Houbový guláš - nejoblíbenější receptyHoubový guláš - nejoblíbenější recepty Červená řepa - nejoblíbenější receptyČervená řepa - nejoblíbenější recepty Nakládané zelí - nejoblíbenější receptyNakládané zelí - nejoblíbenější recepty Jeřabiny - nejoblíbenější receptyJeřabiny - nejoblíbenější recepty
Chytrá Žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Sobota 23.09. 2017
Dnes má svátek Berta
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Historie přípravy kávy

3. 03. 2011 | Domácnost

Káva – slovo, které je pro mnoho lidí synonymem pro ranní rituál nebo pro chvíle pohody po nedělním obědě. Definice kávy je prostá. Podle internetové encyklopedie to je horký nápoj vyrobený z pražených jemně mletých semen keře kávovníku, který je pěstován na plantážích v tropických a subtropických oblastech.


Legendy o původu kávy


Legend o původu kávy a objevení povzbuzujícího účinku je celá řada. Ve skutečnosti nevíme kdy a jakým způsobem byl nápoj objeven. Můžeme potvrdit jen to, že pravlastí kávy je Afrika, konkrétně Etiopie, kde dodnes můžeme nalézt divoce rostoucí stromy kávovníku. Je pravděpodobné, že dávno v minulosti domorodí obyvatelé znali pozbuzující účinky semen kávovníku a žvýkali je.


kavaMůžeme vystopovat, že káva z Etiopie nejdříve pronikla do arabského světa a odtud do Evropy. Evropané díky svým zámořským koloniím pak kávovníky a kulturu pití kávy rozšířili po celém světě. Existují legendy vyprávějící o tom, jak se káva dostala z Etiopie do Jemenu, kde se s největší pravděpodobností začala pěstovat.


Některé zmiňují černé otroky, kteří cestovali z Etiopie přes Arabskou poušť a brali si s sebou semena kávovníku, která jim pomohla přežít strastiplnou cestu. Jiné legendy uvádějí, že o rozšíření kávy se zasloužili muslimští poutníci cestující do Mekky. Traduje se dokonce, že sám Mohamed stál za objevem kávy a díky povzbuzujícímu nápoji se mu navrátila síla, kterou mohl „sesadit z koně čtyřicet mužů a udělat čtyřicet žen šťastnými.“


Jiná legenda zásluhu na objevení kávy naopak přisuzuje jednomu etiopskému klášteru. Jednou si prý chudý pastevec koz Kaldi všiml, že jeho stádo je čilejší a aktivnější, když se pase v blízkosti keřů s malými bobulemi a čas od času okusuje i je. Jeho zvědavost mu nedala spát a vyzkoušel semena žvýkat.  Zjistil, že po zvýkání dlouho nepociťuje únavu a může tak stáda hlídat i v noci. Se svými znalostmi se později svěřil opatovi blízkého kláštera, který ale rostlinu označil za dílo ďábla a chtěl ji spálit.


Oheň však ze semen uvolnil silné příjemné aroma a to opata natolik překvapilo, že s napůl spálenými semeny kávovníku začal experimentovat. Tak objevil nápoj, který označujeme dnes slovem káva. Ať už je pravdivá jakákoli legenda, není pochyb o tom, že káva pochází z etopiské provincie Kaffa a že o její rozšíření se zasloužili Arabové.


Káva a Etiopané


Jak se dnes pije káva v její původní vlasti - Etiopii? Cestovatel Ivan Sobička, který v ní loni strávil více než měsíc, se podělil o své zkušenosti s místními: „Káva je pro Etiopany součástí kultury. Asi tak stejně jako pro nás pivo. Kávu pijí všichni bez rozdílu věku nebo majetku a pijí ji opravdu hodně. Proto vznikl i zvláštní obřad pití kávy, tzv. Coffee Ceremony, což je způsob, jak strávit nad kávou s přáteli nemálo času. Návštěva si sedne kolem malých kamínek se žhavým dřevěným uhlím a hostitel nejdříve na pánvičce do hněda opraží čerstvá kávová zrna.


