Kramářova vila s příběhem

Kramářova vila byla soukromým domem Naděždy a Karla Kramářových. Je možnost nahlédnout do vily, vyslechnout si příběh manželů Kramářových, vstoupit do zahrady, kochat se pohledy na Staré Město, Vltavu, Malou Stranu a Pražský hrad. Záleží jen na Vás, zdali možnost využijete. Třeba Vás budu inspirovat.

V roce 1890 podnikl Karel Kramář svoji první studijní cestu do Ruska, kde našel svoji životní partnerku Naděždu Nikolajevnu Abrikosovou. Naděžda Nikolajevna pocházela ze zámožné moskevské kupecké rodiny Chludových, v jejichž salonech se scházela politická, umělecká a vědecká elita Ruska. Poprvé se provdala za bohatého majitele továrny na cukrovinky Alexeje Alexejeviče Abrikosova, a stala se matkou čtyř dětí. S manželem vytvořila salon, kde se setkávali intelektuálové. V dubnu 1890 tento salon navštívil český politik Karel Kramář, s Naděždou a Alexejem navázal přátelství. Po čase se Karel Kramář a Naděžda Nikolajevna rozhodli pro společný život. V roce 1900 své rozhodnutí stvrdili sňatkem na Krymu.

Pro stavbu pražského domu Karel Kramář vybral pozemek na baště sv. Máří Magdalény. Návrh domu vypracoval prestižní rakouský architekt Friedrich Ohmann. Stavba domu probíhala v období 1911 -1915. Postavená budova o rozloze 700 m2 měla celkem 56 místností. Vedle soukromých ložnic a pracoven zde bylo několik jídelen, salonů, hal, hostinských pokojů a kulečníkový sál. Zobrazení reliéfu českého lva, křižníku na moři a ruského medvěda na fasádě domu mělo své symbolické odůvodnění. Stejně tak nápis na zábradlí balkonu vily, kde se skví Kramářovo heslo: „Pravdou třeba proti všem.“ Hospodářské zázemí domu tvořilo osm sklepů, vlastní sklad benzínu, žehlírna a odsávač prachu. Vila měla centrální teplovzdušné vytápění, domácí výtah a další vymoženosti zpříjemňující život náročných majitelů.

Vnitřní výzdobě domu věnovali majitelé zvláštní pozornost. Za pečlivého dohledu Kramářovy manželky Naděždy Nikolajevny zde vznikaly ojedinělé interiéry. Její ruský původ a estetické cítění, které často prosazovala na úkor doporučení renomovaných umělců, vtiskly vile neopakovatelný ráz. Dekorace ruskými, či spíše byzantskými motivy zároveň vypovídaly o Kramářově politickém cítění, ve kterém důležitou roli hrála všeslovanská idea a s ní spojená orientace na carské Rusko.

Zahradu navrhl a založil zahradní architekt František Josef Thomayer. Plán zahrady řešil výsadbu na celém území bašty sv. Máří Magdaleny. Zahrada byla jednoduchá, snadno udržovatelná, zachovávala žádoucí průhledy, byly vytvořeny funkční pěšinky ke skleníkům, k domku pro zahradníka, k tenisovému kurtu a parku.

Na jaře roku 1915 se manželé Kramářovi konečně do vily nastěhovali. Potěšení z nového domu si ale dopřáli pouze několik dní. V květnu 2015 byl Karel Kramář za všeslovanskou propagandu úřady monarchie zatčen, a později odsouzen na smrt. Paní Naděžda, hlídána tajnou policií, manžela ve věznici navštěvovala a starala se o potřebné. Z vězení byl Kramář propuštěn až v červenci 1917, kdy se díky císařské amnestii vrátil do Prahy.

Mezi záliby Karla Kramáře náležela četba, hra na klavír a myslivost. Své manželce pořizoval nákladné toalety a módní doplňky, věnoval jí drahé klenoty a šperky. Z podnětu paní Naděždy vystavěl tři honosné vily: V roce 1908 dokončil stavbu vily na Krymu, v roce 1915 v Praze, v roce 1931 ve svém rodišti ve Vysokém nad Jizerou.

Kramář manželku miloval až do smrti, a ona jeho též. Jejich vzájemný vztah prokazují dopisy i z doby, kdy jim bylo oběma přes 70 let.

Naděžda Nikolajevna Kramářová zemřela 3. prosince 1936. Bylo jí 74 let. Její rakev zdobila kytice konvalinek s nápisem „Ani smrt nás nerozdělí“. Karel Kramář zemřel půl roku nato, 26. května 1937, ve věku 77 let. Manželé byli pohřbeni do krypty v pravoslavném Chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech.

Po smrti bezdětných manželů vilu vlastnila Společnost dr. Karla Kramáře, která ji pronajala Národní galerii. Některé místnosti využívala Společnost jako muzeum. Po roce 1948 vila připadla Národnímu muzeu, v roce 1952 přešla do vlastnictví Úřadu předsednictva vlády. Po rekonstrukci v letech 1994 -1998 slouží Kramářova vila jako rezidence předsedy vlády ČR.

Patrová vila v novobarokním stylu tvoří nepřehlédnutelnou dominantu letenského panoramatu, je esteticky vhodným doplňkem k Pražskému hradu. V současnosti je považována za jednu z výrazných staveb pražské vilové architektury.

Kramářova vila je občas zpřístupněna veřejnosti. Fotografování ve vile možné bylo, teď už není.

HankaHH - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete