Kolik sodíku vypijeme?

V letních dnech naše tělo přichází nejen o tekutiny, ale také o minerální látky, zejména draslík a sodík. Proto je vedle množství přijímaných tekutin neméně důležité jejich složení. K doplnění minerálních látek se dobře hodí i minerálky. Množství prospěšných minerálních látek v nich má různou úroveň, ale rozhodně neplatí, že vždy obsahují sodíku moc.

Doporučený denní příjem tekutin pro dospělého je přibližně 35 ml na 1 kg optimální tělesné hmotnosti. Praktickým ukazatelem správného množství přijatých tekutin je také barva moči, která má být velmi světlá – tmavá, koncentrovaná moč poukazuje na nedostatečný příjem tekutin. Základ každého pitného režimu by měla tvořit voda, ideálně čistá a neupravená, bez přidaných chemických látek. Přírodní pramenitou vodu je však vhodné doplnit ještě dalšími tekutinami, které obsahují minerální látky nezbytné pro organizmus.

Pokud sportujeme nebo pracujeme v horkém prostředí, pít velké množství pouze čisté vody může být problematické. Když se totiž více potíme, tělo ztrácí sodík, jehož koncentrace se ještě více sníží (naředí) pitím vody s minimálním množstvím minerálních látek. Organizmus se tak dostane do stavu, kdy je narušeno jeho vodní hospodářství, které reguluje hladina sodíku. A to může mít následek ve formě nadměrné únavy, vyčerpání apod.

Sodík, resp. sůl, patří spolu s cukry a tuky mezi složky výživy, jimž je věnována pozornost s ohledem na možné zdravotní dopady jejich zvýšeného příjmu. Sodík patří mezi látky nezbytné pro zdravé fungování organizmu, problémem však nemusí být jen jeho nadbytek, ale také nedostatek.

Při hodnotách sodíku pod doporučené limity se objevují bolesti hlavy, křeče, zmatenost, poruchy chování. Byly popsány případy u sportovců, kdy díky intenzivní fyzické zátěži nastal velmi výrazný pokles koncentrace sodíku v organizmu, při kterém dochází k závažným stavům, například k otoku mozku nebo plic.

Přírodní minerální vody mají důležité místo v pitném režimu a přirozeně obsahují mimo jiné sodík. Vhodnou součástí každodenního pitného režimu jsou zejména slabě a středně mineralizované vody. Při zvýšeném pocení (v létě při práci na zahradě, při sportu apod.) mohou tělu doplnit větší množství chybějících minerálních látek spolu s potřebnými tekutinami i vody více mineralizované.

Na našem trhu jsou běžně k dostání minerálky s nízkým obsahem sodíku i ty, které mají sodíku více. Z pohledu obsahu sodíku odpovídá převážná část všech našich přírodních minerálních vod (84,3 %) limitu stanovenému pro pitnou vodu (tj. do 200 mg/litr). Nízký limit sodíku, platný pro kojeneckou vodu (20 mg/l), splňuje více než třetina všech vyrobených přírodních minerálních vod. Nejvyšší obsah sodíku má většina léčivých minerálních vod, nicméně ty mají specifické vlastnosti, většinou jde o velmi silně mineralizované vody a jejich podíl na celkové tržní produkci minerálních vod je menší než jedno procento.

Vody z vodovodů musí rovněž splňovat limity dané legislativou. Voda v těchto sítích obvykle pochází z kombinace různých zdrojů povrchových i podzemních vod, jejich složení se proto liší dle lokace a času. Pro spotřebitele tak není snadné zjistit, jaký je aktuální obsah minerálních látek ve vodě v jejich sklenici. Balené přírodní minerální vody musí mít stabilní složení, které je pravidelně kontrolováno a výrobce je povinen garantovat neměnnou kvalitu vody po celou dobu minimální trvanlivosti výrobku. Detaily složení minerální vody nalezne spotřebitel vždy na etiketě spolu s údajem o původu vody.