Bílý a červený rybíz – zdravé ovoce výrazné chutiBílý a červený rybíz – zdravé ovoce výrazné chuti Čas malinČas malin Rebarborový koláč - nejoblíbenější receptyRebarborový koláč - nejoblíbenější recepty Houbový guláš - nejoblíbenější receptyHoubový guláš - nejoblíbenější recepty
Chytrá Žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Sobota 19.08. 2017
Dnes má svátek Ludvík
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Habermannův mlýn - rozhovor s tvůrci filmu

7. 10. 2010 | Novinky

Příběh odehrávající se v Sudetech v době nacistické okupace vychází ze skutečnosti, kterou literárně zpracoval ve své stejnojmenné knize spisovatel Josef Urban. Urbanova kniha vyšla v roce 2001 a na jejím základě vytvořil společně s Milanem Maryškou filmový scénář, který byl v roce 2002 oceněn 2. místem v Ceně Sazky.


Projekt doznal mnoha změn, včetně změn na postech scenáristy i režiséra. Realizace náročného dobového projektu s celkovým rozpočtem kolem 87 miliónů korun se látka dočkala až s příchodech zahraničního producenta. Výše vkladu české strany je cca 20 miliónů Kč.


Rozhovor s režisérem Jurajem Herzem:


filmProč jste si vybral právě toto kontroverzní téma z české historie, zvlášť když jste sám byl jednou z obětí německého fašismu…


Protože si myslím, že zlo se nemá odplácet zlem. Já sám jsem byl vinou německých fašistů v koncentráku a dělám tenhle film proto, abych připomněl, jaká byla pravda. Že ta msta, které se Češi dopustili na Němcích, i mnoha nevinných, po skončení války měla nejrůznější motivy. Vždy nešlo jen o odplatu za prožité utrpení, ale častým motivem bylo zastřít vlastní zbabělost i kolaboraci či motivy čistě zištné. A já si myslím, že o tom, co se dělo, se musí mluvit úplně stejně jako o zločinech druhé strany.


V tom je ovšem téma daleko obecnější, než jen že osvětlujete určitou temnou dějinnou kapitolu. Je o zlu v člověku, které najednou za určitých okolností vyvře ven…


Ano, a je to i o chamtivosti a o snaze zakrýt své vlastní zločiny, protože mezi těmi zapálenými revolučními gardisty s rudou páskou na rukávě i mnoha zdánlivě slušnými, obyčejnými lidmi byli udavači. A oni potřebovali odstranit ty, kdož o jejich proviněních věděli.


Film je natočený na motivy stejnojmenné knihy Josefa Urbana, která vychází z reálného případu. Kolem jeho pravdivosti však existovaly dohady pamětníků a lidí, kteří se cítili být neprávem obviněni…Ověřovali jste si nějak hlouběji než autor románu fakta?


Víme, že Habermann existoval, existoval i mlýn. Bylo to na Moravě. A to je taky všechno. Skoro vše ostatní je fabulace. Není to ale úplně vymyšleno, protože ty skutky se staly, třeba ne tak zhuštěně, jak je to ve filmu pojednáváme, ale velmi podobně. Ale je to nový příběh, kde se většinou hrdinové kromě Habermanna jmenují jinak. Za druhé je to hraný film a nikoli dokument. A za třetí - my máme také své výzkumy a víme, kteří lidé se jak se chovali. Takže když po tolika letech třeba i příbuzní a potomci tvrdí, že to bylo jinak, taky to neberu úplně vážně.


Vy jste během pár měsíců přešel ze žánru hororu, který představuje váš poslední film T.M.A., k žánru historického dramatu. Tenhle žánrový skok vám potíž nedělal?


Nedělal, protože to historické drama je podstatně větší horor než jakýkoli fiktivní horor.


Jak jste si vybíral německé herce pro Habermannův mlýn. Dlouho jste v Německu žil, takže to pro vás asi nebyl tak velký problém…


Vybírali jsme je společně s německým producentem filmu Karlem Dirkou, který ty herce zná lépe než já. Já měl předem jen jednu prosbu obsadit Bena Beckera, který mě zajímá už léta, a chtěl jsem s ním točit. A Hannah Herzsprung jsem viděl ve dvou filmech a byla tak skvělá, že jsem byl velmi šťastný, když mou nabídku hrát hlavní ženskou roli Habermannovy manželky přijala.


Rozhovor s producentem Karlem Dirkou:


O jakém tématu pojednává podle vás Habermannův mlýn především?


U tohoto filmu nejde jen o otázku, jak filmse chovali Češi nebo Němci za války a po ní, jedná se víceméně o charakterovou stránku člověka, která nemá s nacionalismem ani fašismem nic společného. Příběh filmu se mohl stejně odehrávat v bývalé Jugoslávii, v Mexiku, kdekoli. Když je charakter lidí narušený, je něco v nepořádku a může to mít fatální důsledky. A o tom je tenhle film. Vypjatá doba pak ještě víc umožňuje lidské zlobě vyvřít.


Asi nebylo snadné takovou kontroverzní látku uchopit a zpracovat tak, aby nebyla povrchně tendenční...


Určitě to bylo velmi složité. Takový bolestný těžký porod, který trval několik let. Příběh vychází z románu Josefa Urbana, který se vyvíjel přes tři roky do filmové podoby. Kniha byla postavena na reálných faktech, ale film je jen „na motivy“ a my zdůrazňujeme, že podobnost se skutečnými postavami je čistě náhodná. A tak to bude uvedeno i v titulcích. Víme, že mlynář jménem Habermann skutečně existoval a prožil příběh, který byl jistým předobrazem toho našeho, ale takových případů byly stovky. A jestli to bylo na Moravě nebo na Šumavě, nehraje roli. Nemáme ambice natočit inscenovaný dokument.


Kdybyste srovnal Habermannův mlýn s některými vašimi předchozími projekty...


Ono se to asi srovnat vůbec nedá. My jsme třeba s Maximillianem Schellem dělali před lety dokument Marlene, kde se Marlene Dietrich na kameru vůbec neobjeví, protože to ve svém věku odmítla, jen jsme natočili její hlas. Všichni nám říkali, jste blázni, ale nakonec film vydělal asi třicetkrát tolik, co stál. Jsou různé filmy, témata si člověk vybírá podle toho, co ho zajímá a pokud si to může dovolit, tak to dělá, pokud ne, nedělá. Občas musí mít velkou trpělivost, když třeba vezmete, jak dlouho trvalo shánění financí na Habermannův mlýn. Scénář měl asi devět verzí. Není to tematika, kterou by vám každý rval z ruky. Musíte umět ty lidi přesvědčit, proč právě do tohoto projektu vložit peníze.


Proč jste si vybrali jako režiséra Habermannova mlýna právě Juraje Herze?


Těch důvodů je víc. Předně Juraj Herz sám jako dítě zažil hrůzy koncentračního tábora, dokáže se vžít do atmosféry a evokovat tu dobu. Zároveň tato jeho zkušenost do velké míry zaručuje objektivitu náhledu na velmi citlivé téma vztahu Čechů a Němců a „vybalancovat“ ho. Určitě je také výhoda, že Juraj v Německu dlouho žil a zná perfektně jazyk, takže hladce komunikuje s německými herci i zahraničními producenty.


Habermannův mlýn v našich kinech od 7. 10. 2010!


Zdroj: Bontonfilm.cz


Vendi V.
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj


Komentáře
Žádné komentáře
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !