Jsem žena, zvíře nebo pták?

Už mnohokrát jsem přemýšlela, čím vším jsem ve svém životě byla. Nemyslím tím své povolání, těch má každá z nás i bez vzdělání hned několik. Jsou z nás kuchařky, pekařky, pradlenky, uklízečky, ošetřovatelky, pokojské, učitelky a já nevím co vše ještě. Mám na mysli spíše podobu zvířat a ptáků. Ale po přečtení článku mně asi dáte za pravdu, že nejenže jsme ženami, ale máme i ptačí a zvířecí podoby.

Svůj den každá z nás začíná tím, že vstává a většinou každá z postele vyletí jako Holubička. A proč si hned po ránu nezazpívat v koupelně jako Slavík nebo Kanárek? Zvláště tehdy, když se rýsuje příjemný den. A někdy jsou příjemné i pracovní dny. To Vám pak zpříjemní cestu do práce i spoluobčan, který Vás potká na ulici, po které se na autobusovou zastávku táhnu po ránu jako Želva a místo pozdravu ahoj nebo dobrý den Vás pozdraví spíše otázkou: „ Co ty se dnes neseš jako Páv?“ A hned mně proběhne hlavou, že hned ráno jsem už dalším druhem ptáka. A to ještě není konec, poněvadž při nastupování do autobusu musím zvedat nohu jako Čáp. Když už je člověk v autobuse, tak se už většinou známe všichni a hned se dáváme spolu všichni do řeči a sdělujeme své postřehy, dojmy či zážitky z předešlého dne. A když pak něco řeknete, co se povedlo, tak hned slyšíte reakci spolucestujícího ve větě: „Ty Vole, tak to se povedlo!“ Když pak člověk dojde na šatnu, kde se převléká do pracovního oděvu, tak je ze mě Kočka. A proč? Protože kolegyni něco svědilo na zádech a až jsem ji poškrábala, tak jsem prý škrábala jako kočka. Pak Vás potkají cestou na pracoviště chlapi a za zády slyšíte jejich připomínku, že kdákáme hned po ránu jako Slepice, že hned ráno je nám do řeči s kolegyněmi.

jsem žena nebo zvíře Většinou každá z nás snídá až v práci jídlo, které si přinese z domu. Nejednou se mně stalo, že místo namazaného rohlíku či chleba jsem si donesla nějaký dobrý koláč nebo zákusek a díky tomu jsem byla mlsná jako Pes. Než člověk začne pracovat, tak se spolu poradíme, co kdo bude dělat a když má člověk nějaký dobrý nápad, jak si práci vylepšit nebo zjednodušit, tak hned je z Vás chytrá Opice. A protože se svými kolegy i kolegyněmi pracujeme v hluku, tak během směny na sebe každá z nás řve jako Lev, chceme-li se navzájem slyšet. A jelikož pracuji v potravinářském závodě, tak každý z nás musí několikrát za směnu kontrolovat především datum na obalech a tak každá z nás na něj hledí jako Ostříž nebo Výr. Pokud je špatné a je třeba na stroji něco opravit, tak každá pak okolo stroje běháme jako Srnka či Zajíc, aby se splnily normy a nebyly velké prostoje. A to i v případě, že se pokazí i něco jiného, než je datum. Během směny několikrát za den člověk musí zvedat těžká břemena a častokrát prý máme sílu jako Slon. Když probíhají pracovní porady a jsou nějaké problémy, tak nejednou jsme slyšely, že každá z nás mlčí jak Dudek. A jak všichni víme, tak mlčeti je někdy zlato, a nestojí za to přilévat vody do ohně. Mnohdy se stane, že stroje neposlouchají, nejdou hned opravit a pak každá z nás skáče jak Blecha z práce na práci, aby se využila pracovní doba. Někdy ať už v práci nebo v běžném životě jsou věci, nad kterými zůstává rozum stát, a musíte prohlásit, že člověk si připadá jak potrefená Husa.

Když dojedu z práce domů, tak si s manželem dáme pusu a pokud ji vidí dcera, tak ze mne udělá Hrdličku. Většinou hned po práci si uvařím kávu, trochu odpočinu jako Lenochod a zejména na jaře a v létě se jdu hrabat jako Krtek na zahradu. Po vykonání práce na zahradě, jak říká dcera, se jdu naložit do vany, a ve vodě prý se cítím jako Kachna. Do postele ale pak padnu jako leklá Ryba, poněvadž za celý den jsem utahaná jako Kůň.

V dětství jsem pak ještě byla Vší a Pijavicí, když jsem se držela své maminky za ruce nebo její sukně. A pak také Straka, když jako dítě jsem nosila domů vše, co se nějak třpytilo. Myslela jsem si vždy, že jsem našla stříbrné nebo zlaté věci, zatímco to byly uzávěry od piva a limonád. Jen občas se našel nějaký ten desetník do pokladničky.

A protože jsou dny, kdy už špatně spím, tak někdy jsem dlouho vzhůru a od svých nejbližších slyším, že jsem noční Můra a nedej Bože, když třeba v noci pletu. To jsem pak pilná Včelka.

Možná jsem na některé zvířátko zapomněla, ale i tak si myslím, že na jednu ženu až mnoho zvířecích podob.

Anicka59 - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete