Jak vybrat kroužky pro školáky? Postavte pyramidu

Srpen končí a vy začínáte přemýšlet, na jaké zájmové kroužky své dítě zapíšete? Děti by se měly hýbat alespoň 3 hodiny denně, proto by mezi nimi určitě měl být nějaký pohybový. Dotazníkové šetření iniciativy Vím, co jím a piju, na které v rámci projektu Fandíme zdraví odpovědělo 4 710 žáků, přitom ukázalo, že namísto pohybu téměř polovina dětí tráví 2 a více hodin denně u počítače. Aktivní pohyb formou kroužku má mimo školu 62 % dotázaných školáků, ve škole pak 40 % z nich. To však nestačí!

Proč se děti málo hýbou?

To, že se děti pohybují méně než dříve, je fakt. Důvody jsou přitom zřejmé. „Ubývají plochy pro spontánní a bezpečný pohyb, rodiče se bojí o bezpečnost dětí a často nemají čas pro společný pohyb s dětmi. Pohybové kroužky jsou často drahé a počítač nikoho k aktivnímu pohybu nepřivede,“ vyjmenovává příčiny Ing. Petr Havlíček, odborný garant iniciativy Vím, co jím a piju. I když se může zdát výčet důvodů zbytečný, právě on je základem pro změnu.

Jak naplánovat pohybové aktivity dětí? Postavte pohybovou pyramidu

Základem pohybových aktivit by měl být pohyb nízké intenzity (chůze, nákupy, domácí práce), kterým by děti měly strávit 60–90 minut denně.

Druhé „patro“ tvoří střední intenzita, tedy rychlá chůze, jízda na kole nebo bruslích v nenáročném terénu a hry, u kterých se děti příliš nezadýchají. Těm by se žáci měli věnovat minimálně 40–60 minut denně.

Vytrvalý běh, soutěže nebo vytrvalostní plavání počítáme do intenzivního pohybu. Toho by děti měly mít nejméně 20–30 minut denně.

Jako špičku pyramidy si pak můžeme představit sprint, běh do kopce nebo rychlé plavání. Tedy pohyb, u kterého se výrazně zpotíme a zadýcháme. Díky vysoké intenzitě stačí opakovaný pohyb po dobu 10–20 sekund.

Jak upravit jídelníček sportovců?

Pohyb je jen jednou částí rovnice, ve které tvoří druhou stranu jídelníček. „Výživu dětí je důležité přizpůsobit nejen z pohledu potřeby energie, ale také důležitých živin. Jídelníček atleta, u kterého je kladen důraz na štíhlost, bude jiný než u hokejisty zaměřeného na získání svalové hmoty a sílu. Co mají ale sporty společné je fakt, že je nutné upravit jídelníček před, během a po výkonu a že vyšší energetický výdej vyžaduje zvýšený příjem tekutin,“ vysvětluje odborná garanta iniciativy Vím, co jím a piju PhDr. Karolína Hlavatá, PhD. Zatímco u krátkodobých výkonů přitom stačí obyčejná voda, u déletrvajících aktivit je vhodnější vodou ředěný džus nebo mírně slazená minerální voda. Tekutiny je vhodné dodávat organizmu nejen před a po výkonu, ale také během něj.