Dracena. PS: Hledám domov.

Jednoho dne se na mezipatře našeho vchodu v našem domě objevila dracena. Stála tam u výtahu, vysoká, štíhlá a opuštěná ve velkém květináči. Nejdříve jsem si myslela, že ji tam umístil někdo, kdo si chtěl zpříjemnit okolí a bude se o ni starat. Dracena byla ale bezprizorní.

Byla u ní totiž cedulka: „Hledám domov. Ten zatracený xxxx už mě nechce.“

Docela mě to rozesmálo. Soused Martin vyřešil svou nechuť starat se o kytku skutečně originálně. Po rozvodu zůstal sám a kytka mu zůstala. On jako chlap o ni už nechtěl pečovat, a tak se ji rozhodl darovat.

Dracena tam ale byla i další den. Martin bydlí o dvě patra níž, já ale nelenila a další dny jsem si vždy při cestě ven o ta dvě patra sešla, abych kytku zkontrolovala, místo abych jela výtahem. Sama jsem ji do malého bytu nechtěla. Začala jsem proto kytku nabízet svým rodičům, přátelům a známým. Nikdo ji nechtěl.

Jednoho dne přišla ke mně na návštěvu kamarádka Helena. Poseděla u kávy, popovídaly jsme, a když už byla na odchodu, vzpomněla jsem si na dracenu.

„Hele, nechceš kytku?“

„Kytku? A jakou?“ zeptala se kamarádka.

Tak jsem ji zavedla ke květináči. Heleně se dracena líbila. Žije s rodiči ve velkém domě, má v něm svůj vlastní byt a květiny má ráda. Čemu se má také věnovat, když je sama a zvířata rodina nemá?

„Víš, že bych si ji klidně vzala?“ řekla.

„No tak co ti brání? Klidně ti s ní pomůžu. Nebo ji nech a vezmeš si ji příště.“

„Přece ji nemůžu jen tak sebrat?“

Ukázala jsem na cedulku. Helena ale trvala na tom, že se přece jenom musí původního majitele zeptat, zda si kytku může odnést.

Martin je fajn chlap. Byl doma a s nadšením souhlasil. Dokonce se zajímal o to, jak dracenu dopraví domů. Helena ukázala na mě, jako že jí pomůžu. Ale k Heleně je to trochu dál, obě se jistě nadřeme.

„Tak já vám ji klidně domů odvezu,“ řekl Martin. To bylo skutečně nejlepší řešení.

Helena se ještě chvilku zdráhala, že se to nehodí, když jsem ji ale ubezpečila, že Martin je neškodný, není žádný násilník a může s ním bez obav odjet, souhlasila.

Dracena zmizela z našeho domu. Martin ji odvezl společně s Helenou.

Helena nevěděla, jak se Martinovi za dracenu odvděčit, a tak ho pozvala domů na kávu. Martin jako správný chlap nemohl nechat Helenu táhnout těžký květináč do schodů jejich domu, kde má Helena svůj byt, protože rodiče bydlí v přízemí, a tak souhlasil. Odnesl dracenu, vypil kávu a považoval za slušnost pozvání na kafe oplatit. Vyšli si jednou, dvakrát, a od té doby má Helena nejen doma novou kytku, ale získala i nového přítele. Je jím právě Martin. A tak se můj soused své kytky tak úplně nezbavil. Vídá ji pokaždé, když jde navštívit svou přítelkyni.

Jen mi tak trochu vadí, že Helena přestala chodit na kávu ke mně, ale chodí o dvě patra níž. Je to ale kamarádka a Martina jí i za tu ztrátu přeji. Možná mě jednou pozvou za odměnu třeba na svatbu. :-).  

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10