Skype, Facebook a chatování – komunikovat se světem nebylo nikdy jednodušší. Díky internetu můžeme sedět doma na židli a být v kontaktu s člověkem na druhé straně planety. A to všechno teď a tady, jednoduše online. Jenže jako má každá mince dvě strany, tak i online svět vám sice umožní a usnadní mnohé, ale také v něm číhají nebezpečí, o kterých možná ani nevíte. Jste si vždy jistí, že ten, s kým si chatujete, je skutečně TEN, kdo si myslíte?

Být neustále online je dnes už zcela normální a mladá generace si bez připojení v podstatě nedokáže představit život. Komunikovat najednou s několika lidmi z různých částí republiky, Evropy nebo dokonce celého světa, není vůbec žádným problémem. Mnoho z nás si však neuvědomuje, že i když sedíme doma u počítače nebo s  telefonem v ruce, nese to jistá rizika. Znáte je?

Hranice se posouvají, hrozby jsou blíž dětem i dospělým

Kolik lidí ví, kdy máte narozeniny, co vás baví, s kým jste byli včera na večeři nebo kam jste chodili do školy a s kým se kamarádíte? Před 10 lety to věděl jen ten, kdo s vámi tyto chvíle sdílel a kdo vám byl skutečně blízký. Dnes se to díky sociálním sítím může dozvědět téměř každý, a pokud i vy patříte k těm, co postují na Facebook, Instagram či Twitter vše, pak vězte, že Velký Bratr se dívá. „Denně na svůj profil nahraju tak deset fotek a napíšu okolo pěti svých postřehů, komentáře a ‚lajky‘ ani nepočítám. Díky členství ve fanouškovských skupinách jsem se seznámil s mnoha zajímavými lidmi. Ale je pravda, že nemám přehled o tom, kdo mě sleduje,“ říká sedmnáctiletý student Martin.

Potkat nové, zajímavé lidi se stejnými koníčky je sice hezké, ale ne každý má čisté úmysly. Všechny informace, které o sobě na svém profilu zveřejníme, se dají velmi snadno zneužít. Čím více toho prozradíme, tím lepší obrázek si o nás každý může udělat. „Již dlouho neplatí, že hlavním rizikem na internetu je pro děti pouze kyberšikana. Je potřeba neustále myslet na to, že anonymní prostředí internetu má za následek posunutí hranic toho, co vnímáme jako bezpečné. I dospělí mají totiž potíž rozlišit, že rizika nehrozí pouze v reálném světě, při komunikaci tváří v tvář, a často v online světě naletí podvodníkům,“ upozorňuje Peter Porubský, vedoucí Linky bezpečí.

Čísla stoupají, děti čelí kybergroomingu

Na problematiku bezpečnosti v online světě v dnešní době narážíme čím dál častěji. Potvrzují to i čísla Linky bezpečí. Téma internetu tam v současnosti řeší až desetkrát častěji než před deseti lety. Největším nebezpečím pro děti je kybergrooming – neboli lákání na schůzku. „Děti jsou velmi snadno ovlivnitelné. Je až neuvěřitelné, kolik z nich je ochotno se potkat s někým, koho znají pouze z internetu, a považují to za naprosto normální a běžné. Z dalších rizik zmíním ještě zasílání osobních údajů, nebo dokonce intimních fotek, které se následně často stávají předmětem vydírání dítěte,“ uzavírá Peter Porubský.

Ovlivnitelní jsme ale všichni, roste počet útoků na uživatele elektronického bankovnictví v posledních letech meziročně o desítky procent. Navíc jsou útoky stéle propracovanější a nebezpečnější.

Nemají mi co ukrást

Mnoho z nás stále často podléhá falešnému dojmu bezpečí, že pokud nikam nevložíme číslo kreditní karty, tak se nemůže nic stát. V současné době se ve velkém obchoduje s osobními údaji, jenž ani nemusí mít nic společného s placením. Častou komoditou je virtuální identita – tedy souhrn údajů, které útočníkovi umožní vydávat se za cizího uživatele. Může se jednat o přihlašovací údaje k Facebooku nebo e-mailu ale i přístupová data do firemních sítí.
Ukrást něčí profil a zneužít ho k vlastnímu obohacení je pro hackery otázkou pár minut. Prostřednictvím chatu na Facebooku vám napíše kamarád, že by potřeboval půjčit 50 korun. Abyste mu peníze mohli převést, pošle vám odkaz na platební bránu – ta je však podvržená. Podvodník z vás takto vyláká citlivá data, jako je číslo vaší platební karty, přihlašovací údaje do elektronického bankovnictví či kód SMS zprávy potvrzující zadanou platbu. Vše je velmi důvěryhodné a vás ani nenapadne, že u počítače na druhé straně sedí hacker, který si brousí zuby na vaše peníze. Lidé si neuvědomí záludnost situace a v dobré víře poskytnou citlivá data. Jenže pak o peníze, které si útočník pošle z jejich účtu, nenávratně přijdou. Bránit se tomuto typu sociálního inženýrství je přitom velmi prosté – stačí zvednout telefon a příteli, který si od vás chce peníze půjčit, jednoduše zavolat.

Patero bezpečnostních pravidel

– ochraňte nejen sebe, ale i své přátele:

1. Nesdělujte citlivé informace (číslo karty, přihlašovací údaje do elektronického bankovnictví, potvrzovací SMS kódy) třetím osobám.

2. SMS klíč k potvrzení platby je jen váš – rozhodně jej tedy nikomu nepřeposílejte a vždy ho zadávejte výhradně jen na oficiálních stránkách banky.

3. Do internetového bankovnictví se přihlašujte zásadně z oficiálních webových stránek své banky a nevstupujte do něj přes odkazy generované internetovými vyhledávači. Vždy si také zkontrolujte, že stránka, odkud se do internetového bankovnictví přihlašujete, má bezpečnostní certifikát (zámeček a zelené podbarvení v adresním řádku).

4. Používejte silná hesla a pravidelně je měňte. Hacker nemusí ukrást peníze přímo vám, ale je pro něj cenný také přístup k vašemu profilu na sociální síti a díky tomu okrade vaše přátele.

5. Pokud vás přítel na Facebooku žádá o finanční výpomoc, zavolejte mu a jeho žádost si jednoduše ověřte.