Docela milý kluk

Tohle se odehrálo asi před rokem u kamarádky ve škole. Měli asi měsíc před koncem školního roku a ten den měli plný různých her. Sára byla venku a užívala si fotbal mezi samými kluky. Nevadilo jí, že  tam byla jediná holka, byla na to celkem zvyklá. Zrovna mířila s míčem k brance, když do ní, jak říká, nějakej blbec vlítnul, sebral jí míč a tvrdě dopadla na zem.

Kluk, který běžel vedle ní, ji kopl do hlavy a ucítila tupý náraz do pravého spánku. Okamžitě k ní přiběhl David. Byl to obyčejnej kluk. Ne moc namachrovanej, ani moc viditelnej. Vlastně se s ním ani moc nebavila. Nebyl to typ kluka, kterého by si vybrala na pokec, ale byl docela  milej. Rychle k Sáře přiběhl a začal ji ze země zvedat.

Jen matně vnímala, že ji nese v náručí ke škole. Viděla, jak vstoupili do budovy. Jediné, co vnímala, byla tepající bolest ve spánku a cosi teplého jí stékalo po tváři. Najednou se jí zatmělo před očima, a když pak otevřela oči, uslyšela jen nějaké zasyčení a následně si uvědomila, že to zasyčení byla desinfekce, která jí teď vyštípala ránu na hlavě. Po zaostření zjistila, že nad ní sedí ještě pořád David a stará se o její ránu. "Jsi v pořádku?" zeptal se starostlivě a o chvilku později jí tu ránu zalepil. "Jo, jsem," řekla omámeně a pokusila se posadit. Bohužel první pokus selhal, protože ji David zastavil. "Byla to pořádná rána, tak lež," řekl soucitně a díval se jí do očí. Náhle si uvědomila, že je má nádherně čokoládové. V tu samou chvíli si všimla mlžného oparu v těch nádherných očích a uvědomila si, že cítí jeho ruku na jejím stehně, jak se posunuje pořád výš a výš, až dosáhla kalhotek.

Ráda nosí srandovní prádlo s různými zvířátky, takže nic erotického, ale i tak si myslela, že nic nenamítal. Když jí rozepínal kalhoty, tak cítila, jak se její kůže pod jeho přerušovanými doteky chvěje. Hbitě jí rozepl zip i knoflík a mírně se uchechtl nad Sářininými kalhotkami s včelkou Májou. Když už věděla, že je dostatečně nadržený, pokusila se vstát. Opět  byla zastavena. David vstal, vzal ji do náruče a Sára si uvědomila, že jsou v ředitelně. Nikde nikdo nebyl a ve dveřích byly klíče. David si všiml, kam se dívám, položil mě na stůl naší paní ředitelky a šel zavřít dveře.

David se zvedl, natáhl si kalhoty a pomohl jí zpět na nohy. Poté ji
podepřel a odvedl ji zpět na školní zahradu. Tam bylo ještě pořád všechno v
plném proudu. Jakmile se objevila ve devřích, nahrnuly se k ní
kamarádky a ona viděla Davida, jak si akorát položil ukazováček na ústa a
naznačil, ať o tom nemluví. Od vysvědčení ho neviděla, až pak na
rozlučce. Byl tam se svou holkou, ale stejně si našli chvilku pro sebe. No a už 4 měsíce spolu chodí.