Červená řepa - nejoblíbenější receptyČervená řepa - nejoblíbenější recepty Tipy na dekorace pro krásnější podzim a zimuTipy na dekorace pro krásnější podzim a zimu Nakládané zelí - nejoblíbenější receptyNakládané zelí - nejoblíbenější recepty Jak vyrobit budku z prkna?Jak vyrobit budku z prkna?
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Vánoční strom
Soutěžte s námi o 400 skvělých výher !!!
do startu zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Neděle 19.11. 2017
Dnes má svátek Alžběta
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Druhová a územní ochrana přírody II.

5. 11. 2010 | Zajímavosti

Jak se správně rozhodnout?



Na následujících řádcích se zaměříme na některé klíčové body při tomto rozhodování mezi ochranou konkrétního druhu a území jako celku.
Člověka by mohlo napadnout, že na čím menší ploše se druh vyskytuje, tím příhodnější by mohla být ochrana celé této (poměrně malé) oblasti. Srovnáme-li například rozšíření dvou evropských ohrožených ryb (blatňáka tmavého – Umbra krameri – který se vyskytuje v Evropě prakticky pouze v určitých poměrně malých oblastech v povodí Dunaje a střevle potoční – Phoxinus phoxinus – kterou nalézáme od severu Španělska a Itálie směrem na východ do Asie, kromě Skotska a severu Skandinávského poloostrova), mohlo by se zdát, že u prvního druhu by územní ochrana připadala do úvahy – jedná se o relativně malou oblast – územní, ochrana by se samozřejmě nevztahovala na celé povodí, ale jen na přesně vymezené lokality (v tomto případě mělké, vyhřáté, stojaté vody, hojně zarostlé vodní vegetací). U střevle by se pak mohlo zdát, že je v přírodě poměrně hojně zastoupena a že jí žádné větší ohrožení nehrozí. Ale uvědomíme-li si, že je velice citlivým indikátorem znečištění vody a obsahu O2 v ní, spatříme toto srovnání náhle v naprosto jiném světle.
Ochrana druhu je obecně příhodnější pro druhy s velice úzkou ekologickou valencí (například druhy bioindikační), u nichž i nepatrná změna prostředí (kterou ostatní zde žijící druhy nemusí ani zaregistrovat) může zapříčinit vážné ohrožení. Naopak územní ochraně bych dala přednost v lokalitách, kde dochází zejména antropogenním působením ke změně prostředí, jež ohrožuje širší spektrum druhů. Například dochází-li vlivem člověka k vysoušení teplých, stojatých tůní a slepých ramen vodních toků, s velkou pravděpodobností dochází k ohrožení nejen zde žijící bublinatky obecné (Utricularia vulgaris)…
Dalším kritériem při volbě by mohla být celková abundance druhu (= počet zástupců daného druhu). Zaměříme-li svou pozornost například na trpasličího buvola tamarau (Bubalus mindorensis), jehož stav se dnes počítá na pouhé desítky kusů (v roce 2001 to bylo 187 Ks – dle PAWB TCP – Protected Areas and Wildlife Bureau – Tamarau Conservation Project), je zřejmé, že takto ohrožený druh pro nás z hlediska ochrany bezesporu představuje jednu z priorit.
Ochrana druhu se jeví jako příhodná také u klíčových druhů, které jsou ohroženy, protože v návaznosti na ně se v nepříznivé situaci ocitá celý ekosystém a v krajním případě může dojít k situaci, kdy nestabilita překročí hranici. Například modrásek bahenní (Maculinea nausithous), který je klíčovým druhem mokřadních společenstev CHKO Poodří, prozatím mezi ohrožené druhy nepatří, ale pokud by se situace v tomto směru změnila, byla by výhledově ohrožena celá oblast tamních mokřadů.


Slovo na závěr:


Zda zvolit ochranu druhu nebo celého území je otázka skutečně složitá a jednoznačnou odpověď na ni nejspíš nenalezneme. Svou roli sehrává příliš mnoho faktorů a na každý jednotlivý případ je třeba nahlížet co nejpodrobněji. Individuální přístup je zde naprosto nezbytný.
V našich podmínkách a se současnou úrovní veřejného mínění jsou pro společnost jako celek často – bohužel – prioritní jiné otázky než ochrana přírody. Až příliš často dopadá naše rozhodování mezi výstavbou železničního koridoru a zachováním vzácného „kousku krajiny“ pro přírodu nepříznivě. Tady nám – podle mého názoru – chybí pokora, kterou pozorujeme u řady přírodních národů světa. Může to znít jako klišé, ale vidím na tom kus pravdy. Z tohoto pohledu bych chtěla zdůraznit, že jakákoliv ochrana přírody je bezesporu lepší než žádná. V ideálním případě by přednost nejspíš dostala ochrana územní, která bere v potaz přírodu jako komplex vztahů, a kde to situace vyžaduje, tam by se měla rozšířit o ochranu vybraných druhů.

 

Agrant - čtenářka

ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
ochrana přírody - "hezký" čtení - Smajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

Potřebujete stylová a pohodlná křesla do pracovny? Vyberte si kvalitní kancelářské židle Hawaj.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  ? Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles