Pohráváte si poslední rok dva s myšlenkou malování, ale pořád se vám do toho nechce, protože pořádně nevíte, z jakého konce to vzít? Právě teď v létě je nejlepší doba pustit se bez odkladů do toho. Držte se přitom praktických rad, s kterými to půjde samo.

Příprava na malování je stejně tak důležitá jako samotná akce. Právě na důkladné a kvalitní přípravě totiž závisí úspěch celého kutilského snažení. Abyste dosáhli skvělých výsledků a vyhnuli se případným komplikacím, dejte si čas s dokonalou přípravou. Výsledek za to rozhodně stojí – stěny i strop s pěkným nátěrem, pečlivě uklizený a vysmýčený byt a s novou výmalbou i o něco vyšší úroveň hygieny. Pokud doma nechcete mít podmínky jako na bojišti, je nejlepší malovat postupně, po jednotlivých místnostech. Zvolte si jednu, nanejvýše dvě místnosti, v které bude probíhat malování, a co nejvíce věcí přemístěte do vedlejších místností, které budete dočasně obývat. Na co ještě si dát pozor, abyste nemuseli malovat na několikrát, nebo dokonce potupně volat malíře pokojů o pomoc?

Příprava bojiště

Ještě než se vrhnete do práce, vytvořte si pro malování ideální podmínky. Ušetříte si tak čas i nervy s následnými úklidovými pracemi. Nejprve uvolněte stěny a kusy nábytku sestěhujte na střed místnosti, kde nebude při práci tolik překážet. Nakupte si dopředu folie na zakrytí podlahy a nábytku, případně krepovou izolepu na přilepení folií, která se snadno odlepuje a nezanechává stopy. Ujistěte se, že folie jsou zajištěny před sfouknutím. Nezapomeňte přitom na nejcitlivější zóny: zásuvky, svítidla, vypínače, podlahové lišty, rámy oken, zárubně dveří a další doplňky, které by mohly být zašpiněny barvou.

Kvalitní podklad

Příprava samotného podkladu pro malování je obzvláště důležitá. Vždy je nutné oškrábat vrstvy starších maleb, odstranit nerovnosti po zbytcích lepidla od tapet, klihových nátěrů a případně i opatřit stěny tzv. penetračním nátěrem. Podklad, na který chcete malovat, musí především dobře držet. Pokud nedrží, hrozí, že se při malování budu zbytky a nerovnosti odlupovat a tvořit nepěkné puchýře.

A jak zjistit, že máte podklad vyhovující a můžete se pustit do práce? Zkuste například metodu rýhování nebo lepení. První metoda spočívá v tom, že se na stěně udělají ostrým nožem rýhy ve tvaru mřížky. Pokud podklad opadává, starý nátěr nedrží a je potřeba ho seškrabat. Druhá z metod – lepení – se provádí přiložením dlouhého pruhu krepové pásky na zeď. Když ji po chvíli strhnete čistou, podklad drží. Pokud na lepence objevíte přilepené kusy omítky, musí se oškrábat.
Jakmile máme oškrábáno a podklad je čistý a hladký, přichází na řadu penetrace. Úkolem speciálních penetračních prostředků je zpevnit zeď a zároveň vytvořit podklad s nižší a rovnoměrnou savostí. K nanášení penetračního prostředku se nejlépe hodí štětka. Dostane jej do zdi lépe než tradiční váleček. Důležité je, aby se na povrchu penetračního nátěru nevytvořil lesklý film. Jinak se bude nátěr špatně nanášet.

Hurá do malování!

Se samotným malováním vyčkejte do druhého dne, aby penetrační nátěr dobře uschnul. Na malování vyberte barvu vyšší kvalitu s dostatečnou krycí schopností. Nanášejte ji válečkem, lépe tak rozetřete tenčí, stejnoměrnou vrstvu nátěru. Na rohy, prostor za radiátorem a další hůře dostupná místa použijte štětku.