Láska z diskotéky

Byla jsem tehdy ještě mladá holka, studentka. Se svou kamarádkou Andreou jsme, když nás rodiče pustili, navštěvovaly nedalekou diskotéku U Černé kočky. Přišly jsme tam na jiné myšlenky, než na učení, odpočinuly si a někdy i zahlédly zajímavý mužský objekt, který, jak se vyjadřovala Andrea, by stál za hřích.

Na diskotéku chodil také Marek. Blonďatý kluk s kučeravými vlasy, který se líbil většině holek. Mně ale ne. Nemám ráda blonďáky a Marek mi připadal namyšlený a nebyl mi vůbec sympatický. Zvláštní je, že Marek mou asympatii nesdílel. Očividně jsem se mu líbila. Jak jinak si vysvětlit, že chodil žádat o tanec právě mě? Andrea se do Marka příšerně zamilovala. Nadbíhala mu, jak mohla. Zjistila si dokonce, že je v posledním ročníku gymnázia a chce jít studovat medicínu.

„Páni, doktor!“ básnila a naléhala na mě, abychom ze své střední školy šly domů právě kolem gymnázia.

„Blázníš? Je to dál!“

„Ale hezčí cesta,“ argumentovala Andrea a já nedobrovolně absolvovala turistický pochod cestou domů a místo, abych už dávno seděla doma a věnovala se své oblíbené knize nebo jinému koníčku, loudala jsem se kolem gymnázia. Andrea u budovy vždy zpomalila a vrhala toužebné pohledy do hloučku studentů.

Byl víkend a já se chystala s Andreou opět na diskotéku.

„Zkus se ho zeptat, proč se mu líbíš ty a ne já,“ osmělila se Andrea. Nebylo pochyb, že myslí Marka.

„Vždyť ani nevíš, jestli tam bude,“ odpověděla jsem. Andrea nebyla ošklivá, ba právě naopak. Štíhlá, upravené, krásné oči, dlouhé řasy…

„Možná má rád blondýny,“ vyslovila jsem svou domněnku. Zatímco já jsem přírodní blondýnka, hnědovlasá Andrea by si musela k plavosti vlasů dopomoci. Hned jsem se kousla do rtu. Ona by to pro svého vyvoleného určitě udělala, a mně se právě hnědé vlasy mé kamarádky líbily.

„Zeptej se, prosím,“ žadonila.

Neodpověděla jsem jí.

Byl tam. V padnoucích džínách a vypasovaném triku se hrnul přímo ke mně, aby mě požádal o tanec.

Během něj se osmělil vyznat mi svou náklonnost.

„A proč sis vybral právě mě? Je tu spousta jiných krásných dívek, třeba má kamarádka.“ Lehce jsem pokynula bradou k nedaleko tančícímu páru. Andreu totiž vyzval jiný tanečník.

Marek se mi přiznal, že se mu vždycky líbily holky s vyvinutějším poprsím. Tím jsem se mohla pochlubit, zatímco Andrea měla pod tričkem jen dva hrášky.

„Tak co?“ vyzvídala Andrea cestou z diskotéky, když jsem odmítla nabízený Markův doprovod a ona také odmítla pár nápadníků. Přemýšlela jsem, jak jí to říct. Nakonec jsem se rozhodla pro upřímnost. Chtěla to, má to mít.

Andrea se zklamaně podívala pod bradu na své dva hrášky.

Když jsme se chystaly na další diskotéku, překvapila mě Andrea nepřirozeně se dmoucím tričkem.

„Co to máš?“ zeptala jsem se.

„To zíráš, co? Nejdřív jsem si tam dala mandarinky. Jenže to je dnes nedostatkové zboží.“ Příběh se odehrál v době, kdy se stály řady na pomeranče, banány i mandarinky a další exotické ovoce.

Andrea se svými rodiči bydlela v rodinném domě a měli plnou zahradu rajčat a paprik. Andrea si podprsenku vycpala rajčaty.

„Už několik dní tak trénuji, a dá se to vydržet,“ řekla Andrea a upravila si své rajské poprsí.

Nechápala jsem sice, jak vysvětlí, že během týdne, co jsme na diskotéce nebyly, její vnady vyrostly o několik velikostí, ale to už byla její věc.

Marek se hned hnal ke mně, aby mě požádal o tanec.

„Víš, já s tebou nechci tancovat, a nechci s tebou chodit. Nějak, nezlob se, mi nejsi sympatický. Neber to zle, ale myslím si, že se líbíš mé kamarádce Andreji.“ Na rovinu jsem řekla Markovi, jak si u mě stojí, a ukázala na rajčaty vycpanou Andreu. Marek se bez zájmu podíval směrem, kterým jsem ukazovala. Najednou se zarazil a jeho tvář se rozjasnila. Po čas, který zbýval do konce, tančil už jen s mou kamarádkou. Zdálo se, že si ti dva opravdu rozumí. Při jednom ploužáku se k sobě tiskli až moc důvěrně. Najednou Andrea vypískla a hnala se pryč. Když utíkala kolem mě, všimla jsem si jejího bílého trička potřísněného něčím červeným. Jedno z rajčat prasklo, nebylo pochyb!

Našla jsem ji na toaletách. Seděla a plakala.

„Takto se znemožnit,“ štkala, když jsem ji pohladila po vlasech.

Snažila jsem se ji uklidnit. Zpět na diskotéku jsem ji už ale nedostala.

Následující dny jsme chodily ze školy zase starou známou nejkratší cestou, gymnázium jsme vynechávaly. Andrea se začala Markovi vyhýbat. Nechtěla už ani na diskotéku. Když jsem jednou potkala nečekaně Marka v obchoďáku, starostlivě se ptal na Andreino zdraví. On si totiž, chudák, myslel, že její naráz vyrostlá ňadra byla skutečná a on ji při tanci poranil. Šťávu z rajčat považoval za krev.

Dnes už se oné historce smějeme. Jsme starší, obě spokojené s vlastní rodinou.