Jak SOUHVĚZDÍ dostala svá jména

Název knihy:
Jak SOUHVĚZDÍ dostala svá jména
Autor: J. V. Šironina
Překlad: Jana Eislerová
Nakladatelství: Fragment
Rozměry: 213 ×275 mm
Rok vydání: 2014
Počet stran: 128
Vázaná vazba
Cena: 299 Kč

Zajímá vás, jak získaly hvězdy a souhvězdí svá jména? Vstupte do světa mýtů, bájí a pověstí. Projděte se hvězdnou oblohou. Poznejte příběhy, které se váží k jednotlivým znamením zvěrokruhu. Víte jak se dostal na oblohu Perseus, Andromeda, Labuť nebo Orion? Před každou pověstí je informace, kde se souhvězdí nachází na obloze, kdy je viditelné, z kolika hvězd se skládá a řada dalších zajímavostí. Součástí knihy je rejstřík, přehled latinských názvů a současná mapa hvězdné oblohy.

Ukázka z knihy

Jak SOUHVĚZDÍ dostala svá jména:

Souhvězdí Kozoroha zaujímá plochu 414 čtverečních stupňů a obsahuje 50 hvězd jasnějších než 6. hvězdná třída. Souvislost znamení Kozoroha s vodou se vysvětluje tím, že jakmile souhvězdí vyjde na oblohu, začíná období dešťů. Před dvěma tisíci lety se v Kozorohu nacházel bod zimního slunovratu, proto jižní obratník dostal název obratník Kozoroha. Pozorovat toto souhvězdí jižní polokoule je nejlepší v srpnu.

Řekové vysvětlovali různým způsobem, proč je na nebi a kde se vzalo toto záhadné božstvo. Hrdinou jedné z legend byl kozonohý bůh Pan. Strašlivý netvor Tyfon, kterého zrodila bohyně Země Gaia, si usmyslel, že zničí všechny olympské bohy. Zděšení bohové prchali do Egypta a proměnili se, v co kdo mohl. Zeus se tehdy stal beranem, Afrodita a Eros rybami. A Pan, který se rozhodl hledat útočiště v mohutném egyptském Nilu se proměnil ve zvíře dosud nikým nevídané: spodní část těla, která dříve připomínala kozla, měla teď podobu rybí, horní část, dříve lidská, měla nyní podobu kozla...

Kozoroh je jedno z nejstarších lidem známých souhvězdí. Tuto podivnou bytost spatřili mezi ostatními hvězdami staří Sumerové. Jako poděkování za pomoc v zápase s Tyfonem Zeus umístil podivný obraz boha Pana – napůl rybu, napůl kozla – na oblohu.

ARABSKÝ PŘÍNOS ASTRONOMII

Astronomové by měli znát nejen řečtinu a latinu, ale také arabštinu, neboť mnohá krásná a pro nás nepochopitelná jména hvězd jsou vlastně arabská slova. Umět je přeložit, znamená velkou pomoc při určení místa, kde se daná nebeská tělesa nacházejí. Například Betelgeuze (Oriona) se překládá jako „Podpaží toho, kdo je uprostřed.“ Deneb (Labutě) – znamená „Ocas“, Menkalinan (Vozky) je v překladu „Levé rameno Vozky.“ Všechny tyto ná zvy moderní věda převzala od arabských astronomů, kteří sestavili podrobné katalogy hvězd. Jak už víte, Zeus se zastyděl za svou zbabělost, vrátil se do své podoby a začal s Tyfonem zápasit. Ale určitě nevíte, že zpočátku zvítězil netvor: ostrým srpem uřezal Diovi na rukou a nohou šlachy, takže hromovládce zůstal úplně bezmocný.

Šlachy dal Tyfon do úschovy své sestře Delfině – napůl ženě, napůl hadu. Teď byla řada na dalších bozích, aby se také pustili do boje s Tyfonem. Hermes s Panem si proklestili cestu do Delfininy jeskyně. Pan ze sebe vydal tak hrozivý křik, jaký dovedl jen on. Panův křik vždy způsobil těm, kdo ho uslyšeli, bezděčnou, člověka o rozum připravující hrůzu – paniku. Delfina byla hrůzou bez sebe, a Hermes, bůh všech zlodějíčků, toho využil a obratně jí ukradl Diovy šlachy.

Tuto knihu Jak SOUHVĚZDÍ dostala svá jména koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách Fragment.cz