Chtěla jsem ten nápad hned zavrhnout. Nebudu přeci exhibovat před zástupem lidí od mámy přes svou profesorku až po bezejmenného diskutéra a vykládat tady, jak to vypadá, když na nás dva leze jaro ... Nepotřebuji nikomu vysvětlovat, jak, kdy, kde a s kým a jaké to bylo. Milování se má žít a ne o něm kecat. Pak jsem si ale vzpomněla na jednu věc a o té Vám přeci jenom napíši. Jde o větu, kterou dost často slyším z dívčích nebo ženských úst a které velmi často nerozumím.
ŠLO MU JEN O SEX.
Milé dámy, jak to myslíte? Jak - JEN ?!
Je něco víc než sex? Je něco
krásnějšího, hlubšího, barevnějšího, voňavějšího, přirozenějšího, víc naplňujícího, víc spojujícího, než je milování?

Ale pozor - je řeč o MILOVÁNÍ. Ne o sportovním klání, ne o vyřizování účtů finančních a jiných, ani ne o manipulaci, ne o kapitulaci bez hluboké touhy po tom druhém, po jeho těle i duši.
Je řeč
o milování, o tom stavu, kdy v hloubi mozku dáme do polohy OFF tlačítka pro hodnocení, sebehodnocení, hněv, nejistotu, nenáladu, obavy, ješitnost a stud a necháme tlačítko ON - jen touhu. Je řeč o stavu, kdy máme v hlavě místo nezaplacených účtů a citových dluhů, místo nevyměněných žárovek a vyměněných snů, místo nedovařených nudlí a spálených nadějí, místo zapomenutých narozenin a nezapomenutých předchozích vztahů jen toho druhého.

O stavu, kdy jsme jeden s druhým, jeden na druhém, jeden v druhém jen my dva, bez prostoru a bez času, bez přísného šéfa a neposlušných dětí, bez hypotéky a politické krize. Oba krásní, i s vráskami kolem očí, pivním břichem a celulitidou.
O stavu, který
lze vyjádřit jednoduchou matematickou rovnicí: MILOVÁNÍ = ON + ONA = BLÍZKOST. Největší blízkost, jaké je člověk schopen. Mluvím o milování, které je samo beze slov rozhovorem, rozmlouváním duší a těl, otázkou a zároveň odpovědí.
"A Adam poznal Evu," nebo tak nějak se to píše v Bibli a přijde mi to přesné. Kdy jsme blíž k podstatě člověka, než když se s ním milujeme?
Toto je SEX, jak já mu rozumím, toto je MILOVÁNÍ. A proto se ptám:
KDYŽ NĚKDO CHCE SEX, CHCE MÁLO?
Na závěr snad jen
jedno ponaučení, i když to bych si nedovolila, tak to nazveme třeba malá rada:
Milé maminky, velmi pěkně vás prosím, nikdy něříkejte svým dcerám věty jako JDE JIM JEN O TO JEDNO. Lepší by bylo přeložit tu větu do láskyplnějšího jazyka a vložit ji do paměti našich dcer takto: MUŽŮM I ŽENÁM, VŠEM NÁM JDE O JEDNO - O LÁSKU A BLÍZKOST.
Lindita - čtenářka
ChytráŽena.cz
Tento článek také můžete