Bezová šťáva a bezový sirup - nejoblíbenější receptyBezová šťáva a bezový sirup - nejoblíbenější recepty Rebarborový koláč - nejoblíbenější receptyRebarborový koláč - nejoblíbenější recepty Rybízová marmeláda - nejoblíbenější receptyRybízová marmeláda - nejoblíbenější recepty Bílý a červený rybíz – zdravé ovoce výrazné chutiBílý a červený rybíz – zdravé ovoce výrazné chuti
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Pátek 22.06. 2018
Dnes má svátek Pavla
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Historie přípravy kávy

3. 03. 2011 | Domácnost

Káva – slovo, které je pro mnoho lidí synonymem pro ranní rituál nebo pro chvíle pohody po nedělním obědě. Definice kávy je prostá. Podle internetové encyklopedie to je horký nápoj vyrobený z pražených jemně mletých semen keře kávovníku, který je pěstován na plantážích v tropických a subtropických oblastech.


Legendy o původu kávy


Legend o původu kávy a objevení povzbuzujícího účinku je celá řada. Ve skutečnosti nevíme kdy a jakým způsobem byl nápoj objeven. Můžeme potvrdit jen to, že pravlastí kávy je Afrika, konkrétně Etiopie, kde dodnes můžeme nalézt divoce rostoucí stromy kávovníku. Je pravděpodobné, že dávno v minulosti domorodí obyvatelé znali pozbuzující účinky semen kávovníku a žvýkali je.


kavaMůžeme vystopovat, že káva z Etiopie nejdříve pronikla do arabského světa a odtud do Evropy. Evropané díky svým zámořským koloniím pak kávovníky a kulturu pití kávy rozšířili po celém světě. Existují legendy vyprávějící o tom, jak se káva dostala z Etiopie do Jemenu, kde se s největší pravděpodobností začala pěstovat.


Některé zmiňují černé otroky, kteří cestovali z Etiopie přes Arabskou poušť a brali si s sebou semena kávovníku, která jim pomohla přežít strastiplnou cestu. Jiné legendy uvádějí, že o rozšíření kávy se zasloužili muslimští poutníci cestující do Mekky. Traduje se dokonce, že sám Mohamed stál za objevem kávy a díky povzbuzujícímu nápoji se mu navrátila síla, kterou mohl „sesadit z koně čtyřicet mužů a udělat čtyřicet žen šťastnými.“


Jiná legenda zásluhu na objevení kávy naopak přisuzuje jednomu etiopskému klášteru. Jednou si prý chudý pastevec koz Kaldi všiml, že jeho stádo je čilejší a aktivnější, když se pase v blízkosti keřů s malými bobulemi a čas od času okusuje i je. Jeho zvědavost mu nedala spát a vyzkoušel semena žvýkat.  Zjistil, že po zvýkání dlouho nepociťuje únavu a může tak stáda hlídat i v noci. Se svými znalostmi se později svěřil opatovi blízkého kláštera, který ale rostlinu označil za dílo ďábla a chtěl ji spálit.


Oheň však ze semen uvolnil silné příjemné aroma a to opata natolik překvapilo, že s napůl spálenými semeny kávovníku začal experimentovat. Tak objevil nápoj, který označujeme dnes slovem káva. Ať už je pravdivá jakákoli legenda, není pochyb o tom, že káva pochází z etopiské provincie Kaffa a že o její rozšíření se zasloužili Arabové.


Káva a Etiopané


Jak se dnes pije káva v její původní vlasti - Etiopii? Cestovatel Ivan Sobička, který v ní loni strávil více než měsíc, se podělil o své zkušenosti s místními: „Káva je pro Etiopany součástí kultury. Asi tak stejně jako pro nás pivo. Kávu pijí všichni bez rozdílu věku nebo majetku a pijí ji opravdu hodně. Proto vznikl i zvláštní obřad pití kávy, tzv. Coffee Ceremony, což je způsob, jak strávit nad kávou s přáteli nemálo času. Návštěva si sedne kolem malých kamínek se žhavým dřevěným uhlím a hostitel nejdříve na pánvičce do hněda opraží čerstvá kávová zrna.


