Nejlepší velikonoční beránek?Nejlepší velikonoční beránek? MDŽ nebo Den matek?MDŽ nebo Den matek? Jak vyfouknout velikonoční vajíčkoJak vyfouknout velikonoční vajíčko Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Velikonoční nadílka
Soutěžte s námi o 350 skvělých výher
do konce zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Čtvrtek 28.03. 2024
Dnes má svátek Soňa
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Jak jsem se nepotatil...

30. 07. 2014 | Vaše příběhy
Vzpomínková, či chcete-li „memoárová“ literatura se málokdy obejde bez řádků, odstavců, ba i stran, věnovaných rodičům autora, případně toho, jež se ujal zpracování, někdy dokonce i povedeného životopisu dané osobnosti, z níž se stala postupem času dokonce příšerně znějící  c e l e b r i t a... Nejsem ani osobnost, natož to druhé, mnou opovržené slovo, přesto  mám pocit, že by bylo nanejvýš vhodné doplnit má občasná povídání o době dávno minulé, alespoň, pokud možno stručně o tom, proč, ač syn svého otce, jsem, snad kromě podoby vnější, úplně jiný, proč jsem se tedy „nepotatil“?     

Teprve „gúglováním“ jsem zjistil, že je možné se i „pomamit“, ale prý k tomu dochází velmi zřídka a nebývá příliš časté. I když, vzpomínám si na dobré rady mladému novomanželovi, prý „chceš-li vědět, jaká bude tvá žena za dvacet-třicet let, dobře si prohlídni svoji tchyni“ - co vy na to?     

Vrátím se k otcům. K dokonalosti tento problém, dle mého soudu, dovedli otec a syn Svěrákovi. Pan Zdeněk  si svého tatínka nejen napsal do scénáře Obecné školy, ale jistě se značnou chutí si jej sám zahrál. No a pan režisér Jan, šel ještě dál a svému výše uvedenému otci, věnoval dokonce celý film, se všeříkajícím názvem „Tatínek“.    
  
nepotatilTak, jak to bylo u nás? Táta byl prostředním ze sedmi dětí, jeho otce, svého děda znám pouze z fotografie a vím o něm jen to, že byl „průvodce vlaků“. Zemřel poměrně brzy a celou početnou rodinu měla na starosti „stařa“, babička jak z Babičky a nejstarší teta Běta /nechtěný rým/. Obě tyto obdivuhodné ženy by si zasloužily samostatné literární zpracování, snad se mi to někdy podaří alespoň psaním „do šuplíku“, i když času je málo a voda stoupá... 
    
O tátově profesi jsem se již letmo někdy zmínil, vyučil se původně klempířem, řemeslo uměl a ještě nedávno jsem na některých mezříčských domcích viděl oplechování komínů a okapové svody v mědi vyvedené, které vydržely věky, snad i  proto, že jsou ve výšce, sběračům kovů nedostupné. Od svého, odhaduji tak pětadvacátého roku, se díky fotbalovým nohám dostal „ke dráze“ a zůstal jí věrný až do odchodu do důchodu. Jeho lokomotivu bylo poznat z dálky, byla nejvíc nablýskaná.     
A tady jsou již ty markantní rozdíly. Proti tátově řemeslné zručnosti, jsem naprosto nepoužitelný, již jsem přiznal, že si na všechno, vyjma výměny žárovek a pojistek, musím sjednat lidi. Sportovec jsem byl vždy prachmizerný, k nějakému vyniknutí docházelo pouze náhodou, třeba u jízdy na koni, jak si račte vzpomenout. Stálost v zaměstnání? No dobrá, po předchozích fluktuacích a neuskutečněných plánech jsem posledních dvacet sedm let profáral nějakých osm set metrů pod zemí, byla to ale spíše vynucená dobou záležitost, i když chraň pánbů, vůbec si nestěžuji.  
 
Volný čas? Táta byl houbař, rybář, zahrádkář, tarokář a mariášník. Houby, tak to jo, dodnes profituju z toho, co jsem od svého rodiče pochytil, rady předávám potomstvu. Nejvíc se daří najít v kraji lesa, kterým divocí měšťáčtí houbaři jen prolítnou, podél cest, mohou potvrdit mé děti a vnoučata. Ryby? Ani náhodou, i když jsem byl lákán svým kamarádem Arnoldem, který se chtěl se mnou podělit i o svůj „cajk“. Zahrádka? Tatínek zakládal dvě či tři zahrádky, vyhnala jej vždy pokračující zástavba. Byl perfekcionista. Kdyby věděl, jak vypadala zahrádka mého syna, kterou jsem měl v dočasné péči, přerazil by o mne hrábě.          
Taroky jsem se nikdy nenaučil, přestože jsem se o to několikrát pokoušel, mariáš jakžtakž, ale hrát o peníze, přišel bych na buben. Tak zůstávám u svých křížovek, nějakého toho občasného psaní a pokud oči dovolí, u knih, se sluchátky u telky a u počítače, toho už se tatík nedožil.       
Lišíme se také v tom, že táta byl zásadový, řekl bych dokonce tvrdohlavý jako mezek. Já jsem naopak, někdy z přinucení, někdy z pohodlnosti udělal občas jakýs takýs kompromis. Uvedu jen dva příklady. jak výše uvedeno, táta byl dlouholetý rybář. Hrubě se mu nelíbilo, že zatímco  méně majetní členové rybářského spolku museli brigádnicky odpracovat jistý počet hodin na sádkách či jiných pracích, bohatší rybáři se mohli „vyplatit“ adekvátní sumou a manuálně nepracovat. Bylo mu to proti srsti, brojil proti tomu na schůzích až to vyřešil praštěním legitimace na stůl - tak to nějak tehdy řekl doma - a od té doby už k vodě chodil jen na procházky, nebo po povodních vytahovat naplavené dříví.       
No a ten druhý případ je ještě kurióznější. V karetní společnosti si tak stál za svým výpočtem platby, dnes už nevím zda to byly taroky, či několikrát flekovaná sedma v červených, holt odešel - tentokrát praštil kartama - a do této společnosti se nikdy nevrátil.       
Pil přiměřeně, jen jednou to přehnal, pak si dával pozor, kouřil do roku 1953, dokud byly cigarety na příděl, dělal si „cpanika“ do dutinek. Pak byly cigarety volně k mání, tak s kouřením přestal - byl holt  takový. Tak tady jsme se sešli, kouřil jsem do doby, než jsem začal pravidelně fárat, pak jsem si řekl, že dvě-tři rychlé cigarety před šichtou a další až  za osm hodin nejsou nic moc a tak jsem toho nechal.        
Mám dojem, že tatínek byl tím, o kterých se psalo „v kolektivu oblíben“. Žil prostě, jak žil, tak i odešel. Nebylo mu ani dvaasedmdesát, odcházel ze své zahrádky, po cestě požádal kamaráda, ať mu pohlídá slamák, který si tam zapomněl, doma se sehnul, aby si vyzul sandály a umřel... Smutné? Kdoví... Vím já, zda mu ten závěr nebudu závidět?

                    
Jardamalej - čtenář
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 



Komentáře
« Předchozí   1   2  Následující » 
Obrázek uživatelky
profil
Vždy poutavě napsáno..už se těším na další povídáníčkoSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Ahojky všem,také jsem zažila něco podobného,ale at dělám co dělám podobat se matce nechci,ale skutek utekl,prý to tak je....říkají mi známí.
Obrázek uživatelky
profil
Vaše články čtu moc ráda.
Smajlík
Těžko říct, který z dosud uveřejněných se mi líbil nejvíce, každý Váš článek popisuje určité části Vašeho života, jako když postupně skládáme puzzle.
Máte dar dobrého vypravěče a dokážete čtenáře zaujmout od prvního slova. Pište prosím dál!
Smajlík
Obrázek uživatelky
profil

máte krásné vzpomínky Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Jako vždy pěkně napsané. S přibývajícím věkem si asi každý přeje takovým způsobem odejít, aby nebyl nikomu na obtíž.
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles