Invalidovna – barokní skvost v pražském Karlíně

Evropské události v 17. století byly na šarvátky pestré. Se vznikem stálých armád vzrůstal i počet veteránů a těch, „kteří ve službách válečných zneschopněli“, a pro něž bylo problematické hledat obživu. Naštěstí se našla, nejen v habsburské monarchii, řada mecenášů, které určitě inspiroval i francouzský král Ludvík XIV. založením v úvodu zmíněné pařížské Invalidovny. 

Tento diplomat a voják (již ve 30 letech velel pěšímu pluku) byl těžce zraněn v bitvě v severní Itálii. Osobní zkušenost má vždy zásadní vliv na nahlížení na danou problematiku, a tak Petr Strozzi po dlouhé rekonvalescenci odkázal prostředky plynoucí z jeho panství v Hořicích  na zaopatřování válečných vysloužilců. Osud mu však nepřál, pouhých 6 let poté ho zasáhla zbloudilá střela. Zemřel bezdětný, manželka ho přežila o 50 let. I ona odkázala své jmění stejnému účelu.

Základní kámen Invalidovny byl položen až roku 1732 Karlem VI. (otec Marie Terezie). Na dobových obrázcích je patrné, že zde bývala holá planina, využívaná tehdejším vojskem jako cvičiště a střelnice. Původní projekt byl opravdu monumentální. Představme si půdorys čtverce 300 x 300 metrů, pravidelně rozdělený na devět menších. V každém z nich nádvoří s kašnou, vše účelně propojeno systémem chodeb a schodišť. To, co dnes vidíme, je tedy jen jedna devítina původně zamýšleného plánu. I tak patří k největším barokním areálům u nás. Pokud bychom nevěděli, že architektem byl Kilián Ignác Dientzenhofer, asi by nás to napadlo při pohledu na reprezentativní průčelí, ale hlavně při vstupu na schodiště, kde se okamžitě vybaví podobnost s Broumovským klášterem.

Stavební celek obsahoval obytné jednotky, společné prostory, kapli, kantýnu, čítárnu, prádelnu, krámky, lékárnu, pekárnu a vše nutné pro provoz. Někteří klienti zde žili i se svými rodinami, ale denní řád podléhal vojenskému režimu.

V Invalidovně pobýval i světoznámý fotograf Josef Sudek. V roce 1916 byl na italské frontě zasažen granátem a musela mu být amputována pravá paže. Nemohl se tedy věnovat oboru knihaře, kterému byl vyučen, v Invalidovně se rekvalifikoval se na profesionálního fotografa a vytvořil tu jeden ze svých cyklů fotografií.

Nadace pro vysloužilé důstojníky a vojáky byla zrušena říšským protektorem v roce 1942 a definitivně ukončena komunisty v 50. letech.

Při prohlídce Invalidovny si přijdou na své nejen zájemci o historii a architekturu, ale také fanoušci filmových míst. Dlouhé klenuté chodby s místy oprýskanou výmalbou známe např. z Amadea (kněz přichází za Salierim do blázince) nebo ze seriálu Četníci z Luhačovic. Často je využíván i dvůr (Anthropoid, Rašín, Zahradnictví ap.). Trochu překvapí kašírovaná zelenkavá chodba, upravená pro film Gympl. Sem přišli žáci s učitelem češtiny (Jiří Schmitzer) na exkurzi a bzučením mu přivodili infarkt.

Obyvatelé Karlína i Invalidovna museli v průběhu věků opakovaně čelit velké vodě. Ryska za vraty průjezdu do dvora označuje hladinu Vltavy při povodni roku 1890. Nachází se kousek nad zemí, pokud bychom chtěli označit výšku vody při povodni 2002, museli bychom dobré tři metry přidat. Kam voda sahala je vidět i uvnitř budovy v místnosti s odstraněnou omítkou. Zajímavostí je, že hladina Vltavy kulminovala 15.8.2002, přesně v den 270. výročí založení Invalidovny. Tehdy zde sídlil Vojenský ústřední archiv a depozitář Národního technického muzea. Poněvadž voda nakonec dosáhla výš, než bylo avisováno, byla řada exponátů nenávratně zničena.

V roce 2010 iniciovalo Ministerstvo obrany, jako tehdejší vlastník, částečnou rekonstrukci objektu, po mírném chaosu (příprava privatizace, aukce) byl zařazen na seznam národních kulturních památek a v roce 2018 svěřen do správy NPÚ. Budoucí využití areálu hovoří o vzdělávacím a edukačním centru, výstavních prostorách, sídle památkové správy a filharmonie, komunitních aktivitách.

Jak se záměry daří naplňovat se v letošním roce můžete přijít podívat od května do října každý pátek, sobotu a neděli od 10 do 16 hodin. Prohlídky s průvodcem jsou vždy v celou hodinu. Plné vstupné 100,- Kč, snížené 70,- Kč.

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz