Jak jsme jeli do Uherského Hradiště aneb Výlet vichřici navzdory

 Hezky jsem si to naplánovala, odjezd už brzo ráno, přes Břeclav do Hodonína, návštěva místní zoo a pak dál do Uherského Hradiště. V pátek, 2 dny před výletem, zaplavily veškerá média informace o tom, jak se na Českou republiku žene silná vichřice. Dlouho jsem zvažovala, jestli jet, bylo tam pár rizik, zápas mohl být kvůli počasí teoreticky odložen, pokud by živel udeřil krátce před výkopem, a pak tu bylo i velké riziko stromů spadlých do kolejiště, kvůli kterým by se mohla cesta tam i zpět značně zkomplikovat. Touha podpořit milovaný klub však zvítězila, takže jsme v neděli v 6:50 seděli ve vlaku, který měl namířeno do rakouského Grazu, a nás měl dovézt až do Břeclavi. Za oknem vlaku byla pořádná slota, déšť, černo, ale až do Svitav cesta probíhala bez obtíží. Ve Svitavách nás zastavil první spadlý strom. Naštěstí patrně spadl jen na koleje, a nepotrhal elektrické vedení, jelikož asi po 45 minutách čekání jsme pokračovali v cestě.

Ovšem v Břeclavi jsme měli na přestup jen 35 minut, a vlak dohnal jen asi 5 minut z těch 45, takže osobáku směr Hodonín jsme mohli při výstupu z vlaku už pouze zamávat, protože právě odjížděl, když jsme vystupovali. Dalším vlakem už to nemělo cenu, protože bychom se v Hodoníně mohli zdržet jen 2 hodiny, včetně cesty od nádraží do zoo a zpět, což by nemělo moc cenu. Tak jsme si tedy udělali krátkou procházku po Břeclavi, a dalším vlakem jeli už rovnou do Starého Města u U. H., a odtamtud dalším vlakem do Uherského Hradiště. Počasí už nebylo nijak hrozné, v Břeclavi jen opravdu mírně pofukovalo, v Hradišti už foukalo silněji, ale stále to nebylo nic hrozného. Celou cestu jsem pravidelně nakukovala na internet, abych zjistila, jak to se zápasem vypadá, jestli není v ohrožení, ale naštěstí se zdálo, že počasí dovolí zápas odehrát.

Po příjezdu do Hradiště zbývaly do výkopu asi 3 hodiny, prošli jsme si tedy město, a pak jsme zakotvili v jedné cukrárně, kde si kluci dali zmrzlinu, abych jim aspoň trochu vykompenzovala tu zoo. Po 14. hodině vítr ještě trochu zesílil, ale naštěstí to bylo stále snesitelné, svítilo i sluníčko, takže už bylo jasné, že zápas se odehraje. Vyrazili jsme tedy ke stadionu, zakoupili jsme si vstupenky, a šli fandit. Zima byla pořádná, ale výkon Slavie a výsledek 3:0 pro náš tým nás alespoň trochu zahřál.

Po zápase jsme se vydali k nádraží. Měla jsem to opět krásně naplánované, zápas končil cca v 17:40, chtěli jsme jet tedy vlakem v 18:56 do Olomouce, a odtamtud dalším vlakem do Prahy, s příjezdem ve 22:48. Jenže já mínila, a počasí měnilo. Na nádraží spousta lidí, a na tabuli s odjezdy vlaků měly veškeré rychlíky 30-120 minut zpoždění s tím, že je to pouze orientační, že je to na několika místech zlé, a vůbec nevědí, kdy tratě zprovozní, a že zpoždění bude pravděpodobně postupně narůstat. Sedli jsme tedy na osobák, který jel v půl 7. alespoň do Starého města, kde už vede hlavní železniční koridor Přerov-Břeclav. Ve Starém Městě bylo ještě více lidí, a na tabuli ještě větší zpoždění, přímý vlak na Prahu už neměl 120 minut, ale 200, náš původní vlak do Olomouce měl postupně 30, 40, 50, 60, 70 minut zpoždění. Koukala jsem na internet, jak to vypadá na trati Břeclav-Praha, jestli by nešlo jet tudy, ale i tady měly vlaky cca 200 minut zpoždění. V tuhle chvíli bych si na návrat do Prahy před půlnocí nevsadila ani vindru. Šla jsem se tedy zeptat pokladní, jestli nám víkendová jízdenka bude platit i po půlnoci, byla jsem ujištěna, že ano, že všechny jízdenky platí až do pondělí 12 h., kvůli mimořádné situaci. Když už jsem tam byla, zeptala jsem se ještě, jestli neví něco nového. Naštěstí byla moc hodná, a zavolala někam na centrálu do Přerova, kde asi 5 minut zjišťovala, jak to kde vypadá. A zjistila, že mezi Olomoucí a Zábřehem je to špatné, ale že na trati Břeclav-Praha už začali vlaky pouštět, že tam už je trať v pořádku, a že za 5 minut přijede EuroCity směr Vídeň, který zastavuje i v Břeclavi, a ať na něj letíme. To bylo asi 19:30.  No tak jsme běželi, nejmenší, skoro 3letý syn spal spokojeně u mě v šátku, a dva starší to zvládali dobře, nastoupili jsme do vlaku, a jeli jsme. Vystoupili jsme v Břeclavi, a než jsme se rozkoukali, už na vedlejší kolej přijížděl EuroCity Budapešť-Praha, který měl 225 minut  zpoždění, z toho jsou kluci v úžasu ještě teď. Kupodivu nebyl ani úplně narvaný, místa se našla, v Brně se uvolnil ještě víc, a celá cesta proběhla v poklidu. Ve 23:45 jsme vystupovali na pražském Hlavním nádraží.

Nakonec jsem moc ráda, že jsme výlet absolvovali, asi jsme měli velké štěstí, že jsme se večer dostali domů „pouze“ s hodinovým zpožděním, dost možná jsme měli i štěstí, že nám v té Břeclavi ujel vlak do Hodonína, protože nevím, nakolik byly mezi 14.-16. hodinou vlaky mezi Hodonínem a Starým Městem spolehlivé, nevím, jestli jezdily normálně, nebo tam byly taky nějaké problémy, jen vím, že velká skupina fanoušků, kteří jeli z Prahy rovnou na zápas, vlakem s příjezdem někdy po 14.h, zápas vůbec nestihla, protože už cca o 13. h byla doprava na mnoha místech silně ochromena. A kdybychom šli do té zoo, tak bychom měli příjezd do Hradiště až někdy okolo 14:15. 

Naštěstí vše dobře dopadlo, a my máme další zajímavý a hezký zážitek.

Slavuska - čtenářka
ChytráŽena.cz