I v porodnici dokáží naštvat...!

     Vážené čtenářky a vážení čtenáři, nebudu vám zde popisovat porod svého syna, jelikož zážitky rodiček jsou tak podobné, že bychom si je my, ženy, které již mají zkušenost s porodem, mohly navzájem prohazovat, jak jsou si někdy podobné.
     Náš syn se narodil skoro před 17 lety, jako plánované dítě, mně tehdy bylo čtyřiadvacet let.
     Nakonec jsem byla převezena na operační sál, kde mně byl v plné anestezii proveden císařský řez, jelikož jiná možnost snad ani nebyla, nebo velice riskantní...
     Jeden den jsem si poležela na JIP, poté mne převezli na klasický pokoj. Naše novorozeňata, ty naše mrňousky, nám vozili na kojení. Inu, co se nestalo, sestřička zvážila dětičky po kojení a zjistila, že můj syn nevypil téměř nic, jelikož jsem neměla vytvořené mléko..., prý se vytváří po císařském porodu déle a mám vydržet. Nevytvořilo - dědičný problém vzal za své...!
     Plačící dětičky nám přivezli ke krmení, můj syn měl vždy sólo! Opravdu těm ostatním snad velel, jelikož byl slyšet z druhého patra do prvního. Sestřička nám "rozdala děti" a k našemu synovi vždy dala bonus...,  kojeneckou láhev s mlékem. Ležící jsem zkontrolovala teplotu mléka a když jsem věděla, že je v pořádku, začala jsem s krmením. Spokojeného a nakrmeného syna opět odvezli zpátky na kojenecké oddělení.
     Den poté - se mi podařilo vstát a to prvně po porodu. Bylo to náročné, ovšem náročnější bylo krmení našich nemluvňat. Syn opět vedl... Hladový a řval na celou porodnici, ovšem já... jsem nemohla nic jiného dělat, než zchladit láhev s mlékem! Byla tak horká, že jsem ji ani v ruce udržet nemohla! Druhý den ráno se situace opakovala. Nechci se rozepisovat názory, že i novorozeně může spadnout z postele, jestliže není pod dozorem, jelikož bych snad musela tenkrát někoho zmrzačit, ale chladit láhev s mlékem ve studené vodě - byla asi vyjímka...! - To se prostě mohlo!
     Nikdo z vás si však neumí představit, co nastalo, když mne - nevím přesně - zda v den navazující, ale dobře vím, že se jednalo o pokročilou noční dobu, přivezli syna na "ke kojení" - na krmení, a to s orosenou lahví, která byla akorát tak z lednice vytažená!...
"Tak si to ohřejte...,"  řekla mi sestra. Zeptala jsem se, zda by mně mohla laskavě říct kde, - tak mi  odpověděla, - že pod teplou vodou!
     To ovšem říkat neměla! Jak jsem byla ráda, že vůbec stojím na nohou, zeptala jsem se jí...:
     "A ty mikrovlnky nahoře máte jako k čemu? Na ohřev kafe, či obědů pro vás? - Když už tedy zdatně připravujete mlíko pro novorozence předem, což se nemá..., ale mají se tu ty maminy v klidu soustředit na kojení, aby se jejich ratolesti v klidu a v pohodě nakrmily, když tu budu stát u puštěného vodovodu a ohřívat pro brečícího syna mlíko, které jste měla zároveň s ním přivézt teplé !!! Navíc, víte vy vůbec, kolik té vody spotřebuji na ohřátí? - Hlavně, že kojící matky dostanou ke svačině jeden suchý rohlík!!!!
     Slečnu, zdravotní sestru ani v duchu nenapadlo, že by ode mne tu flašku s mlíkem vzala a odnesla ji ohřát... Ohřála jsem si ji tedy pod tou teplou vodou, navzdory plačícímu synovi, možná, že ostatní maminky neměly teplou vodu pro osobní hygienu, ale to nebyla již moje starost.
     Ovšem, asi jsem způsobila dosti značnou estrádu,  jelikož se již nic podobného neopakovalo, alespoň do konce mého pobytu v porodnici, který byl z důvodu císařského řezu o něco delší...
    

Autor: Vikitorie