Čas malinČas malin Rebarborový koláč - nejoblíbenější receptyRebarborový koláč - nejoblíbenější recepty Houbový guláš - nejoblíbenější receptyHoubový guláš - nejoblíbenější recepty Červená řepa - nejoblíbenější receptyČervená řepa - nejoblíbenější recepty
Chytrá Žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
pondělí 21.08. 2017
Dnes má svátek Johana
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Když si děti nechtějí hrát samy

17. 03. 2011 | Výchova
"Máma jde uvařit a ty si tady budeš chvíli hrát sám", to je věta, kterou většina maminek používá např. když potřebuje uvařit. Jenže děti, potřebují společnost a většinou chtějí, aby se jim maminky věnovaly. Proto Vám nabízíme jedno řešení, jak dokážete zabavit dítě a vy si tak budete moct, udělat spoustu věcí, které potřebujete.

Ráno jako každé jiné. Patnáctiměsíční Adámek si už u mě v posteli dal svou ranní dávku „ko“, tedy mlíčka, a ještě se doráží několika piškoty. Vedle mističky mu stavím lahvičku s čajem a mizím do koupelny. Rychlá pětiminutovka – jsme doma sami, Adam je v obýváku bez dozoru, tak žádné velké čančání. Ona i ta pětiminutovka je dost dlouhá na to, abych hned u gauče našla čerstvý čajový rybníček a v něm jednu ráchající se zlatou rybičku se zvědavýma očima. „Mámo, kokvo,“ hlásí. A vytírá. Ručičkama. Co se dá dělat, vracím se pro mop, a když už, vezmu rovnou celý obývák. Adámek sedí u kbelíku a cachtá se v mydlinkách.Pak mikdyz-si-deti-nechteji-hrat-sami pomůže vyklidit myčku a naplnit pračku, pobaveně se dívám, jak doslova letí k šuplíku, razantně ho otvírá a hází do něj na jednu velkou hromadu lžičky, vidličky i nože, jak mi nadšeně hází do pračky svá pestrá trika spolu s tatínkovými černými ponožkami… Na tohle jsme zvyklí, to spolu umíme. Opravdu ráno jako každé jiné.
 
Poledne jako každé jiné. Tedy skoro jako každé jiné – zatímco obvykle si chodíme pro obědy do naší školní jídelny, dnes vaříme sami. Začaly prázdniny. Jak se Adámek vyrovná s tím, že se na chvíli postavím k plotně? Bude to pro něj novinka – dopoledne je zvyklý mít mámu jen a jen pro sebe. Tak hurá pro brambory – to je velká dobrodružná cesta, v komoře je přece tolik zajímavých věcí! „Co je to?“ ptá se Adam a ukazuje prstíčkem na sklenici kompotu, na sáček mouky, na krabici mléka…  Když už všechno ví, běží za mnou do kuchyně. Očekává nějakou novou zajímavou hru. Ale ouha. Dávám mu do ruky autíčko, balónek a jeho oblíbenou montovací mašinku, snažím se vysvětlit, že máma vaří, a otáčím se k němu zády(!) Pouštím se do loupání brambor. Adámek chvíli stojí a dívá se. Pak se osmělí a natahuje ke mně ruku s balónkem. „Hop!“ volá. Ukážu mu dlaně – „Máma má teď špinavé ruce, koukej, chvíli si hraj sám, já pak přijdu.“ Adámek to nevzdává. Zkouší mě odlákat od práce všemi možnými způsoby – nosí mi hračky a trefuje se jimi do dřezu, vytahuje odpadky z koše, poráží lahve s kojeneckou vodou, šplhá po nábytku… A pak to přijde. Vymyslel to vskutku geniálně – přistoupil ke mně zezadu a silně mi objal kolena. Nemůžu udělat jediný krok, leda bych svého synka přišlápla, porazila, uhodila. Ani na utěrku nedosáhnu. Utírám si tedy ruce alespoň do trika, abych mohla uvolnit ty kleštičky, které mi svírají nohy, a skláním se k Adámkovi. „Já vím, že si chceš hrát. Když si teď pohraješ chviličku sám, máma uvaří polívku a přijde za tebou.“ S hračkami jsem neuspěla, zkouším ještě leporela, ta má Adámek přece rád. Vzal si to nejoblíbenější a stojí s ním těsně za mnou, doslova se mi nalepil na nohu, a ukazuje, komu myšička kašičku dala, „ten kaka, ten káká…“ Krájím zeleninu a odříkávám s ním zpaměti, ale to se mu nelíbí, to prý neplatí, musí se ukazovat na obrázky… Každý můj pokus končí dalším a dalším sevřením nohou. Přemýšlím o zbývajících možnostech, jak syna na půl hodinky zabavit. Pastelky? Modelína? Ne, ani to se dosud neobešlo bez mé asistence.

A pak… Že mě to nenapadlo hned! Je to přece tak jednoduché! Vždyť Adámek je můj velký malý pomocníček! Otvírám skříňku a vytahuji tři plastové misky, sáhnu pro lžičku a pro vařečku. „Adámku, chceš mi pomáhat vařit?“ Přiběhnul rychlostí kulového blesku. Usadil se doprostřed kuchyně, kde se jeho výbava ve chvilkách mé krátké nepozornosti rozrostla ještě o cedník, několik pokliček a velký kastrol. Adámek kuchtí jako o závod. Míchá, tluče pokličkami o podlahu, nakukuje do hrnce, div do něj nespadne. „Hotovo, jdeme hamat!“ volám po chvíli a naše talířky plním polévkou z mého hrnce a imaginárním přídavkem z Adámkova nádobí. Chutná mu jako ještě nikdy předtím…

Ráno jako každé jiné. Adámek si dává „ko“, piškoty a čaj. Po návratu z koupelny mám na podlaze v kuchyni připravenou hromádku nádobí a uprostřed té spouště, jednou nohou v hrnci, stojí můj nový kuchtík.

Zdroj: MojeChytreDite.cz
Autorka: Mgr. Iveta Vaisová

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj


Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
souhlasím s KUKI Smajlík

já sama jsem byla v tomto směru špatná matka, ne , že bych nechala dceru se dívat na televizi, ale všechno jsem dělala, když spala a nevedla jsem ji k určité práci. je to velká škoda,moje i její,Smajlík

ted s vnoučkem vaříme, pečeme a děláme všechno, dcera tež , jsem ráda,že si nevzala příklad z domova, Smajlík
chtěla jsem mít pořádek a je to na nic , důležité je , aby děti věděly kolik práce je doma a vůbec Smajlík
člověk se chybama učí,ale pak může poradit jiným---
dělejte s dětmi vše moje rada, Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Nesouhlasím s názorem KatyRZ - výchovné momenty v příběhu jsou. Pozdější dětská neochota pomáhat a lenost má kořeny v tom, že rodiče děti odeženou, když se - ještě malé a nešikovné - hlásí, že rodičům pomohou. Malý syn z příběhu má vlídnou a trpělivou maminku, získává kladný vztah k domácí práci - cítí se svým způsobem užitečný. Znám příběhy, kdy je dítě šoupnuté dítě do ohrádky a pustí mu televizi - dítě strádá už tím, že se mu nikdo nevěnuje o škodlivosti TV pro tak malé dítě ani nemluvím ...
Obrázek uživatelky
profil
Takhle to u nás fungovalo už před 20 lety,žádný nový objevSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Jsem trochu zklamaná. Vyprávění sice hezké, ale jen jako vyprávění - určitě bych to nezařadila do sekce výchova, protože z toho žádný výchovný objev opravdu nekouká.
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles