi pokročilé CVD. Je nutné:

• Dodržovat uvedená obecná doporučení
• Použít kompresní punčochy
• Po domluvě s lékařem užívat venofarmaka
• Po domluvě s lékařem je vhodné užití preventivní dávky protisrážlivých léků