Houbový guláš - nejoblíbenější receptyHoubový guláš - nejoblíbenější recepty Kdy se slaví Halloween v roce 2017?Kdy se slaví Halloween v roce 2017? Červená řepa - nejoblíbenější receptyČervená řepa - nejoblíbenější recepty Nakládané zelí - nejoblíbenější receptyNakládané zelí - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Narozeninový poklad
Soutěžte o výhry za
více než 150 000 Kč
do startu zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
pondělí 23.10. 2017
Dnes má svátek Teodor
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Jezdit na kole se přece nezapomíná

31. 03. 2011 | Vaše příběhy
Toto téma - dopravní prostředky - vyvolalo ve mně rozporuplné vzpomínky. Přesunovat se můžeme dnes díky rozmanitým dopravním prostředkům vcelku bez problémů, záleží ovšem na tom, jaký dopravní prostředek vlastníme.

Dopravním prostředkem se myslí samozřejmě objekt, který slouží k přemisťování osob nebo předmětů z místa výchozího na místo určení. Většinou je k tomu zapotřebí i síla a energie a mnohdy i diplomacie a peníze. To v případě, kdy dopravní prostředek nevlastníme a jsme odkázáni na profesionální řidiče či rodinné příslušníky nebo známé, to když třeba neumíme žádný dopravní prostředek řídit... Většinou se přesunuji vlaky, autobusy, tramvají, vyjímečně taxíky a když není vyhnutí i pěšky. Možná jste už také někde četli nebo slyšeli výrok, že plavání a jízda na kole se nezapomíná. Budiž, možná to tak opravdu je, plavat stále umím, ale o tom kole si dovolím prohlásit, že budu nejspíš tou pověstnou vyjímkou, potvrzujícím pravidlo.

Jako malá holka jsem jezdila u babičky a dědy na kole úplně normálně jako ostatní děti. Tehdy nevládl takový provoz na silnicích a dokonce jsem jezdila i bez držení, až mě prarodiče museli "brzdit".  Vydržela jsem na kole jezdit od rána do večera a velmi se mi to líbilo. Později jsem ale jednou, už jako dospělá, zjistila, že jsem jízdu na kole prostě zapomněla. Kamarádka, která mi kolo půjčila, nemohla pochopit, jak je to možné. Nechápala jsem to ani já, ale je to opravdu tak. Prostě jsem sotva ujela pár metrů, neudržela jsem rovnováhu a skončilo to bolestivým pádem, kolu se naštěstí nestalo nic.

 Od té doby jsem prostě na kolo nesedla a vzala na vědomí fakt, že jsem to prostě zapomněla. Rovněž jsem po krátké úvaze zavrhla nápad začít od píky a koupit si koloběžku. Dodnes mi vrtá v hlavě, jaké je to vlastně umění - jen si vemte, jak uzoučký je pruh kola a člověk nejen, že na kole jezdí, ale jsou i tací, co dokáží uvézt nejen sebe, nýbrž i těžký náklad, jež je mnohdy ke kolu připoután. Od té doby ovšem uplynulo spousta let, a tak když jednou manžel nadhodil, že by nemuselo být špatné se trochu projet, netušila jsem zpočátku, co tím myslí.  Auto nemáme. A že jsou v garáži kola, to jsem sice věděla, ale nenapadlo mě, že jedno opravil a nablýskal do vysoké krásy i pro mě.

Marně jsem mu tenhle nápad vymlouvala, vyprávěla jsem mu o svém posledním pokusu, ale nedal si říct. Nejspíš si myslel, že si dělám legraci. Vyšli jsme tedy na konec obce, kde je mírný kopeček a cesta k lesu - dost široká na to, abych po ní mohla jet i já - a nakonec jsem si říkala, aspoň to zkusím, třeba si vzpomenu a zase se  "rozjedu". Rozjela jsem se, jen co je pravda! Po pár ujetých metrech, no ujetých, spíš to byla jakási kličkovaná a náhodný svědek by mohl tvrdit, že "ji mám jak z praku",... a za neutuchajícího manželova povzbuzování jsme dojeli k tomu kopečku u lesa.
"A teď hezky dolů,..." povídá manžel, ale já jsem odmítala dál pokračovat. Udržet rovnováhu mi nepřestávalo dělat potíže a ke všemu šla po cestě nějaká paní. Přece tady nebudu ze sebe dělat šaška! Pomyslela jsem si. Jenže než jsem stačila použít brzdu, zastavit a z kola slézt, bylo pozdě.
"Pozóóóór, jedu..." stačila jsem ještě zavolat...a pak i s kolem skončila v křoví u cesty. Po celkovém ohledání místa činu se zjistily jen protržené džíny, odřené lokty a naražený bok. Co si o mně myslela ta paní, nevím, naštěstí jsem ji neznala. A to byla moje poslední jízda na kole, od tohoto zážitku jsem na něm neseděla a nejspíš ani sedět nebudu. Důvod je jednoduchý - z důvodu bezpečnosti své i ostatních účastníků silničního provozu raději zůstanu "pěšákem" a běžným cestujícím.


Kacice - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
 
Čtěte také



Komentáře
« Předchozí   1   2  Následující » 
Obrázek uživatelky
profil
cyklistiku mám aj ja veľmi rada
Obrázek uživatelky
profil
já se právě na kolo chystám teď, po dlouhých letech, tak su zvědavá, jak dopadnuSmajlík

asi jsem to nazapomněla, ale.....Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Pěkně napsaný příběhSmajlík
Jako malá jsem hodně jezdila na kole,dnes už nejezdím, co jsem nemocná, mám problémy s rovnováhouSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
to se ví. Kolečka jsou vyzkoušená. Smajlík

Ale abych řekla pravdu, tak cyklistiku taky moc nemám ráda. Když jsme jezdili se školou na horských kolech, vždycky mi spadl řetěz, protože jsem šlapala dozadu, jak jsem byla zvyklá s kola se zadní brzdou. Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Verča27 - díky za tip! To bude ono!
Smajlík

weendy - váha se mi skutečně od dětství změnila, ale problém bude myslím zřejmě někde jinde

Macizaj - díky, to jsem ráda, že nejsem sama, kdo má s kolem takříkajíc potíže, je to opravdu pro mě záhada
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

Potřebujete stylová a pohodlná křesla do pracovny? Vyberte si kvalitní kancelářské židle Hawaj.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  ? Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles