Kabinka

Ne však moje maminka. Nejen že jí příbuzní nevadí, rodiče mají dokonce společnou chatu s rodinou tatínkova bratra, ale maminka jejich společnost přímo vyhledává. 

Oblíbila si hlavně neteř Zdeničku a švagrovou Jarušku. To jsou její sparing partnerky zejména při obrážení obchodů. A naše mami nakupuje velmi ráda a velmi často.

Jednou vyrazily se Zdeničkou do obchodního domu Bílá labuť. Kdo to tam zná, ví, že patra tvoří jakési ochozy a je možné se z nich dívat do přízemí. Některé zboží je ale umístěné i při zábradlí. Maminka tenkrát zatoužila po cestovním chladicím boxu a ty byly právě vyskládány v 1. patře u zábradlí ochozu. Maminka se Zdenkou si jeden prohlížely, zvenku byl pěkný, ale chtěly se podívat i dovnitř. Nějak nešel otevřít. „Zaber a moc se s tím nepárej,“ zavelela maminka neteři.

Zdenka zabrala, víko chladícího boxu povolilo. Bohužel povolila i Zdenička, víko jí vyletělo z ruky, přeletělo ochoz a se hřmotem zaparkovalo na dlaždicích v přízemí. Byla to pěkná pecka. Naštěstí bylo dopoledne a v obchodním domě nebylo moc lidí, takže víko nepřistálo nikomu na hlavě. O to víc se rána rozléhala a některé prodavačky u pokladen nadskočily. Maminka se Zdenkou sjely eskalátorem do přízemí, nenápadně víko sebraly a vrátily zpět tam, kam patřilo. Pak se elegantně vypařily z obchoďáku.

Maminka se brzy oklepala z veselého zážitku a vyrazila do ulic zase. Tentokrát si vzala na pomoc švagrovou Jarku a vydaly se do obchodního domu Družba. Tam se i v dobách minulých tu a tam objevilo pěkné oblečení. Zrovna dostali krásné letní šaty. Maminka prohledala všechny věšáky, ale její velikost neměli. Zato Jaruščinu ano. Jarka ale nosila hlavně kalhoty, na šaty jí moc neužilo, ale maminka do ní tak dlouho hučela, až se Jaruška uvolila, že si je teda zkusí.

Mami ji nahnala do kabinky a prohlížela modely, jestli by se nenašlo něco i pro ni. Jarka vyšla z kabinky v šatech. Padly jí jako ulité a moc jí slušely. Nebyla ale přesvědčena, jestli je má koupit. Kam je bude nosit, jestli je vůbec užije, není zvyklá na sukně...remcala Jaruška a vrátila se do kabinky, aby je sundala.

Maminka na ni čekala. Za chvíli se z kabinky ozval šepot: „Helo, pojď sem, já ty šaty nemůžu sundat,“ zoufale šeptala Jarka a zdálo se, že se dusí. „Jak nemůžeš, když jsi je oblíkla, tak je snad zase sundáš, ne?“ divila se naše mami. „Nejde to přes prsa, pojď mi pomoct, zatracenej hadr,“ pištěla Jarka už hodně vztekle. Maminka teda za ní vlezla do kabinky, která byla malá i pro jednu osobu. 

Nevím, co si pomysleli kolemjdoucí zákazníci, když uviděli nadouvající se plentu kabinky a zevnitř se ozývalo funění a hekání, jak mami rvala šaty z Jarušky. 

„Ježíš, vždyť mi ty prsa urveš,“ funěla Jarka. „Tak když se ti to nelíbí, já tě tu nechám a budeš muset zhubnout, aby ses z nich dostala,“ urazila se málem maminka, že její snaha není patřičně doceněná. 

Ale nakonec se ozvalo RYC a Jarka byla vysvobozená. Šaty povolily ve švu. „Tak teď už si je musíš koupit, moc ti sluší, neboj, já ti je zašiju,“ spokojeně se radovala maminka, vyučená švadlena. Zaplatily a obě rudé, rozcuchané a námahou vyčerpané opustily obchod.

„Teda, já jsem vorvaná, jak kdybych složila vagón uhlí,“ prohlásila Jarka. „No já jsem se taky nadřela, pojď, jdem na zmrzlinu, zasloužíme si ji,“ lákala Jarku maminka. „Kdepak, držím dietu, abych ty šaty mohla nosit, a když už je občas oblíknu, abych je mohla i sundat,“ prohlásila Jarka.

Tak kam a s kým vyrazí maminka příště...

Martinnatr - čtenářka
ChytráŽena.cz