Jak byl Franta na Lysé

Franta Svačina se rozhodl, jakmile vystoupala jeho váha nad sto kilo, že začne sportovat. Nemohl se už na sebe ani podívat do zrcadla. Zavázat si tkaničky u bot bylo nadlidské trápení a pot, který mu tekl po čele při každé snaze se pohnout, taky nevypadal vábně. Franta měl třicet a chtěl se poohlédnout po nějaké nevěstě. Jenže každá, která by se mu líbila, se zalekla jeho robustní postavy. Franta byl cvalík, a to jemné ženské pohlaví neláká.

Běh zavrhl ihned. Trpí tím klouby a při jeho nadváze by byl všem pro smích. Přemýšlel o cyklistice a turistice. A protože bydlel na severní Moravě a do Beskyd to měl kousek, rozhodl se pro turistiku. I vypravil se hned druhý den do nákupního střediska ve městě, aby v nějakém lepším sportovním obchodě nakoupil vše, co má mít správný turista. Dosud nosil jen košile a kalhoty s puky, obouval si společenské botky. Býval kavalír. Jak ale jeho postava mohutněla, byl víc k smíchu, než pro radostné podívání.

V jednom ze značkových sportovních obchodů si vybral kvalitní batoh. K němu zakoupil také pláštěnku. Co kdyby ho na horách překvapil déšť? S nákupem funkčního trika, větrovky do hor a turistických kalhot to bylo o něco horší. Musel projít několik obchůdků se sportovním vybavením, než koupil něco, do čeho konečně vlezl. Vše mělo spoustu nej…odpuzovalo to pot i vodu, přitom to větralo. Dostalo se mu poučení, že v zimě ho oblečení zahřeje, v létě ochladí, je to skladné, rychleschnoucí a má to spoustu dalších výhod. A tak, ač zaplatil mnohem víc, než měl v úmyslu, byl spokojen. Zbývala obuv a hůlky. Ani na tom nešetřil. Za zbylé drobné si koupil šátek na hlavu, proti potu, a koulel se na tramvaj, která ho i s nákupem odvezla domů.

Večer seděl u map a vybíral, kam půjde jako první.

„Žiji skoro v Beskydech, proč se nevydat rovnou na Lysou horu?“, rozhodl se po krátkém zaváhání.

„Je to nejvyšší hora Beskyd u nás a já jsem kus chlapa. Když vyjdu na Lysou, tak vyjdu už na každý kopec v Beskydech. Zhubnu a budu pašák,“ hodnotil šťastně svůj výběr.

Druhý den se Franta pečlivě připravil na svůj výlet. Koupil si kilečko kuřecích řízečků, bochník chleba, limonádku, kterou tak rád pil. Kamarádi mu poradili, jak jsou na horách důležité zdravé cereální tyčinky. A tak si jich Frantík koupil rovnou deset. Bylo to takové titěrné, tak aby mu to na ten výšlap vydrželo. Celý den smažil řízečky. Pěkně si je uložil do krabiček, aby se mu po cestě nepomačkaly.

Další den ráno oblékl nové triko, kalhoty a větrovku, uložil svačinku do batohu. Sotva se tam vlezla. A to mu paní prodavačka říkala, že batoh vydrží na dvoudenní výlet. Franta v něm měl jen svačinu, a stěží ho dopnul. A vyrazil. Na nádraží se nechal odvézt tramvají. Chůze si užije ještě dost! Ve vlaku snědl jeden malý řízek, aby měl batoh lehčí a aby měl sílu na výšlap. Z vlaku vystoupil a vydal se, jak mu napovídala značka, po modré. Mocně máchal hůlkami, že nešťastní kolemjdoucí málem nestíhali uskakovat. Jó, když jde Franta na výlet, tak to za to stojí! Nedošel ani na konec města, a řízků už byla polovina. Ale až půjde do kopce, nebude už čas na řízky. Za městem se krajina začala mírně zvedat. Kráčel neohroženě a odrážel se tyčkami, které se pod jeho vahou ohýbaly. Ušel další asi dva kilometry. Před ním stál krásný hotel. Prohlížel si stavbu a ucítil libou vůni. V hotelu už připravovali oběd. Franta nasál vůni a ukápla mu slina. Vzpomněl si na zbylé řízečky v batohu. Sluníčko hřálo, byla by věčná škoda, kdyby se řízky zkazily. A tak usedl do trávy a z batohu vytáhl zbylé ještě plné krabičky. Mastné řízky mocně zajídal chlebem. Když dojedl, otřel si pusu ubrouskem. Už se chtěl napít oblíbené limonády, když ho napadlo, že na mastnou svačinku by lépe sedlo vychlazené pivo. V takovém hotelu jistě pivo mají. A tak se mu podařilo napodruhé vstát z uválené trávy. Zamířil ke vstupním dveřím do hotelu. V útulné restauraci si dal jedno pivo pro chuť, druhé pro žízeň a třetí, aby spláchl mastnotu z řízků. A jak tak upíjel z půllitru a z okna pozoroval vrchol Lysé hory, zdálo se mu, jako by se hora vzdalovala. Už nebyl tak přesvědčen, že dojde až na vrchol. Cítil, jak mu ubývají síly. Do restaurace se začali trousit hosté na včasný oběd. Franta chvilku pozoroval, jak pan vrchní nosí kuřátka a další specialitky. Když kousek od něj zavonělo uzené koleno a zelíčko s knedlíčkem, Franta ztratil svou pevnou vůli a objednal si taky porcičku. Krásně se najedl a opět spláchl mastnotu jedním pivem. Teď je připravený poprat se s nejvyšší horou Beskyd! Zaplatil, popadl hole a vydal se na cestu z hotelu.

Když vyšel, honily se mraky na obloze a vypadalo to, že bude pršet. Zaváhal. Kamarádi mu říkali, ať se na cestu nevydává sám a v dešti. Sám šel, protože se styděl. Věděl, že by zdržoval. A déšť jako by byl na spadnutí. Pocítil najednou, jak ho tlačí pravá nová bota. Měl je na nohách poprvé. A tak zhodnotil situaci a vydal se opět na cestu k nádraží. Cestou se posilnil deseti cereálními tyčinkami. Byly dobré, ale zdály se malé. Batoh byl prázdný.

Cestou zpět pozoroval z okénka vlaku, jak se mraky rozestupují a vysvítá sluníčko. Nepršelo, bylo krásné odpoledne. Vlak dovezl Frantu na nádraží v jeho městě. S funěním přestoupil na tramvaj. Byl přece po výšlapu? Nebude chodit pěšky po městě, aby trápil plíce. Doma se osprchoval, nachystal si večeři, aby nešel spát hladový, a s úlevou usnul. Franta byl na Lysé! A příště se vydá opět na jinou horu…

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10