Je příznačné, že díky obsahu olejů kávová zrna na pánvi zlesknou a začnou typicky kávově vonět. Potom se vsypou do hmoždíře a takto nahrubo se "semelou". Často místní přidají trochu kardamonu nebo skořice a dům tak provoní nejen čerstvě pražená káva, ale také exotické koření. Drcenou kávu vsypou do hliněného džbánku, přelijí vodou a kávu uvaří. Odvar pak rozlijí do malých šálků a nabídnou hostům. Kávu vodou zalijí ještě jednou a udělají "druháka". Třetí zálivka už je pro kávový rituál nepovinná. I bez ní však může celý obřad trvat přes hodinu, Etiopané s časem na kávu opravdu nešetří..
.“


Káva a Arabové


kavaPrvní konkrétní zmínky o pěstování kávy a jejím pití se v historických pramenech objevují začátkem 15. století, nicméně se káva zřejmě pěstovala v Jemenu již od 5. století n. l., kde na terasovitých zahradách byly zakládány první kávové plantáže. Avšak na začátku tento nápoj neměl zdaleka na růžích ustláno. V Mekce roku 1511 soudní dvůr složený z ortodoxních imámů kvůli stimulačním účinkům pití kávy zakázal. Popularita nápoje však zvítězila. Arabové obřad pití kávy dovedli k dokonalosti. Například i české slovo káva pochází z arabského qahwa.


Káva a Evropané


Dlouhá staletí Arabové tajemství kávy před Evropany střežili, ale koncem 15. století se semena kávovníku na evropský kontinent rozšířila přes egyptskou Alexandrii a italské Benátky z jemenského přístavu Mocha. Zásluhu na tom mají benátští kupci. Postupem času se v Evropě otevírala specializovaná místa určená k prodeji kávy – v českých zemích pod názvem kafírny – a novinka z muslimského světa si prošlapálava cestu do Evropy.


Dodnes můžete zajít do slavné kavárny Caffé Florian, která je na Náměstí svatého Marka v Benátkách od roku 1720. Nicméně káva – jako každá novinka – vyvolávala nejdříve odpor a pobouření. Například v roce 1647 londýnské ženy sepsaly petici a ostře odsuzovaly novou neřest v podobě pití kávy, která podle nich způsobuje neplodnost a zahálku.


Káva a české země


Podle některých pramenů byla první kafírna u nás založena v roce 1702 v Brně. Praha se dočkala své kafírny U Zlatého hada roku 1714 a byla otevřena na Malé Straně. Zprvu byl odvar z pražených mletých semen kvůli své hořké chuti považován za žaludeční lék z Arábie, a proto se káva prodávala jen v lékárnách. V Evropě byl nápoj již delší dobu známý a kavárny byly na vzestupu, ale u nás počátekm 18. století byl nápoj výsadou šlechty a nejbohatších měšťanských rodin.


Teprve když se s kávou seznámilo služebnictvo, dostala se mezi obyčejné lidi a začaly vznikat tradiční kavárny. Koncem 19. století a počátkem 20. století dosáhla kavárenská kultura u nás největšího rozmachu. Kdo by ještě dnes neznal jména pražských kaváren Slavia a Louvre, brněnských Bellevue nebo ostravské kavárny Avion. Kavárny se staly centry společneského, kultruního a politického života země. Některé kavárny fungují dodnes, většina však vzala za své během války nebo poválečného budování rovnostářské společnosti.


Zdroj: NESCAFÉ Dolce Gusto.cz


Vendi V.
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj


Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
jj,taky se mi to uz stalo. kazdopadne clanek jsem si u sve ranni kavicky rada precetla a rozsirila si obzorySmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Už se mi to také stalo a dostala jsem následující odpověď "tento článek není ofic. publikován, je připravený na dané datum.
Objevila jste ho jedině jako čtěte také, což je uvedeno pod článkem - občas nám to tam ujede."

Obrázek uživatelky
profil
však je 3.3 2011Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
mají tu u toho datum 3. 3. 2011
asi špatný, asi překlep - nebo si ještě nedali kávu ... Smajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

Potřebujete stylová a pohodlná křesla do pracovny? Vyberte si kvalitní kancelářské židle Hawaj.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles