Jak se vyznat v UV faktorech?

Pokud se letos chystáte užít si dosyta léta a slunce, zřejmě se vypravíte na nákup opalovacích a ochranných prostředků. Při výběru kosmetiky s UV ochranou se setkáte s roztodivnými pojmy a ne zrovna nízkými cenami. A také s jistotou narazíte na mýty a nepravdy, zejména budete-li lovit ve vodách přírodní kosmetiky.

Třicítku nebo padesátku?

Rozdíl je minimální

UV záření je elektromagnetické vlnění, které má tak vysokou energii, že je schopné štěpit molekuly DNA. Právě to může vést k rozvoji nepřirozeného buněčného bujení a vzniku melanomu. UV faktor na kosmetice označuje míru absorpce tohoto UV záření, tedy čím vyšší je UV faktor, tím více UV záření absorbuje. Sluneční ochranný faktor (OF) velmi zjednodušeně vyjadřuje násobek doby pro relativně bezpečný pobyt na slunci, aniž dojde k navození zánětu kůže se zarudnutím. Tato doba se pro neošetřenou pokožku pohybuje pro osoby s fototypem kůže II a III, které jsou v naší zeměpisné šířce obvyklé, v rozmezí 5 – 10 minut. Prostředek označený SPF (OF) 10 by měl zajistit prodloužení doby bezpečného pobytu na slunci zhruba 10 krát tj. asi 100 minut.

Výrobek deklarující ochranný faktor 15 absorbuje 93 % dopadajícího UVB záření, ovšem výrobek deklarující ochranný faktor 30 absorbuje „pouze“ 97 % dopadajícího UVB záření. Vyšší faktor již vyšší ochranu nezajistí, protože 100% ochranný film neexistuje. Opalovací krém je filtr, jakési síto, jehož otvory jsou menší, je-li UV faktor vyšší, ale stále pouze síto s otvory. Nemůžeme tedy ani s ochranou pobývat na slunci neomezeně dlouho. Aby mohl být výrobek s ochranným faktorem schválený k prodeji, musí splňovat legislativní požadavky na účinnost filtru v oblasti UVB a UVA, na voděodolnost a odolnost proti otěru (při koupání a následném utírání ručníkem, při pocení), aplikační vlastnosti (roztíratelnost, bělící efekt), stabilitu při teplotách obvyklých v létě a tak dále. Pro přírodní kosmetiku tedy nic jednoduchého.

Chemický versus fyzikální

UV faktor musí absorbovat UV záření minimálně z 99,9 %, a to i ve vrstvě tenčí než 1mm. Navíc musí být proti záření odolný a nesmí se jeho vlivem rozpadat na škodlivé látky, nesmí být toxický ani karcinogenní. Je také důležité, aby zůstával jen na povrchu pokožky a nevstřebával se do hlubších vrstev kůže. A jak na výrobku poznáte, jaký filtr obsahuje? Vaším vodítkem je pouze názvosloví INCI.

Chemický UV filtr: Jde o organické sloučeniny, které při dopadu UV záření přeměňují část jeho energie a jeho vlnovou délku. U těchto UV filtrů je riziko vzniku fotoalergenů a fotosenzibilizujících látek, protože mohou vznikat zcela nové molekuly s vyšším toxickým potenciálem. (INCI: Benzophenone-3, Ethylhexyl Methoxycinnamate, 3-Methylbenzylidene Camphor).

Fyzikální UV filtr: Jsou to pigmenty na bázi oxidu titaničitého a zinečnatého ve formě jemných zrnek o různé velikosti, které UV záření odrážejí podobně jako zrcátko. Nevýhodou fyzikálních UV filtrů je bílý film, zvláště u vyšších koncentrací. (INCI: Titanium Dioxide, Zinc Oxide).

Hybridní UV filtr: Jedná se o organické sloučeniny, které se chovají jako fyzikální filtry, záření nepohlcují, ale odrážejí. (INCI: Bis-Ethylhexyloxyphenol Methoxyphenyl Triazine, Methylene Bis-Benzotriazolyl Tetramethylbutylphenol).

Klasické krémy mají chemické UV filtry a fyzikální UV filtry. Aby nevznikal bílý povlak na pokožce, fyzikální filtry bývají v mikro nebo v nanočásticích. Krémy s certifikací přírodní kosmetika neobsahují žádné protibělící složky a jejich UV filtry smějí být pouze fyzikální, bez použití nanotechnologií, případně doplněné rostlinnými extrakty.

Pozor na domácí výrobu

Spočítat UV filtr výrobku, pokud máte správné suroviny, je složitější matematický úkon. Hlavní jsou totiž koncentrace použitých filtrů a také jejich vzájemné ovlivňování. Logicky tedy smícháte-li filtr, který pohltí 25 % záření s filtrem, který pohltí také 25 % záření, nedostanete filtr, který pohltí 50 % záření, ale opět filtr, který pohltí pouze 25 % záření. UV faktory se v žádném případě nesčítají, ale průměrují se v závislosti na koncentraci.

Přírodní látky jako rostlinné oleje a másla nemají vědecky potvrzený žádný ochranný faktor. Za studena lisované oleje se velmi dobře vstřebávají do pokožky a logicky tedy nesplňují základní účel UV faktoru – chránit svrchní vrstvu pokožky před spálením. Většina olejů a másel UV zářením také rychle degraduje a nelze je aplikovat v silnější vrstvě. Pro ochranu před UV zářením jsou tedy neúčinné. I když je to pro mnohé z nás zklamání, nezbývá než tento fakt přijmout.