Hádanky domů života - Mikulovská brána do židovské duše

S Petrem Vackem se vypravíme na nejvýznamnější moravský židovský hřbitov v pořadu Hádanky domů života - Mikulovská brána do židovské duše.

Ze židovských památek toho u nás po druhé světové válce mnoho nezbylo. Ghetta byla mnohde vymazána z mapy, synagogy vyhozené do vzduchu nebo přestavěné na sklady, náhrobky židovských hřbitovů skončily rozebrané na dláždění soukromých pozemků či jinak znesvěceny. Přestože po dekádách pohnuté novodobé historie zůstaly v žalostném a zbídačeném stavu, zejména židovské hřbitovy si dokázaly uchovat ducha židovské kultury.

V desetidílném dokumentárním cyklu o jejich minulosti i současnosti se vypravíme nejen na hřbitovy, které přečkaly nacistické řádění a komunistickou „památkovou péči“ a začínají v rámci projektu obnovy židovských památek opět povstávat z popela. Nepomineme ani osudy místních židovských komunit a posledních pamětníků, nebo aktuální problémy, související se správou památek a objektů. Výběr z více než tří set židovských hřbitovů a hřbitůvků odráží jen nepatrnou část lokalit, záměrem tvůrců bylo především otevřít širší veřejnosti ne zrovna frekventované téma v co nejširším pohledu.

V prvním dílu Hádanky domů života - Mikulovská brána do židovské duše se vydáme s naším průvodcem Petrem Vackem, kterému je tematika blízká i jako členovi hudební skupiny Mišpacha, zpívající chasidské a židovské lidové písně, do Mikulova. Místní židovský hřbitov se poněkud vymyká z našeho dalšího putování: se svými 4000 náhrobky představuje nejstarší židovský hřbitov na Moravě, který ročně navštíví na 10 000 lidí, mezi nimiž jsou ortodoxní věřící až z dalekých zemí. Do poloviny 19. století žila v Mikulově nejvýznamnější moravská židovská obec, druhá nejpočetnější v českých zemích, která zanikla v roce 1938. Mikulov s několika synagogami (dvě byly zbořeny po 2. světové válce, třetí tzv.

Horní synagoga prochází rozsáhlou rekonstrukcí) byl sídlem moravských rabínů a kromě slavného Rabi Löwa zde působilo mnoho talmudských učenců. Mikulovský židovský hřbitov, významný nejen pro svou umělecko-historickou hodnotu, ale jako místo posledního odpočinku moravských zemských rabínů, se stane naší první „čítankou“, kdy se poprvé začteme do epitafů na náhrobcích a jejich prostřednictvím se dostaneme ke konkrétním příběhům a životním osudům Židů zde pohřbených... Tak jako v každém díle se stane Petrovi Vackovi zasvěceným průvodcem po dané lokalitě místní odborník, který je zapojen do správy a péče o židovské památky. V Mikulově jím bude malířka a galeristka Sylva Chludilová.