Hwarangdo, v překladu cesta kvetoucích rytířů - je originální korejské bojové umění, které má kořeny přibližně 2 000 let zpět v historii. Zakladatelem je Dr. Joo Bang Lee, který v roce 1960 zkombinoval filosofii s duchem starodávných rytířů Hwarang se starodávnými tajnými bojovými dovednostmi.

Hwarangdo zahrnuje velké množství bojových prvků z nejrůznějších bojových umění a je jedním z nejúčinnějších bojových umění vůbec. Liší se od mnoha dalších, známějších způsobů boje tím, že je určeno hlavně pro využití v reálném boji. Vzniklo jako vojenský bojový systém a po celou svou historii se nikdy od tohoto zaměření neodklonilo.

Hwarangdo zahrnuje a účelně využívá jak tvrdé, tak i měkké, přímé i kruhové techniky a obsahuje více jak 4 000 bojových technik ve všech myslitelných formách osobní obrany a vyučuje techniky ovládání více než 100 zbraní. Všechny tyto techniky jsou prováděny vždy v reálné bojové formě, která má za cíl rychle, účinně a nekompromisně eliminovat protivníkův útok. Bojové techniky se dělí do čtyř základních kategorií wae gong, což znamená vnější síla, nae gong je vnitřní síla, moo gi gong je síla zbraní a shin gong jako mentální síla.

V současnosti hwarangdo prožívá svoji renesanci a některé techniky jsou cvičeny a používány jako základní u bojových jednotek určených hlavně pro plnění speciálních úkolů. V pozadí technické bohatosti a komplexnosti stojí základní myšlenka rytířů hwarang. Tento bojový výcvik je určen především jako boj na život a na smrt a ve své podstatě není jeho účelem vychovávat, není sportovním odvětvím ani formou sebezdokonalování, i když může k těmto účelům sloužit.

Hwarangdo zahrnuje všechny formy osobního boje, cvičení v používání ručních zbraní a také výcvik v technice oživování. Považuje se za dialektickou formu boje, ale nezahrnuje protikladné prvky v jednotě. Nepřiklání se ani do kategorie tvrdého, přímého boje, ani do kategorie měkké, kruhovité, má od každého něco. Cvičení s ručními zbraněmi zahrnuje šerm bambusovým mečem, holemi různých délek, krátkou šavlí nebo  kopím, ale také vrhání ostrých kamenů, dýk a jiných.

V dnešní době se hwarangdo používá jako účelová potřeba ochránit život a zdraví lidí. Techniky tohoto boje jsou v moderní sebeobraně plně prakticky využívány. V hwarangdo jde o mnohaleté zkušenosti, které jsou zárukou účinnosti a znalost podstaty je znalostí, které při vzniklých konfliktech a v reálně nebezpečných situacích napomáhá kvalifikovaně anticipovat následnou činnost možných útočníků, a to z jejich postojů, jednání a chování, odborného nebo neodborného použití zbraní a podobně. Začínající cvičenci postupně získávají podle svých dovedností bílý, oranžový, žlutý, zelený, fialový, modrý, hnědý, červený, poločerný a nakonec černý pásek.