Je příznačné, že díky obsahu olejů kávová zrna na pánvi zlesknou a začnou typicky kávově vonět. Potom se vsypou do hmoždíře a takto nahrubo se "semelou". Často místní přidají trochu kardamonu nebo skořice a dům tak provoní nejen čerstvě pražená káva, ale také exotické koření. Drcenou kávu vsypou do hliněného džbánku, přelijí vodou a kávu uvaří. Odvar pak rozlijí do malých šálků a nabídnou hostům. Kávu vodou zalijí ještě jednou a udělají "druháka". Třetí zálivka už je pro kávový rituál nepovinná. I bez ní však může celý obřad trvat přes hodinu, Etiopané s časem na kávu opravdu nešetří..
.“


Káva a Arabové


kavaPrvní konkrétní zmínky o pěstování kávy a jejím pití se v historických pramenech objevují začátkem 15. století, nicméně se káva zřejmě pěstovala v Jemenu již od 5. století n. l., kde na terasovitých zahradách byly zakládány první kávové plantáže. Avšak na začátku tento nápoj neměl zdaleka na růžích ustláno. V Mekce roku 1511 soudní dvůr složený z ortodoxních imámů kvůli stimulačním účinkům pití kávy zakázal. Popularita nápoje však zvítězila. Arabové obřad pití kávy dovedli k dokonalosti. Například i české slovo káva pochází z arabského qahwa.


Káva a Evropané


Dlouhá staletí Arabové tajemství kávy před Evropany střežili, ale koncem 15. století se semena kávovníku na evropský kontinent rozšířila přes egyptskou Alexandrii a italské Benátky z jemenského přístavu Mocha. Zásluhu na tom mají benátští kupci. Postupem času se v Evropě otevírala specializovaná místa určená k prodeji kávy – v českých zemích pod názvem kafírny – a novinka z muslimského světa si prošlapálava cestu do Evropy.


Dodnes můžete zajít do slavné kavárny Caffé Florian, která je na Náměstí svatého Marka v Benátkách od roku 1720. Nicméně káva – jako každá novinka – vyvolávala nejdříve odpor a pobouření. Například v roce 1647 londýnské ženy sepsaly petici a ostře odsuzovaly novou neřest v podobě pití kávy, která podle nich způsobuje neplodnost a zahálku.


Káva a české země


Podle některých pramenů byla první kafírna u nás založena v roce 1702 v Brně. Praha se dočkala své kafírny U Zlatého hada roku 1714 a byla otevřena na Malé Straně. Zprvu byl odvar z pražených mletých semen kvůli své hořké chuti považován za žaludeční lék z Arábie, a proto se káva prodávala jen v lékárnách. V Evropě byl nápoj již delší dobu známý a kavárny byly na vzestupu, ale u nás počátekm 18. století byl nápoj výsadou šlechty a nejbohatších měšťanských rodin.


Teprve když se s kávou seznámilo služebnictvo, dostala se mezi obyčejné lidi a začaly vznikat tradiční kavárny. Koncem 19. století a počátkem 20. století dosáhla kavárenská kultura u nás největšího rozmachu. Kdo by ještě dnes neznal jména pražských kaváren Slavia a Louvre, brněnských Bellevue nebo ostravské kavárny Avion. Kavárny se staly centry společneského, kultruního a politického života země. Některé kavárny fungují dodnes, většina však vzala za své během války nebo poválečného budování rovnostářské společnosti.


Zdroj: NESCAFÉ Dolce Gusto.cz


Vendi V.
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj


Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
jj,taky se mi to uz stalo. kazdopadne clanek jsem si u sve ranni kavicky rada precetla a rozsirila si obzorySmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Už se mi to také stalo a dostala jsem následující odpověď "tento článek není ofic. publikován, je připravený na dané datum.
Objevila jste ho jedině jako čtěte také, což je uvedeno pod článkem - občas nám to tam ujede."

Obrázek uživatelky
profil
však je 3.3 2011Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
mají tu u toho datum 3. 3. 2011
asi špatný, asi překlep - nebo si ještě nedali kávu ... Smajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.



NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles