Karel Čapek a Chyše

Jaké prostředí a jaké události na něj měly vliv, jak byly využity a zpracovány. Samozřejmě svou roli hraje i fantazie, ale obvykle kdesi v podvědomí bývá uložen vlastní, osobní prožitek.

Nejinak je tomu i v případě Karla Čapka, jehož pohled na lidské utrpení se formoval již v útlém dětství - otec byl venkovský lékař - plnou silou pak za I. světové války, největší a nejstrašnější, jakou do té doby Evropa poznala.

Sám Čapek pro revmatické potíže s páteří (Bechtěrevova nemoc) odveden nebyl. Osvobození od válečných jatek vnímal rozporuplně - s úlevou, ale zároveň s pocitem zahanbení a viny. Snadno si dovedeme představit závistivé pohledy, které mladého a zdánlivě zdravého muže provázely.

Je jaro 1917, Čapek získal doktorát a pomalu se stává známým publicistou, ale marně hledá zaměstnání. Rád by psal a věnoval se překladům francouzských básníků, ale musí se také něčím živit. Práce v Zemském muzeu pro něj bude snad na podzim, a tak, aby unikl marnosti a nejistotě, přijímá místo u hraběte JUDr. Vladimíra Lažanského, jako domácí učitel a vychovatel jeho 13letého syna Prokopa. Poněkud roztěkaný puberťák, který na učení kašle a raději provádí alotria, bude pro Čapka tvrdým oříškem.

A tak se stalo, že následujících pár měsíců strávil Čapek na panství v Chyších. Nebylo to dlouhé období, přesto odezvy zdejšího pobytu nalezneme v mnoha jeho dílech. Nabídl se mu zde pohled do zákulisí šlechtického sídla s jeho různorodými obyvateli, hrabětem, služebnictvem, panskými úředníky; byl okouzlen zámeckým parkem i zvlněnou krajinou povodí Střely s nedalekým vrchem Vladařem.

Byl to i částečný únik od násilí, zoufalství a hladu, neboť hraběcí stůl válka přece jen nezasáhla. Přesto tu Čapek mnoho klidu nenalézá. Plavovlasý andílek i hrabě vyžadují více pozornosti než původně předpokládal.

Pojďme se společně podívat do míst, kde se Karel Čapek před bezmála sto lety nacházel. Chyše leží u hranic Karlovarského kraje mezi Lubencem a Žluticemi. Z parkoviště na náměstí je to k zámku pár kroků. Vítá nás světlou fasádou s řadami lomených oken a novogotickou zubatou věží. Velkými vraty vcházíme do malého nádvoří, kterému dominuje staletá lípa.

S podrobnou historií se můžete seznámit při prohlídce, uvedu jen, že po roce 1945 a zestátnění objektu se zde vystřídala řada organizací Ředitelství lesů a statků, zemědělské učiliště i škola v přírodě. Zámek postupně chátral. Až v polovině 90. let se manželům Lažanským podařilo zámecký areál zakoupit a začít s jeho celkovou obnovou. Dnes tak můžete obdivovat krásné interiéry včetně sálu s nástropní malbou od Petra Brandla. A především expozici připomínající pobyt Karla Čapka. 

Ten na jeho základě později napsal povídky Na zámku, Modrá chryzantéma, Starý hrabě a Starý vlastenec. Když jsem onehdy četla v Povídkách z druhé kapsy tu o ukradeném kaktusu, napadlo mě, že i ta má možná kořeny v Chyších.

Zámecká pověst o ženě, která vypila elixír věčného mládí a její duch dodnes straší v zámecké věži, udělala na spisovatele velký dojem a později ji využil při psaní Věci Makropulos.

Ještě více však Čapka ovlivnila jiná příhoda. Už sama válka mu přinášela pocity totálního zmaru a obavy o osud lidstva: astronomická čísla mrtvých a zmrzačených, použití nových a modernějších zbraní, plamenometů, tanků, yperitu... A pak přišel 25. květen 1917 a výbuch muniční továrny v nedalekém Bolevci u Plzně. Došlo k řetězové reakci a munice létala na kilometry daleko. Tato tragická událost se zásadním způsobem odráží v románu Krakatit.

Po připomenutí všech souvislostí a procházce krásným parkem nás čeká „třešnička na dortu“, kterou je v tomto případě návštěva pivovaru. Vlastnit v dnešní době kulturní památku je sice hezké, ale každému musí být jasné, že ze vstupného se náklady na její údržbu nepokryjí. A protože i zde mělo pivovarnictví mnohaletou tradici, rozhodl se ji současný majitel zámku obnovit. Pivovar tak finančně pomáhá zámku a zároveň zatraktivňuje tento výletní cíl. Posezení v příjemné restauraci a správně vychlazený nefiltrovaný a nepasterizovaný mok jsou skvělou tečkou za dnešním výletem.

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz