Z obce Branov sestupujeme necelý kilometr po silničce se zákazem vjezdu k přívozu do Luhu pod Branovem. V obecním domku, který po řadu let sloužil převozníkům, je dnes pamětní síň Oty Pavla, ve které si můžete prohlédnout především dobové fotografie a dokumenty věnované rodinnému životu Popperů a Otově novinářské a spisovatelské dráze. Z domku je jen pár kroků k řece, kterou tolik miloval.

Lavička pod mohutným akátem, kde sedával i Karel Prošek zve k tomu, abychom usedli a vzpomenuli tuto převoznickou legendu, která díky filmovým zpracováním Karla Kachyni (natáčelo se ovšem na 4 km vzdálené Kouřimecké rybárně) získala tvář Rudolfa Hrušínského.

Dodám jen, že Karel Prošek byl jedním z mnoha zdejších převozníků (v letech 1928-44). Přívozy na jiných místech Berounky fungovaly už od poloviny 16. století, a tady v Luhu historické prameny zmiňují uhlířskou osadu o sto let později. Nutnost přepravy na druhý břeh je celkem pravděpodobná, neboť tam se nacházela cesta vedoucí na Křivoklát a dále do Prahy, ale také nejbližší kostel.

I dnes lze v letní sezoně využít přívoz a pokračovat třeba do Nezabudic či na Křivoklát. 

My se rozhodli zůstat na pravém břehu a vystoupat na zalesněný hřeben nad Berounkou do míst označovaných jako Propadený, Propadlý nebo též Zpropadený zámek. Neznačená stezka vede od mostku přes potok v Luhu, nejprve po jeho břehu, pak se stočí přes louku do lesa.

Smíšený les snad v minulosti skrýval tvrz či obrannou hlásku střežící cestu ke Křivoklátu. Ale kromě zbytků valů a drobných archeologických vykopávek se nic nedochovalo, a tak je místo především opředeno pověstmi o obrech, loupežnících a zakopaných pokladech. 

Setrváváme na hřebenu, ale volíme pěšinku po jeho okraji, dokud se nám z ostrohu nedaleko vrchu Prachoviště neotevře výhled na řeku. 

Vlevo, přímo na břehu, leží louka Brtva. Okamžitě se nám vybaví působivá scéna, v níž tatínek Leo přemlouvá Proškova psa Holana, aby mu pomohl upytlačit srnce.

Dále jsou vidět Nezabudice, ohyb Berouky, pěšina k přívozu, ve směru ke Křivoklátu Čechův mlýn s jezem a přímo pod námi hospůdka U Rozvědčíka. Zde sídlil Jarka Franěk se svou ženou.

Ota Pavel o něm píše: „Býval rozvědčíkem v Indočíně, v Anamu. A když se vrátil, tak tu na rozcestí šedivých silnic pod Nezabudicemi postavil dřevěný stánek s pivem, rumem a žlutou limonádou a nazval jej Anamo. Natřel ho na hnědo a o kus dál na potoce postavil zděnou restauraci U rozvědčíka. Celý život zůstal srdcem rozvědčíkem, až mu Němci to srdce zabili za války ve věznici Plötzensee.“

Když se dostatečně pokocháme, vracíme se na cestu a severním úbočím vrchu Štulec obloukem zpět do Branova.

Den však ještě nekončí, našim dalším cílem je naučná stezka (NS) U Eremita. Protože se nám však nechce z Branova znovu sestupovat k Berounce, popojedeme autem 3 km směrem na Křivoklát.

Začátek NS je nedaleko autobusové zastávky Roztoky-u farmy, ale lze jej snadno přehlédnout. Nenechte se však odradit, malý plácek na zaparkování je hned vedle - GPS: N 50°01.07720', E 13°51.67040' 

V těchto místech se do Berounky vlévá potok Klučná, nástup na stezku je po krásném novém dřevěném mostku. Před námi je asi kilometrová procházka po úzké pěšině traverzující zalesněný, místy skalnatý, svah. Vzhledem ke svému charakteru je určena výhradně pro pěší a přestože jdeme v podstatě po rovině, za deště, sněhu či námrazy ji rozhodně nedoporučuji. 

Ve všech směrech nás však nadchla. Vysloveně neschůdné úseky jsou přemostěny dřevěnými můstky a na celé trase obdivujeme úžasné exempláře vzrostlých stromů, především vzácných tisů červených. Stezka je tématicky zaměřena na dřeviny, ale upozorňuje i na pramen, ze kterého se sráží uhličitan vápenatý – pěnovec.

Úvodní panely obsahují očíslovaná vyobrazení zdejších dřevin, přímo v terénu jsou pouze štítky s čísly. Brožurka pro návštěvníky ve schránce na panelu bohužel chybí, údajně je k dispozici v informačních centrech, nebo si můžete předem vytisknout seznam (v příloze) ev. si na místě panel ofotit. 

Po absolvování 1 km NS je nejlepší se stejnou cestou vrátit zpět.

Pokud se rozhodnete v kraji Oty Pavla setrvat déle, je dalším z mnoha výletních cílů např. Křivoklát.